do | ESSČ | GbSlov | MSS |

do prep. s gen.

A. určení prostorové

1. (u sloves pohybu) do něčeho, k něčemu; (o městě ap.) někam; vyjadřuje místní objekt jako cíl děje; též fig.

2. (u výrazů pohybu) do něčeho, k něčemu; vyjadřuje místní objekt jako ukazatele cílového směru děje

3. (o vymezeném úseku) často v opozici s prep. „ot“ od něčeho (až) po něco, k něčemu; vyjadřuje koncovou mez děje n. lokalizace vlastnosti (sr. „ot“ A5)

4. (u výrazů zacíleného děje) do něčeho, někoho, někam; vyjadřuje objekt jako cíl děje

5. (u výrazů zacíleného děje) do něčeho, až někam; vyjadřuje objekt jako krajní mez zasaženou dějem

6. do něčeho; (o dutém n. obehnaném něčím) dovnitř n. doprostřed něčeho, (o níže položeném) do hloubi něčeho, (o vyvýšeném ap.) na něco; vyjadřuje vnitřek n. střed něčeho

B. určení časové

1. (u výrazů trvacího děje) do něčeho, (o časovém úseku) po dobu něčeho; vyjadřuje dobu n. událost jako konec trvání děje; do pokolenie“ ap. kolikátého do někoho, po někoho; vyjadřuje koncové období uskutečnění děje

do sie doby, do sie chvíle ap. posud, do této chvíle

do dnešnieho dne, do tohoto dne, do dnes podnes

jur. do života čího do konce života, doživotně

do smrti nadosmrti, do smrti, napořád

z roka do roka rok co rok

2. (u výrazů dokonavého děje) do něčeho, meton. někoho; vyjadřuje dobu n. událost jako konečný okamžik uskutečnění děje

do roka ap. kolikrát za rok, ročně ap.; vyjadřuje opakovanost děje během daného obdo

3. (o časovém úseku) „od – do(až) po něco; vyjadřuje dobu n. událost jako cílový okamžik děje

4. (o časovém údaji) do něčeho, na něco; vyjadřuje platnost děje n. stavu po uvedené obdo

do času ap. na čas, dočasně; vyjadřuje omezenou dobu trvání děje

do čás v. čas

5. na něco, na někdy; vyjadřuje stanovený okamžik děje

6. (u výrazů trvacího děje) před něčím, do doby, než něco nastane; vyjadřuje událost jako koncový mezník uskutečnění děje

C. určení způsobové

1. podle někoho, něčeho; vyjadřuje soulad s někým, něčím

2. k někomu, vůči někomu; vyjadřuje objekt děje n. stavu

3. ohledně něčeho, někoho, co se týče něčeho, někoho, na něčem, někom; vyjadřuje zřetel děje

D. určení měrové

1. často ve spojení s prep. „ot“ do něčeho, někoho, až po něco, někoho; vyjadřuje objekt jako závěrečný bod výčtu

2. (zvl. s udáním počtu) do něčeho; vyjadřuje počet jako horní n. dolní hranici děje n. vlastnosti

do plna ap. zplna, úplně

do koncě zcela, naprosto

3. (s udáním počtu) „až dodo něčeho, včetně něčeho; vyjadřuje nejnižší počet, na nějž se děj vztahuje

do jednoho všichni, každý; po záporu nikdo

4. do jediného ap. až na jednoho, s výjimkou jednoho ap.

5. do něčeho, na něco; vyjadřuje výsledný stav jako mezní případ

E. určení příčinnostní

1. k něčemu, na něco; vyjadřuje účel děje

2. pro někoho, kvůli někomu; vyjadřuje, v čí prospěch se něco děje

F. určení účinku

(až) do něčeho; vyjadřuje stav pojatý jako dovršení děje

G. určení cíle děje n. výsledného stavu

1. (o stavu mysli ap.) „býti komu do čeho“ do něčeho; vyjadřuje předpoklad, že něco nastane

2. (u výrazů zacíleného děje) do něčeho; vyjadřuje činnost n. stav jako cíl děje

H. určení partitivnosti a příslušnosti

1. (u vyjádření počtu) něčeho, tvořící něco; vyjadřuje celek složený z udaného počtu částí

2. (u sloves nezacíleného děje) v někom, u někoho; vyjadřuje objekt jako nositele vlastnosti

3. býti do toho komu v. býti C 36

Sr. ot. – Význam předložky často zesílen částicí . – Doklad se zdánlivou akuzativní vazbou břeh … až do to pusté mlýnišče ArchČ 9,295 (1451) je asi písařský omyl. – Předložkový pád do s gen. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem: tuto funkci má zvl. u sloves směřování s významem přeneseným (např. u sloves zasažení subjektu dějem, jako upásti do čeho; sr. A 1 a A 6; u sloves připojování a začleňování, jako namiesiti, pojieti, přijieti do čeho; sr. A 1 a A 4; u sloves náležení, jako příslušěti, slušěti do čeho; sr. A 1 a A 4; u sloves myšlení a usuzování, jako diviti sě, mnieti, věděti, ufati, zdáti sě, znamenati, znáti do koho; sr. A 4; u sloves předávání pravomocí, jako otložiti 7 do koho; sr. B 5); u sloves mluvení, jako praviti IV/1 do koho; sr. C 2; u sloves tvrzení, jako svědčiti do čeho; sr. C 3; u sloves poukazování, jako dáti příklad do koho, líbiti sě; sr. H 2) a u příslušných výrazů odvozených

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 9. 12. 2024).

 


do, praep., stsl. do usque ad; původem souvisící s něm. zu, angl. to (got. odchyl. du) atd. Pojí se s gen., a výrazem takovým vyslovuje se I. směr, kterým děj slovesný se nese, = k čemu, nach etwas zu, hinwärts, versus. (Svatopluk) sě do Welehrada vráti DalC. 24, směrem k Velehradu, v překl. stněm. gegin Welrad. (Bracislav) do klaſtera jěde…, a když Čechy (Čechové) w klaſter jdiechu, Jitka skry sě za oltářem t. 42, Břetislav jel do kláštera = směrem ke klášteru, a Čechové šli v klášter = do nitra kláštera. Až mě do rowu doprovodie Hrad. 17a, k rovu; srov.: k rowu provoditi mrtvého Kruml. 238b. Potoči král posly svojě do Damaſka k tomu městu AlxV. 1764, směrem k Damašku, směrem k tomu městu, do s gen. a k s dat. pospolu, jsou výrazy smyslu stejného Jáz vám (sv. Prokop mnichům německým) ostuzi bydlo sázavské, náhle… ujímajte s rychlostí do Prahy Hrad. 27a, utíkejte ku Praze; tehdy Ježúšě vedú do mieſta, kdež Kaifáš a Annáš biesta t. 82a, k místu. Jak se do leſa volá, tak se z lesa ozývá Mudr. 87. Svatý Petr bral sě do toho oſtrowa Pass. 289, k tomu ostrovu; aby radši šla do oſtrowuow Otc. 446a, mysléše do oſtrowuow plúti t. 439a, (cestovatel) vsada na moře jede do Cypru Mand. 42b, plove do Cypru t. 43a. Jděte do kupczow a kupte sobě ite ad vendentes EvVíd. Mat. 25, 9, ke kupcům; šed do rzekow Pulk. 117a, k Řekům. — II. Výraz do koho, do čeho vyslovuje dále, až kam děj slovesný sahá, až po kterou hranici místní, časovou nebo pomyslnou něco jest nebo působí, = bis, usque ad. Slověné až do rzyma sě vzplodichu DalC. l. Boleslav všie země až do krakowa doby t. 32; Svatopluk země až do ſtrzyhomye doby t. 57. Jest veliká púště až do Arabie a do mrtweho morzie Otc. 350b. Ot moře do morze a ot řěky až do kray ſwieta ad mare, usque ad terminos orbis terrarum ŽKlem. 71, 8. Ostatek země až do dunagye Pulk. 122b. Přišli do vwala ad vallem Ol. Num. 32, 9. (Mazeus) v druhého nóž do pyeſty vekla AlxV. 1599, po pěst. Jiřík Stanóv w krwy do hleznu brodieše DalC. 62, po hlezna, po kotníky. (Sv. Prokop) do tehodne chová jeho Hrad. 19a, choval nemocného, až byl tý-den; ležal do tṙzetieho dne Otc. 62a. (Darius) čite z jitra až do noczy AlxV. 1110, počítal své vojsko od rána do noci. Hněvu nedržte do zapadu ſluncze t. 38a .Ten chléb móž trvati do roka t. 10b, až bude rok, po čas roku, na rok; an chlap vše víno vyloka, jehož by měl cný do roka Hrad. 95b. By se (má matka) v zemi uvázala a tu do mne spravovala Baw. 187, do mého návratu. (Slíbila jsem) vdovú ostati až do meho zywota Otc. 479b, pokud budu živa, do smrti; věno jest do żiwota VšehK. 140b; odtud doživotný, v. t. Aby mě zachovati ráčil až do meho ſkonczenye Modl. 58b. Let dánie do cżaſu t. 165a, odtud nč. dočasný. Byrzo (brzo) natluc mastí dosti, do czas budem mieti hosti Mast. 195, t. j. do čas, do čás, = za nedlouho; tehdy jim (žabám malým) veliká otpovědě: Nesmějte sě, jáz to dobřě vědě, že pozval jest král (čáp) na hody svého děda, bude ť i malým do čas běda DalJ. 55 z rkp. Ff, v překl. stněm.: den wenigin wirt zcu hant mit den groztin we bekant (zu-hant = auf der Stelle, sogleich, alsbald Lex.). — U významu tomto výraz do s gen. vyjadřuje druhdy míru, t. j. stupeň, do kterého něco jest nebo se děje; míra ta je buď prostorná, nebo časová, nebo pomyslná. Ta řěka jim jedva do paſa bieše Otc. 106a, do pasa, po pás. Člověka obrostlého do pat t. 401b. Jich (mučených rytířů) svaté životy zedrachu až duo koſty PassKlem. 105b, do kostí. Pkelná vrata otvořená až do korſen AlxBM. 4, 12; odtud adv. do-kořen, do-kořán. Postím se dvakrát do tehodne ChelčP. 210b; pojetí pohybové proti klidovému: dvakráte v týdnu. Tehda zamútil sě král do duſſie contritus animo Ol. 2. Mach. 4, 37. Jěd hi piv tu do zzy̆tozzty PilD. Vody nikto nepil do wole ad satietatem Otc. 237a, do vůle, pokud chtěl; tak jemu (Rudolfovi) bieš otec kázal řka: daj Čechóm bělpucha a černidla do wole, opět jim otejmeš, šíjiu jim mečem ohole DalC 99; ať sě napláči do wuole Kruml. 403a; toho (biskotu) do wole nedají Lobk. 57a. Tu sě napichom právě do nerody Otc. 397b, až jsme nerodili, nechtěli více; dám vám masa až do nerody Comest.92a. (Pes) na Petrovi rúcho až do nahoty zplasa Pass. 297; (Ježíš) oblúpen do nahoty HusE. 1, 17. (Mazeus) pět Řěkóv do ſmrty rani AlxV. 1597, do smrti, na smrt; pade ustav bez mála do ſmrti Otc. 290a; mnoho jich netoliko do chromoty, ale i do ſmrti potlučeno Har. 1, 147. (Ty, králi) pobíjal by byl Syrí až do zahlazenye percussisses Syriam ad consumtionem Lit. 4. Reg. 13, 19. — Z významu míry vyvinul se při do s gen. okrouhlé číslovky význam počtu příbližného:jest (na lodi) komórek do čtyřidceti Mill. 99b, do čtyřiceti, ke čtyřiceti; synóv i vnukóv do pětidcát usque ad quinquaginta Ol. 1. Par. 8, 40; léta našeho života jsú najviece do oſmydczat Otc. 13a; ten každý sám člověkóv bliz do ſta zabi AlxV. 1640; po púšti jich (mnichův) přěbýváše dobřě do ſta Otc. 311a; strčeno jich (vepřův) do moře do dvú tisící ad duo milia Koř. Mark. 5, 13; neb sě jich něterdy sebráše do dwu tiſyczy Otc. 430b. — III. Výraz do koho, do čeho vyslovuje také, do čího nitra děj slovesný vniká, vstupuje; je to způsob pozdější, zobecnělý v nč., za starší v s akk. Donesen do lona Abrahamowa EvSeitst. Luk. 12, 22, w lono EvVíd. tamt. Utiekajě vběže do klaſtera Otc. 382b, srov.: když Čechy (Čechové) w klaſter jdiechu DalC. 42. Vstupujíc do koſtela Otc. 465a. (Žena) ani vejde do ſwatyny in sanctuarium Ol. Lev. 12, 4. S ním sě vložím do rowa Hrad. 42a, srov.: vložichu jej w row t. 13b, uložichu jě w ruow in monumento Lit. Mark. 6, 29. (Zbořenými hradbami) ktož kady chtě jde do myesta AlxV. 486, srov.: (Alexander) zvoli v-myeſto pásti AlxŠ. 5, 8, u město padnouti. Vratislav do rzyeznye přijel Ratisbonam venit Pulk. 101b. Na šest set sě jich do dyewyna sebra DalC. 8; vendeta do kralowſtwye nebeſkeho t. 7. Abychom do pekla nevstúpili Modl. 36b. (Alexander) zatiem dále přěd sě vhlobi, do lybye, w zemy taku AlxV. 2150, do s gen. a v s akk. pospolu, jsou výrazy smyslu stejného. — Druhdy bývají výrazy do s gen. významu rozdílného pospolu: (švec) poběhne jako bez smysla, přiběhna do ſſwych katrrczy, tu jej žena do nych vstrči Hrad. 127a, do katrčí = k chatrčím, do nich = v ně; (kněz Vladislav) přěd Srby do prahy jide, a když do myeſta dojede, do myeſta ho nepustichu t. 58, táhl ku Praze, a když přijel k městu, nepuštěn do města. — Výraz do koho, do čeho bývá při slovese býti, ve rčeních: něčsь jest do koho n. do čeho, čso je do toho (= nic není do toho)! jest mi do koho, do čeho, nenie mi do koho, do čeho; je tu pojetí pohybové (do koho…), kde by na pohled mělo býti klido(v kom…). Také to do neho (sv. Prokopa) bieſſe, že sě lidské chvály kryjieše Hrad. 17a, to bylo do něho, to bylo v něm, tu měl vlastnost. Znamenaj, czo gye do nye (do masti) Mast. 167, co je do ní = co je v ní, jaká jest, jakou má moc. Co dobrého do vás, žáci? Podk. Výb. I, 946. Veliká jest nemúdrost do krále, ješto bude kakés příhody (nepravdivé) rozprávěti Šach. 295a. Jest zjevné zlé do ſwieta troje ŠtítMus. 55a, svět má troje zjevné zlo v sobě, na sobě. Zda-li nenie zjevná zlost do zawiſtiweho? t. 58b. Ale czo do ktere moczy? vynidú mdle všitci roci, když božie nenie pomoci AlxV. 2268, otázkou »co do které moci?« podkládá se odpověď záporná, tedy »co do ní?« = nic do ní. Ač jich s tebú (píše Alexander Dariovi) jest přemnoho, czoz yeſt obak do toho, kdaž jsú měkci vniž mák zralý? t. 1091, co do toho, = nic do toho. (Darius) lidí mieše ovšem mnoho, ale czo bylo do toho! t. 2260. Bessus vece: czo do toho, ač bychvě myslila déle AlxBM. 1, 12. Synu mój (hořekuje Marie pod křížem), czo do mne ſyre bez tebe bude? Plankt. 169b. Czo nám do toho! Hrad. 88a. Czoz geſt do me rady! NRada 1006. Co geſt nám do twe zloſti! Adam 99a. Ež gemu (Malchovi) ne do kamenye bieše Pass. 366, ne do kamení mu bylo, = ne o kamení mu šlo, nýbrž o chléb, jejž byl poslán koupiti. Není jim (kněžím, nedbalým pastýřům) do owcij RokycKl. 180a, nezáleží jim na ovcích. Všakž gĭ bie ne do wezzelee Jid. 152, jí (matce-ženě Jidášově) nebylo do veselí, bylo jí do smutku. Mužóm do ſmyecha nebieše DalC. 10; že ť j’mu nebieše do ſmiechu Hrad. 141b; kdež ti nebude do ſmyecha AlxV. 1365. By bylo co bráti, nebylo by mu (panoši) do ſpanye t. 2448, nechtělo by se mu spáti, nebyl by ospalý; již mi nebude do ſpanye Hrad. 141b; kdež ť již bude ne do ſpanye Vít. 31b. Nebieše jie (paní) do gedenie Baw. 219. — Výraz do koho, do čeho bývá při slovese jmieti, ve rčeních jmieti čso do sebe, jmieti čso do koho; opět pojetí pohybové proti nč. klidovému. Na to patřte, co j’ dobrého, ješto vy nemate do ſebe toho Štít. uč. 46a, nč. nemáte v sobě, při sobě, na sobě atp. Tak mnoho moci do ſebe gmiegyſſe Otc. 109a. (Neklan) jeden nedoſtatek do ſebe myegyeſſe DalC. 17. Dobrými činy neslušie sě chlubiti, ktož jě do ſebe gma Otc. 89a; které maſſ do ſebe činy t. 104b. Jakoby (spravedlní) do ſebe zlé skutky gmieli Ol. Ekkl. 8, 14. Kaž své děti, ač chceš do nych ſtatek myety Vít. 60a, chceš-li v nich míti statek. Czo ty gmas do toho Mast. 378, co je ti do toho. — Výraz do koho, do čeho bývá ve rčeních o dějích duševních, vyjádřených slovesy a jmény viděti, zřieti, zřějmo, diviti sě, zdáti sě, věděti, svědomí mnieti, znamenati, úfati, úfanie, rozpakovati sě, chybovati, nadieti sě, čáka, nalézti, shledati, praviti, ukázati sě, ľúbiti sě, ľúbo, vzácno atp.; většinou pojetí pohybové proti nč. klidovému: stč. vizu čso do koho, nč. vidím co v kom, na kom, při kom atp. Pakli wydyte do ſebe které dobré skutky, tomu rozumějte, že jest vám to bohem dáno Štít. uč. 46a. Ač který (dobrý skutek) do ſebe vizi Otc. 46b. To jim (Čechové Mediolanským) do ſebe dachu wydyety DalC. 47 (t. dělali, jakoby jedli děti nabodané). Wida do ſebe ty viny NRada 2003. Co ſie vám widi do neho? Hrad. 83a. Lakotný mysl ztratí, jakož wydyme do opylczow Štít. uč. 101b; lakotní rozum tratie, jako je zrzeymo do opilczow ŠtítMus. 64b. Když to do nye (do ženy helmbrechtné) uzrzye múdří, za bláznici budú ji jmieti Štít. uč. 54b. Když dietky vzrzie bázeň boží do ſwych ſtaroſt ŠtítMus. 19a. Dywy ſye (já) do ſtarych lydy, kak ť jich smysl na tom blúdí Vít. 63b. Dywi ſye (já) do tebe, ež zbavil si sě duostojného starostvie Pass. 392. Jest dywne do s. Anthonie Otc. 41a. Divno jest do lidí, že tak dobré kratochvíle netbají ŠtítPař. 26b. Divno mi do sestry naší Hád. 10. Co sě vám zda do zleho czlowieka toho Pass. 195, ML. 112b. Co se tobě zdá do této hudby Apoll. 135b. Jáz do neho newiedie nice zlého Hrad. 86a; třetie jáz wiedie do neho (do řezníka) t. 135b; mnoho zlého do nych wiedie (já do sladovníkův) t. 132b. Já tolik do ſebe wyeda Modl. 43a. Těch dobrých činuov jaz do ſebe newiedie Otc. 88b; to ſmy do nych wzwiedieli přěšlechetnú vášni t. 300b. Nižádný newie do ſebe, pekla-li hoden NRada 1987; jakž zwieſs do koho t. 1681. Nejsem ſwiedom do ſebe ničehéhož dobrého Otc. 103b. Také toho neomlčím, což ſye do geho wzroſtu domnym Hrad. 23a, o jeho (Prokopovu) vzrůstu. Pomni do Moyzieſſe, ten… Kruml. 269a. Panna… znamenay do ſebe, chce-li světského obyčeje netbati Štít. uč. 44a. Aby nikte do ſebe neúfal Pass. 195, ML. 112a. Neuffay ijeden do roda velikeho DalH. 40, neufay ijeden do rodu welykeho DalC. tamt. Ztratě obci neufay do hrada DalC. 4. Vffay do mne Hrad. 46a. Přielišné do ſebe vffanie Otc. 90b. (Abimelech) vzúfav do zywota Kruml. 87a; aby do ſpaſenie ſweho nezufowali t. 14a. Již sě do ſweho zywota rozpakugycz ML. 79b. (Mojžieš) chybowal do moczi bozzie Kruml. 269a, pochyboval o moci boží. By ſye do nych které cti nadieli, své země by knihy měli DalC. úv. 1; do tebe mi ſye viery nadyety t. 34. Do toho dietyete Vaňka czaka k dobru bieše DalC. 98. Nenalezl ſem do nyeho nic zlého Lit. 1. Reg. 29, 3 a 29, 6. To se najvíc shledává do těchto lidí rytířských RokycKl.327b; neshledává se to do vás t. 347a. Do ’pata (do opata) bratřie praviechu, že Otc. 361b; také to do neho praviechu t. 140b. Když žena nepodobnu věc vkaze do ſebe Štít. uč. 56a. Větší nesmysl do ſebe vkazugete Otc. 134b. Kak ſe všem počestným lidem do zen dobrze to lyby, když svým rúchem neukazují lehké myslce Štít. uč. 54b; což sě jemu do mne líbí HusŠal. 11b. Ješto by bohu do mne nebylo libo BrigF. 45b. To geſt bohu do was velmě wzaczno Štít. uč. 61b. — Rčení jiná jsou v příkladech: nenie tobě pecze do nykoheho non est tibi cura de aliquo EvSeitst. Mat. 22, 16, nč. péče o koho; pak-li jiej (Marii Magd.) v tom hřiecha nenie, nežli milosti znamenie a zadoſt, giz gma do tebe, a proč tedy kryješ sebe? Hrad. 34a, žádost do tebe, žádost k tobě, žádost tebe. — Sloveso, na kterém výraz do s gen. visí, bývá vynecháno a rozumí se. Na př.: Hospodin kázal jemu do puſtyn hluchých Otc. 43b, t. jíti; kaž jemu do prazdne peleſſe t. 207a; czo do ktere meczy AlxV. 2268, t. jest; czo do toho AlxBM. 1, 12. — V příkladech: jí bě ne-do-wezzelee Jid. 152, když bude již ne-do-ſpanye Hrad. 138a atp. je do na pohled vloženo do spřeženin ne-; v skutku je to ve shodě se stč. pravidlem o negaci, podle něhož příslovce záporové ne klade se co nejblíže k výrazu tomu, jehož se týká především: bě ne-do-veselé, = nč. nebylo do veselí atd. do opakováno: do yamy do hluboké Otc. 15b; do peczy do horké t. 314b; do ſmluwy do pokoyne Pulk. 82a, do smlouvy o pokoj; jide do ſtareho chramu do ſborzeneho Otc. 169a; do klaſſtera do toho t. 314b; do peleſſe do ſwe t. 183a; do nazareta do mieſta Hrad. 61a; do mieſta do budiegiewicz List. JHrad. 1388; do gedne wſy do Chlumka Pulk. 82a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


do předl. (s gen.) do; vyjadřuje též přibližný počet: komórek do čtyřidcěti asi čtyřicet
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).