býti, psl. byti, z koř. pův. bheṷ- fieri. Z toho vzniklo jednak bhu- a jednak bhū, kteréž máme v slabikách kořenných psl. *bъ- a by-. Z by- jest č. aor. bych, inf. býti (sup. byt nedoloženo), part. byl, byv, byt a subst. verbale bytie; z *bъ- pak jest aor. běch a impf. biech. Z by- bylo také fut. *byšu psl. *byšą, jehož stopa zachována v adj. probyšúcný utilis, v. t. Tvary ostatní jsou z koř. jes- = pův. es- esse: praes. jsem, sem atd., part. jsa, sa atd.; a z bud- psl. bąd- fieri, kteréž vzniklo z býv. slabiky kořenné bhu- a přípon -on-d(h)-. Tvary z by-, bъ- a bąd- jsou vlastně významu fieri, werden; ale jsouce sloučeny s tvary z jes- = esse v časovací soustavu slovesného pojmu jednoho přijímají také význam esse, sein: je tedy bych = factus sum a pak také ſui, buď = fias, fiat a také sis, sit, budu = fiam a také ero. Tvary z bąd- jsou krom toho významu perfektivního, proti imperfektivnímu tvarů jiných: tvar praes. jsem = sum, a tvar praes. budu = fiam, ero atd. — Bývá samo nebo s příslušným doplňkem: Buoh geſt ŠtítBud. 6, Deus est; nemocen ſem infirmus sum ŽWittb. 6, 3, neyſem jako jiní EvVíd. Luk. 18, 11; (já) nic negſu svědom aniž v tom spravedliv gſem EvOl. 95b t. j. nejsu, dial. m. nejsem; na nebi gſi slavně Kunh. 148a, gſi ades ŽGloss. 138, 8, tigſ buoh i člověk Brig. 73 t. j. ty-js’ m. -jsi, tehda s ty král Pass. 197 t. j. s’ m. jsi; všeť stvořenie volá, ež buoh ſtworzitel geſt ŠtítBud. 6; ne ten ge přěd bohem pyrwi, jenž geſt šlechetného urozenie Túl. 28b; geſtit jej proč milowati NRada 194, geſty tebie rzecz poczieczy (počieti) Kat. v. 1689, kto geſti z najú dvú ciesař GestM. 45 (40); tělo jedno ge Kunh. 149a (rým: troje), kak ge to Pass. 288; welikay tvrdost tvé viery Hrad. 45b t. j. velika-j’ m. -jest; totoy pak hodujie viera Štít. uč. 9b t. j. toto -j’; mohú dojíti odplaty vdovské, geſto y větši než manželská t. 118a t. j. ješto-j’; czoy to Štít. ř. 129a t. j. co-j’; yſwa bratřencě Pass. 290; va vždycky gſma ve tmě GestM. 67b; já a otec jeden ſwye EvVíd. Jan 10, 30; vieš, že tam neyſma Šach 300b; tu gſta dvě slově HusPost. 32b, Armenij dvě ſta Mill. 10a; zei ſme prach ŽKlem. 102, 14 t. j. žej-sme m. že-jsme; bohové yſte ŽWittb. 81, 6, bohové ſte ŽKlem. tamt.; tito pak zzǔ z Pamfilijě svD. 15, jemužto všě nesnadnosti svědomy yſuu Pass. 10, v rukú jeho yſut všeho světa kraji ŽWittb. 94b, 4 t. j. jsú-ť; mlád zza LMar. 13, part.; Mikuláš bijeſſe král té vlasti Alxp. 7; Annu, jež bie dci ysakarowa LMar. 18; by̆l jeden král tu kdasi PilA.; ti byli yſu tam fuerunt ŽWittb. 86, 4; — budu sněha bělejí super nivem dealbabor ŽWittb. 86, 4, vlastně albior fiam; (bóh) lutoſtywy bude hřiechóm jich propitius fiet ŽWittb. 77, 38, ať budu fiant ŽGloss. 128, 6, ať budu nepohnuti fiant immobiles ŽWittb. Moys. 16; bud bydlo jich pusto fiat ŽWittb. 68, 26; Bud mi podlé slova tvého Hrad. 63b, bud mi podlé slova tvého fiat EvSeitst. Luk. 1, 38; budta oči tvoji poslúchajúcí fiant intendentes ŽWittb. 129, 2; budte synové jeho sirotci fiant orphani t. 108, 9; budte dnové jeho krátci fiant dies pauci t. 108, 8; budte nehnutedlni fiant immobiles ŽKlem. Moys. 16; bud fiat ŽWittb. 19, 4, t. 34, 6, t. 108, 19, t. 118, 80, t. 68, 3, budte fiant t. 34, 5; chlap, když bude wyſſy, dobřě slyšě však neslyší AlxV. 227, když se stane vyšší; kterzyz (sic) potok woden bude t. 229, vodný se stane, se rozvodní; když sbožie neb smysla nenie, v šlechtě bude porušenie t. 248, stane se, nastane; (aby dci) bezdyetkyny byla sterilis efficiatur Ol. Sir. 42, 10; (muž spravedlivý) bude jako dřěvo erit tamquam lignum ŽWittb. 1, 3; jemužto požehnám a bude v národy eritque in gentes Kladr. Gen. 17, 16; (Pilat a Jidáš) jakž náhle v řěči by̆ſta, oba sobě sě sliúbišta Jid. 53, jakmile spolu do řeči se dostali, v řeči byli; co by to chtělo by̆ty svD. 22, co by se to mělo státi, co by to mělo býti. — Téhož způsobu jsou perifrastické výrazy pro passivum, totiž sloveso býti s part. pass. jako doplňkem: v ničse obraczen ſem ŽWittb. 72, 22, a ge póhon ſtraczen Rožmb. 37, (vy dva) ſta v kniežěcích dvořiech wzchowana Pass. 283, napilneny yſmy y kochany yſmy ŽWittb. 89, 14; gſw zauirſeni Túl. 92b, základové ſmuczeny ſu y pohnuty yſu ŽWittb. 6, 3, vmenſſeny yſut prawdy diminutae sunt t. 11, 2, t. j. jsú-ť, ſmuczeny ſut kosti mé conturbata sunt t. 6, 3; jakož (Ježíš) bieſſe domnyen putabatur Koř. Luk. 3, 23; ti všickni bychu zbyty DalC. 73; cos mu bie na čele pſano AlxV. 899, jim bye věděti dano t. 1285; (zlost) pohanena byla geſt ŽWittb. 118, 163, ježť gſu rzeczena byla Hrad. 65b; budeſſ wzat v neděliu ApŠ. 12, bude zwieſtowano annuntiabitur ŽWittb. 21, 32, budem chwaleni t. 43, 9, budu chowani servabuntur t. 36, 28; zapomenutí dana bud pravicě tvá detur ŽWittb. 136, 5, napilnena budta ústa má chvály repleatur os t. 70, 8, budme przigieti Comest. 185b, wipuzeni budte eiciantur ŽGloss. 108, 10; (řídký) by nebyl Hřěky unawen AlxB. 4, 21, aby vczyneny bili zdi ŽWittb. 50, 20; ktož by jiným dal býti obmeškánu ŠtítV. 35, nelze beze krstu ſpaſſenu byti HusPost. 110a, nelze jest člověku byti vyċiſtienv od hřiechu t. 76a. — A téhož způsobu jsou dále také perifrastické výrazy jsem nesa atp.: proč ſem hyna LMar. 26, (ty, Maria) gſy proſyeczy PassNitr. 2b, (Patron) geſt ny s tobú wadye AlxBM. 6, 12, kto geſt jim pravdu mluwie RokycKl. 100a, kteříž gſu v smrti duchovní trwagicze ChelčP. 275a; bieſe vcie jě erat docens Koř. Mat. 7, 29, biechu przizluhuyucze AlxH. 3, 16; (Jidáš) by všiú věciú wlada Jid. 59, (Alexander) zie by radugie AlxH. 8, 11, krmě by ve skle se stkwiecy a velmi se dobra mniecy Baw. 80; ž’ zem byl nečstně život weda AlxBM. 8, 32, že ſem to byl často ſlychage TandZ. 183a, bylas jeho newieduczy Hrad. 43a, nijeden byl tak mnoho skota gmagie LMar. 11, (Anna) byla k bohu salugiuci t. 23, t. j. byla žalujiúci, (strážcové) nebyli nice chzinyecze, jedno zavše na to zrſiecze, aby atd. AlxB. 7, 28, budes ſie radugie Hrad. 137a, (vóle) byla chtiecz zlému, bude táž vóle chtiecz dobrému ŠtítBud. 142, že on bude napokon zzudye svD. 41 t. j. bude súdě, ješto (plur.) budu bohu ſluziece Hrad. 7b; bud nezadagie jich sbožie OpMus. 149b, buď nežádajě; bud vás každy ſliſie Kat. 96, nebudme svět milugicz ŠtítMus. 125a; ne (než) bych v takové příslovie byl upadna AlxBM. 3, 42, nechtě by co v tom byl mina AlxH. 4, 15, (pohané) by byli svých modl odſtupiecze AlxB. 6, 22; — a jsem nes atp.: ktož geſt jie (smrti) zazluſiw AlxBM, 8, 43 t. j. jest zaslúživ, však zzǔ všěch zém řěči (zna)wſſe svD. 24; král by všiu moc wyplenyw AlxB. 7, 17, (sojka) by družkami se stydiewṡi Baw. 83; jehož (sbožie) byl geſt málo poſiw AlxB. 7, 9, t. j. byl jest poživ; bud ten zmyrtcy uſiw AlxBM. 8, 42 t. j. bud uživ, zda by kto cuzích usiw byl tu t. 6, 7 t. j. by byl uživ. — Také perifrastické výrazy, kde býti je spojeno s part. -l, na př. nesl jsem, bych nesl atp., jsou téhož způsobu: býti (jsem, bych atd.) je v nich přísudek holý a part. -l doplňkem; ale tu ovládá doplněk jako člen hlavní a býti stlačuje se ve význam slovesa pomocného, t. j. slova, jehož význam reální esse, fieri se setřel, které má potom úkol jen formální, totiž pomáhati jenom k vyjádření flexe, zejména k vyjádření grammatické osoby, a které i vynechati se může, když gramm. osoba ze souvislosti se rozumí. Výrazy takové jsou pro perf.: což zzem gdy myzzlila LMar. 75; otworsil zzi vrata Jid. 135, iaks z chtyel, taks z vše obrsiedyl LMar. 68 t. j. jakž s’ chtěl, takž s’ obřiedil, města yſi zkazil destruxisti ŽWittb. 9, 7, ſwirchowal ſy perſecisti t. 8, 3, zproſtilſ jě liberasti t. 21, 5, ty vderzil s percussisti t. 3, 8; Pavel dal ieſt zeḿu List. Litoměř., Vlach dal ieſt zeḿu t., oſtrziehala geſt dušě má svědečstvie tvého ŽWittb. 118, 167, neuczinyl ieſti takéž všemu národu ŽKlem. 147, 20, nebo ge u mě vfſal ŽWittb. 90, 14, zázrak ſyey ſtal Pass. 307 t. j. sě-j’ stal, czoy bóh zapowyedyel Štít. uč. 128b t. j. co-j’; rozrewnil hospodina hřiešník ŽWittb. 9, 4 (25), m. rozrevnil jest, sloveso pomocné vynecháno; (my dva) co zwie zdyela, v tom zie zzuie lepše domnyela AlxBM. 1, 17 sl. t. j. svě sděla, sě svě domněla; vecesta súdci (du. nom.): když ſwa chodyla po sadu sama a když ſwye byla v kútě sadu, wydyela ſwa Pror. Dan. 13, 36 a 37; já a ty zaſluzyla ſwa toho ML. 105b; znamenie, ješto gſma měla GestKl. 93; nebo yſta oči moji widiele ŽWittb. Sim. 30, widiele ſta oči moji t. 138, 16; Vſtale oči moji defecerunt t. 118, 82, m. ustale (j)sta, sloveso pomocné vynecháno; nemohly yſu ŽWittb. 128, 2, kak ſuu sě obcházěli Pass. 626, rozmnozili ſu ſie ŽKlem. 3, 2, rzekli ſu t. 7a; (syn a vnuk) zziey zzu zzby̆li na sem světě Jid. 15 t. j. sě-jsú sbyli; neoſtrziehaly zákona ŽWittb. 118, 148, m. nejsú ostřiehali, sloveso pomocné vynecháno; rozpomanuly yſut ſie ŽWittb. 77, 35 t. j. jsú-ť, kniežata ſebrala ſut ſie t. 46, 10, ſhromazdily ſut ſie vody t. Moys. 8, rozſilnyly ſut ſie t. 17, 18, dywyly ſut ſie t. 47, 6; zapomanuli ſut t. 105, 13, ſut zkazyly t. 10, 4: — pro plqperf. bych rzekl dřéve dixeram Štít. uč. 11a; Darius tak sě by wyprawil hyrdye AlxH. 2, 2, jakož by przikazal hospodin praeceperat Ol. Ex. 7, 13; rybářie bychu odeſſly EvVíd. Luk. 5, 2; nepřietelé, ješto jej (Krista) bychu oſtupily Brig. 23a; jež (listy) bye poſlal král řěčský AlxV. 1016, ten bie prſiſſel na své hoře AlxB, 4, 33, juž bie prsiſſel ten čas JidDrk. 27; (Klitus s Artofilem) tak sě tvrdě ſeſla byeſta, jakž za umrla lezyeſta AlxV. 1582; bijech rzekl dixeram Štít. ř. 67b, bijech rzekl onehda t. 70b; kněz Oldřich ne tak kláštera ješče bieſſe doczynyl, jakž svatému Prokopu slíbil Hrad. 13b, (sv. Prokop) již bieſſe vše rozdal t. 19b, masti, jěž bies prziprawila t. 29a t. j. bieš’; (Václav) žákovstvo v zemiu navráti, jež byeſſe wypudyla máti DalC. 27; již bylo pověděno Alexandrovi, že (Pausanias) bijeſſe zabil krále Filipa Alxp. 10; — pro fut. budu weſti NRada 761, ſaditi jě budes plantabis ŽKlem. Moys. 17, (pekař) bude rzeczy Hrad. 137b, ſlawiti budeme ŽKlem. 20, 14 atd.; — pro fut. exact.: ač zapomanul budu si oblitus fuero ŽGloss. 136, 5; shřěší-li bratr tvój, jdi a treskci jej, uposlúchá-li tebe, ziſkal budeſſ bratra tvého EvZimn. 25; všichni budú oživeni, ale každý v svém řádu, v kterémž kto bohu bude ſluzyl Štít. ř. 43b; bude-li se pokáním ocziſtil, bude přijat ŠtítBud. 16; běda lakomcóm bude, budu-li křivě co drzeli ŠtítMus. 64a; — pro kond.: bych nesl atd., v. bych. — Při záporném nebyti jsou některé zvláštnosti. V praes. je vedle jsem, jsi atd. také sem, si atd., a proti tomu jenom nejsem, nejsi atd.: neyſem ŽWittb. 118, 83, neyſy ŽKap. 88, 44, negſu Túl. 29b, zda-li to lotři neyſuu Pass. 4; neſſu zákonníci Mill. 51b, t. j. nésú m. nejsú, jest dial. V praes. 3. sing. nenie: nenye bezpečenstvie Túl. 30b, gdež přívuzných králóv neny̆e Jid. 12, nenije mi třeba činóv vašich Štít. ř. 43b, nenijet to správné t. 74a, tuť mé rady nikakž nenie NRada 958, zda liť známé néni Barl. 1, 25, néni slušné t. 2, 3 atd.; z toho pak nýnie: nynye veselé non est exultatio Pror. Jer. 48, 2, nynye kromě mne spasitel t. Isa. 43, 11, nynye, kto by sě rozpomanul t. 42a; nynye, kto by rozuměl tamt., juž v službě nynye otplátka AlxV. 273, nynye čísla téj všiej síle t. 1046, nynye li tě lén slyšeti t. 175, toť ninie škodné NRada 745, žádnému ninie sličné t. 1576. Negace ne- je při výraze jiném než v nč.: neyſem zapomanul non sum oblitus ŽWittb. 118, 83, nč. nezapomenul jsem; neyſy pomohl jemu ŽKap. 88, 44; neyſu zemdlely stopy ŽWittb. 17, 37; ješto ſye bude nelybyty Štít. ř. 84b, nč. se nebude líbiti; jeho přelúditi budeſſ nemoczy Alb. 98b, nč. nebudeš moci; nemoczy budem dále jěti ML. 47b; proč pláči, nerzkli by byli Hrad. 39b, nč. nebyli by řekli; abych neprorazen bil židóm AnsOp. 6, nč. abych nebyl zrazen; ſmi k tomu nezwani NRada 999; nedoſtoyen ſem břěmene toho Hrad. 15b, nč. nejsem důstojen; nezakon jich (peněz Jidášových) geſt jmieti Hrad. 88a, nč. není zákon, není právo; geſt nelze Štít. uč. 15a, nč. není lze; ieſt neuidiethi DalH. 30, nč. není viděti atp. — K budu jest také impf. budiech. To, jakožto impf. slovesa perfektivního, vyslovuje děj fieri v minulosti opakovaný: budyechu synové israhelští na strážiech Ol. Num. 9, 19, bývali na strážích, kdykoli oblak dlel nad příbytkem (Vulg.: cunctis diebus, quibus stabat nubes super tabernaculum, manebant in eodem loco; et si evenisset, ut multo tempore maneret super illud, erant filii Israel in excubiis); pak-li sě kdy stala sváda, u stařějšieho budieše rada DalJ. 2 podle rkp. V, L a j.; kterýž nemocný najprvé sě u vodu utekl, ten uzdraven budieſſe Krist. 64a, uzdraven býval; kteří sě kolivěk dotkniechu (t. konce rúcha jeho), spaseni budeyechu (m. budiechu) Mat. Rozb. 742, spaseni bývali. Ale přijímá také význam eram (srov. budu = fiam a ero): když večer budyſſye toho dne cum sero esset Víd. Jan 20, 19. Také se béře, jako impf. vůbec, ve významu kondicionálním: v ten čas bez města budyeſye, by sě (obyvatelé) nedomněli a s králem příměřie vzeli AlxV. 2134 a AlxVíd. tamt., bylo by veta bývalo; v ten čas budyeſye bez ňeho, by nebylo otce jeho AlxV. 1632, byl by ztracen býval (Filotas). — Perfektivní budu, samo i ve spojení s inf. (= perifrase pro futurum), béře se také za praesens absolutum (t. zv. praes. historicum): (lidé) mile vše naplnichu, třetí den na pravé zořě budu všickni k hořě, z hory blsket jdieše ML. 57a; ale gdyž sě sdravie ruší, tepy̆rw tu bude poznano, nač komu kak sčestie dáno Jid. 123; když Marie proti sestřě bude zalowaty, hospodin odpovědě Alb. 84a; král povolav obú (lakomého a závistivého) slíbi jima, což který prositi bude, že dá jemu a dvé to druhému; a lakomý nebude chtieti napřed prositi… a závistivý také nebude chtieti za nic prositi; až král… nebude chtieti bez toho býti… a závistivý bude krále prositi, aby kázal jemu oko jedno vylúpiti ŠtítV. 121; když ji toho muž svatý nechtějíše zbaviti, tehdy ona bude rozprawieti OpMus. 18a; lidé jemu (svatému muži) budu chwalu wzdawati a gey cztiti velmi, tehde on toho bude zbiehati a tak odtad zagide do města t. 3a; a když již zasě jda po zemi šel ten biskup…, král téj vlasti Aden jme biskupa…, a když ten biskup bude před krále předveden, bude biskupovi král velmi hroziti, nepřijme-li zákona Machometova Mill. 121b; (král) když na moře prigide, bude gezditi po břehu Baw. 2a; tehdy ztrže se vietr a vlny budu korábem metati tamt.; a on do moře je (Bruncvík urážené hlavy) umetal i bude tepruv pravdu wiedieti t. 12a; (v Egyptě, v krámě kupeckém) žena neprodává, jako obyčej mají prodávati v jiných zemiech a ſedieti bude žena nad krámem, toho tam nenie KabK 34b; doklad z doby pozdější: viděl sem, že Arabové plné oči osazené budau míti muchami, však pro lenost neseženau jich Har. 2, 204. Tudy vzniklo také budu býti = stanu se: bude-li to byti, že obrové k nám přijíti mají, zajisté veřte mi Baw. 261, stane-li se, že přijdou; když bude potřebno byti t. 126. Part. buda a z něho adj. budúcí, v. t. — Jest-li si est, wenn es ist, wenn es stattfindet: geſtly to, že (braní odúmrtí) omlúvá obyčej jiný, však by měl, ktož béře odumrli, dávati almužnu Štít. uč. 87b; fut.: Budelit to, že chlap zznydee, tobě s sbožím žena příde Jid. 111; bude-li to, že Tristram tak hrdinný nalezen by byl Trist. 179. Časem věta jest-li, spolu se spojkou své věty podřízené že, vtiskuje se ve význam pouhé spojky si, ustrnulé jestliže, jestli stává se spojkou = si. — býti s inf. vyslovuje možnost, povinnost: však geſt ſmrty nevteczy Vít. 34a, nikterak nelze utéci; nejednu pohanskú paní byeſe wydyety slziece Kat. v. 3256; když bieſſe gieziuſſiewi yatu byti Hrad. 75a; což sem kázal napsati, tomu geſt tak oſtati t. 90a; kak geſt boha milowati tamt. 93b; tolik jest přěvad v světských věcech, ež býti j’ statečnému, ktož vyjde odtad bez úraza Štít. ř. 187a; kterak bych nemněl toho, by mi tak skoro bylo vmrzieti Kruml. 339a; to vše jest tak skryto, že geſt toho bez mála necziti t. 458b; když budieše na vojnu jeti Dal. 84 V; býti tu někdy vynecháno: co mi uczynyti Hrad. 124b. — Jest kto, častěji nenie kto s part. -nt, nč. s kond.: padne oslice a jest kto pozdvihna jí HusE. 1, 412, padne oslice a geſt kto pozdwihna gij ChelčP. 238a, nč. kdo by pozdvihl; nenie kto branye Rožmb. 298, kdo by bránil; nenye kto pomoha qui adiuvet ŽWittb. 21, 12; nenie kto dobuda dušě mé qui requirat t. 141, 5; nenye kto jím (volem) orzye AlxV. 480, kdo by jím oral; v staniech jich nebud kto bidle qui inhabitet ŽWittb. 68, 26; nebieſſe kto hrzeba qui sepeliret t. 78, 3, jich (paní) nebyeſye kto branye AlxV. 1875; neby geden tu nepycze a žalostí lomye ruczye t. 833, kdo by nepykal a rukou nelomil; juž nebyl kto pomoha ni rady přidati moha AlxH. 5, 3 sl.; by nebyl kto poſluchage, nebyl by také kto zprawuge Štít. uč. 110b, kdo by poslouchal, kdo by zpravoval (pomlouval). — Nenie kady atp.: (sladovník svůj slad) ospe cuzími slady, až k svému nebude kady Hrad. 133a, jako nč. — Jest mi = mám, est mihi, habeo: kokot nemuož kokrhaczy, nebo ge mu czypet quia patitur pituitam BohDial. 339; i bylo jest popu sedm dcer Ol. Ex. 2, 16; budu nam zde plny ſtoly DalC. 2, budeme míti stoly plné; (Darius) hnu sě, kadyž mu upřiemá cěsta proti nepřieteli jíti (t. byla) AlxH. 1, 26; chci vem něčso dobrého řéci, z ňehož wam bude wſyem radoſt a pohanom zaloſt AlxV. 1064 sl.; (bible stará), ješto jie bylo tři sta let a několik a dvadceti HusE. 3, 260; jehož (království nebeského) před přijitím Kristovým żadnemu hrzíeſnemu byti nemohlo Kruml. 32b; (Medates) jmieše vnuku jejie (králové), pro niuž mu bby ta nádějě, by atd. AlxM. 2, 13; nám toho obycziegye nenye, by atd. Pass. 352; neny̆e my mysl taká Jid. 172; (ti) ſu diablu w czelyſty Kruml. 18la, ty má ďábel v čelisti. — jest mi jmě: Fares gednomu gmie bieſſe AlxB. 3, 31; kaké geſt tobie gmie Pass. 319; jemuž jméno Jan bieše HusE. 2, 139; jeden, jemuž jméno Kleofas (t. bylo), vece t. 2, 139; gyednomu byeſſe dyzmas Vít. 54b, jmě vynecháno; — jest mi s inf. = mám, soll: mněť geſt s tohoto světa ſnyti Hrad. 19a; vecě: tomuť ſye geſt ſtaty Hrad. 75a; viete-li, že geſt třetí den zidowſkym hodom prziti a ſynu czlowiecziemu iatu byti t. 74a; když bieſſe gieziſſiewi iatu byti t. 75a; že gim bieſſe z mrtwych wſtati t. 92b; lidem geſt wiedieti, aby t. 138a, mají věděti; rač nem to zjeviti, zač nem geſt tu mast jmieti Mast. 356, co ge nam sobě sdieti t. 240; — jest mi s výrazem adverb.: to mi (t. jest) w diwy Hrad. 33b, blazie gmu geſt Hrad. 117b. — Jest mi do čeho = záleží mi na čem, při záporu = nezáleží; chce, nechce se mi čeho: Malchus z jěskyně vynide, tu (před jeskyní) hromadu kamenie uzřěv… tomu sě podivil, ale ež gemu ne do kamenye byeſſe, s velikým strachem k městu šel Pass. 366; jí (ženě) bie ne do wezzelee Jid. 152; kdež ty (ti) nebude do ſmyecha AlxV. 1365; nebilo-by gmu do ſpanye t. 2448; žeť gmu nebieſſe do ſmiechu Hrad. 141b, již mi nebude do ſpanye tamt. — Jest čso do mne = jest při mně, ve mně, jest mou vlastností: také to do neho (sv. Prokopa) bieſſe, že sě lidské chvály kryjieše Hrad. 17a; tatoť (mast) najlépe vonie, znamenaj, czo gye do nye Mast. 167 (vypisuje se dále účinek té masti); povizme, co muož do nich býti DalJ. 8 J2; nenie do nie (do milosti), by cti sobě hledala bezpřiemně Kruml. 275b, milost (láska) nemá té vlastnosti, by atd.; co dobrého do vás, žáci Podk. (Výb. 1, 946). K tázacímu co je do toho? předjímá se domyšlená odpověd záporná a výraz béře se ve významu = nic není do toho: (Darius) lidí mieše ovšem mnoho, ale czo bylo do toho AlxV. 2260; židové pověděchu (Jidášovi, když peníze vracel a nad svým skutkem naříkal): czo nam do toho (t. jest), ty věz, co učiníš z toho Hrad. 88a; czoz geſt do mé rady NRada 1006; czo geſt nam do tvé zlosti Adam 177a. Srov. do. — Jest u mne = mám: vizuť ondeno dobrého druha syna a u nyeho geſt welyka lyſyna Mast. 218, má velikou lysinu. — Jest o kom nějak = má se ..: již geſt welmi zle o tobie Hrad. 130b, vzvieš, jakž geſt o nem t. 36a. — Býti v čest v. čest; — býti ve zlém = míti se zle: (člověk) dobrého poběhne, we zlem gſſa pak se nehne AlxV. 550; kdažto bude w zlem pobyeda, nenie kto co pověda t. 146. — Býti na s akk., lok., v. na. — Býti za s akk., s instr., v. za. — Jest mě hanba, hněv, lén (léň), píle, strach, túha v. při subst. hanba, hněv atd. — Iterat. bývati, v. t.

býti, jsem, jsi (du. 1. jsvě, 2., 3. jsta; přech. jsa, jsúci…, buda, budúci…; impf. biech, bieše…, budiech, budieše…; aor. bych, by…, běch, bě...) ned. být; existovat; žít; býti s koho stačit na někoho; býti ve zlém mít se špatně; jest o tobě máš se špatně, je to s tebou špatné; býti za někoho (o ženě) být za někoho provdána; s dat. mít: budú nám zde plny stoly budeme tu mít plné stoly; lidem jest věděti mají vědět; často s přech. přít. ve významu nč. vazeb s kond.: nebyl, kto pomoha kdo by pomohl; též opsané tvary jsem nesa nesu, biechu přisluhujíce přisluhovali apod.; dále např. u něho jest veliká lysina má velkou lysinu, o němž mu bylo býti na kterém mu mělo záležet, bude-li to býti stane-li se to; jest nelze není lze, nejsem zapomanul nezapomněl jsem (v. též buď, bych)

býti nedok.; — jest mi do čeho = záleží mi na čem; — býti k komu = býti komu nakloněn