bych, aor. slovesa býti, v. t. Tvary jeho náležité jsou: sing. 1. bych, 2. 3. by, du. 1. bychova, -vě, 2. 3. bysta, -šta, plur. 1. bychom, 2. byste, -šte, 3. bychu. — Ve spojení s part. -l dává výraz složitý pro plusquamperfektum: bych nesl = tuleram; na př. bych rzekl dřéve, že v té vieře jest mnoho rozumu dixeram Štít. uč. 11a, jakož mu by przikazal hospodin praeceperat Ol. Ex. 7, 13, rybářie bychu odeſſly descenderant EvVíd. Luk. 5, 2. — Týž výraz béře se pak také za kondicionál: bych nesl, které od původu znamenalo = tuleram, vtiskuje se do významu = ferrem, feram a tulissem, tulerim. Touto změnou významu zaniká však povědomí, jakého původu kondicionálový výraz bych nesl atd. vlastně jest, a vzniká pojímání jiné, ve kterém zejména pomocné bych atd. nebéře se již za aorist slovesa býti, ba ani za sloveso finitní, nýbrž za pouhou spojku kondicionální = ut, si, quod…, aby, kdyby, že, že prý atp. Spojkový tento význam vidí se v tom, co ve všech tvarech bych, bychom, byšte atd. stále se drží, totiž ve slabice by-; v koncovkách pak -ch, -chom, -šte atd. vidí se flexe, která přísluší perifrastickému výrazu celému a která dílem vynechávati, dílem jinak, zejména pomocným jsem nahrazovati se může. Tím způsobem vznikají a již v době staré se ujímají výrazy nové, zejména v 3. os. du. by nesla m. bysta, -šta nesla, a podobně v 2. os. pl. by a by jste nesli m byste, -šte nesli, a v 3. os. pl. by nesli m. bychu nesli. Mimo to vede potřeba k tomu, aby se časem vyvinul také výraz rozdílný pro kondicionálnost v přítomnosti (budoucnosti) a v minulosti: bych nesl (přinesl) bylo kdysi výrazem pro kondicionál přítomnosti (budoucnosti) = ferrem, feram, i minulosti = tulissem, tulerim, časem však zužuje se jeho platnost a jest výrazem jen pro kondicionál přítomnosti (budoucnosti), kdežto pro kondicionál minulosti vzniká výraz bych byl nesl. V češtině vyvíjí se věc tato v historické době staré, a pro minulost je tu tedy výraz jednak starší bych nesl atp., jednak mladší bych byl nesl atp. Se spojkou a sloučené bych dává abych; v tom drží se s počátku význam a- = et-, ale časem zaniká a abych je pak významu stejného jako bych. Význam výrazů bych nesl, bych byl nesl atp. je vůbec kondicionální, ale při tom v případech jednotlivých rozdílný, jako v lat. větách s ut, quod, si, něm. dass, damit, wenn. Rozdílnost tato netkví však ve slově bych, nýbrž v souvislém významu celkovém. — Příklady k tomu ke všemu: abych neuſnul ne obdormiam ŽWittb. 12, 4; radějí bych chtyel umřieti AlxV. 181; hijeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc zamyzlil chtě kteréj zlobě AlxH. 8, 20, nč. že bych byl zamyslil; nejmám takých hřiechóv mnoho, bych lupil neb zabil koho Hrad. 144b; ſchowal bich ſie bil abscondissem me ŽWittb. 54, 13; bych chtěl všechno (co jsem byl ukradl) navrátiti, musil bych s dětmi žebrati Hrad. 109b, nč. kdybych chtěl; bych vám mnoho prawyl, obak mi neuvěříte Vít. 51a, nč. kdybych; přiď, abi zdrávy, uczinil ny ut facias ŽKlem. 79, 3; by ty byl syn boží, pomohl by sobě i nám ML. 117a, nč. kdybys byl; tebe proši, aby za mne boha proſyl Alb. 96a; by ty byl chodil po cěstě božie, byl by bydlil v věčném pokoji si ambulasses, habitasses Ol. Bar. 3, 13; abi viſel ut exeat ŽGloss. 108, 7; abi otwratil hněv svój ut averteret ŽKlem. 77, 38; neb sú sě nenadáli, by ſie k nim nawratila eam esse venturam Ol. Jud. 13, 75, nč. že by se navrátila; snad by voda pozrziela ny absorbuisset ŽWittb. 123, 4; nigde nečtem, by tak velé bywalo v světě veselé AlxB. 5, 41, nč. že by bylo bývalo; snad by ho (Neguzar Filotu) tu byl zabil, by jemu rány neoslabil Amintas AlxV. 1703, nč. kdyby nebyl oslabil; (Alexander) chtieše na Múříny, by nezwyedyel té noviny, že atd. t. 2226, nč. kdyby byl nezvěděl; (dušě) snad by bila prſieſla pertransiisset ŽWittb. 123, 5; (Antipater) byl osočen k ciesařovi, by byl nevěrný Kruml. 88b, nč. jako by byl, že prý byl; by jemu (Ježíš Pilátovi) tu byl odpowyedyel, byl by jej vězenie zbawyl Vít. 51b, nč. kdyby byl odpověděl; by byl Olibrius na tu děvičku newezrzyel, nebyl by tak u veliké hřiechy vstúpil Pass. 320, nč. kdyby byl nevezřel; (Herodes) jal se zbadávati, od kterého by ſye jim času ta hvězda byla zgewyla ROl. 149a; (Ježíš) přijal křest od Jana, ne proto, aby jemu bylo potřebie křstu, ale atd. ŠtítMus. 149b, přijal křest od Jana, ne proto, by jemu bylo potřebie křtu, ale atd. ŠtítOp. 242b, nč. že by jemu bylo potřebí křtu; abychwie viec neutratila Hrad. 125a; abychma se viděla ut videamus invicem nos Pernšt. 1. Mach. 10, 56; jsva bratřencě, ješto našě matka mní, bychwie u moři utonula Pass. 290, nč. že bychom byli utonuli, že prý jsme utonuli; kaž, abyſſta ſiedla tato dva syny má jeden na tvé pravici, druhý na tvé levici Krist. 81a; tvá syny sta, ješto s’ mněla, byſta byla vtonula Pass. 291, nč. že by byli utonuli, že prý utonuli; bychomy ſie zpowiedali ut confiteamur ŽWittb. 105, 47; běžěchomy, jako bychomy ſye wſtekli Hrad. 27b, nč. jako bychom se byli vztekli; bychomy zlého ostali Hrad. 17a; řiekáte: bychome byli za těch dní našich otcóv, nebyli bychom jich tovařišie Krist. 83b, bychme byli ve dnech otcóv našich, nebyli bychme tovařišie jich Koř. Mat. 23, 30, si fuissemus, non essemus Vulg.; abichme ſie pochwalowaly ŽKlem. 105, 47; (bóh) chce, aby, jakož chcem, aby on nám odpustil, takéž my svým bližním odpuſſtyely Štít. uč. 34b, nč. abychom odpouštěli (u Štít. patrně omyl); abiſte zwieſtowali ut enarretis ŽKlem. 47, 14; byſſte sě bohu vzdali ApŠ. 137; byſte mě byli gyeli, byl bych vás proſil, abyſte mne inhed nezabygieli Pass. 406; yakobi | gſte ſpolu wyezeli EvOl. 157b, abi | gſte synové světla byli t. 251a; ač chcte, by živi byli, by mi lékarstva dobyli, jímž atd. ApD. b, nč. byste; když střežete sě, aby jeho (panenstvie) nepoprznili Štít. uč. 46a, nč. abyste; mosíte se učiti, aby… uměli lidem pravdy doličovati t. 78a; nebývajte tak nemúdři, aby sě neb jiné dráždili k smilstvu Štít. ř. 102a, nč. abyste; poslyšte, aby pilnějše byli t. 132b, též; aby dobrá myšlenie mohli jmieti, mosíte brániti sě myšlení zlému Štít. uč. 61b, též; když jiných dobrých skutkóv nemóžte jmieti, ale to vám skutek buď, aby se pilně hřiechu střěhli t. 62b, též; abychu ſli do svých vlastí Hrad. 121a (jediný známý příklad plného abychu v kond.); abi widieli národowé ut sciant ŽKlem. 9, 21; aby sě vzdálili Túl. 25b; aby střieleli ŽWittb. 10, 3; aby wiedieli et sciant t. 108, 27 (tedy a-by téměř = et ut); (nepřátelé) nás obklíčichu tak, že by božie milosti nebylo, snad za živa by nás pohltyly PulkR. 153a, nč. kdyby nebylo bývalo, byli by pohltili; (mnichové procitli ze sna staletého) mniece, by jen přěs jednu noc ſpali Pass. 366, nč. že by byli spali; když poslal sem byl z Kades, aby byli ſſpehouali zemi ad explorandam terram Ol. Num. 32, 8. — bych vzato za subst. v nč. rčení bycha honiti = pozdě čeho litovati (naříkáním: kdybych…, kéž bych…); příklady podobné z doby starší: bude potom bycha honiti LupPost. 324a, aby snad bycha potom nevinšoval sobě viděti Har. 2, 345, aby bycha za ušima neodnesl Rvač. (1580) ve Výb. II, 1361.

bych (2., 3. sg. by; du. 1. bychova, -vě, 2., 3. bysta, -šta; pl. 1. bychom, 2. byste, -šte, 3. bychu) aor. slovesa býti; pův. význ. byl jsem poklesá a tvar se mění v pohyblivý kondicionálový morfém nebo v kondicionální spojku: dělal by(ch); aby(ch), že bych: nijeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc zamyslil; kdyby(ch), třeba by(ch)

bych aor. (kondic.) kleslý v conj. = že, že bych; abych; kdybych; třebas bych