bratr z našeho cechu dosti zoufalý. Farář, slyše hříchy rozličné od něho, které je páchal, nejprv se ho otázal, kterak mu řiekají. Bratr odpověděl, že Kostka. Řekl jest farář: „Zlé znamení po ménu.“ Potom se ho otázal, umí-li Vieru. Odpověděl Kostka: „Umiem.“ Řekl farář: „Pějž ji.“ Tehdy Kostka poče píti: „Víra jest věrné myšlenie, toto mne nejvíce vieže.“ Farář vida, že Viery neumie, řekl jest: „Ale milý bratře, umíš-li Páteře?“ Odpověděl Kostka: „Neumiem.“ A farář: „Totě zlé.“ A Kostka: „A já se proto neučil, že je zlé.“ Tehdy farář vzdech řekl jest Kostkovi: „Ale milý synu, věříš-li v svatú Trojici?“ Odpověděl mu: „Nevím, co jest.“ Farář, chtě navésti na vieru křesťanskú, otázal se: „Máš-li ženu?“ Vece Kostka: „Mám.“ Farář: „Máš-li které dietě?“ Kostka: „Mám jednoho syna.“ Vece mu farář: „Synu milý, pozoruj dobře, aby vzal naučenie spasitedlné. Ty máš syna a si otec, jako by ty byl Buoh Otec, a syn tvuoj jako by byl Buoh Syn a žena tvá, neb jest váš prostředek, jako by byl Duch svatý. Jako ste vy tři všickni za jednoho týž, také Buoh Otec, Buoh Syn, Buoh Duch svatý, ač tři osoby, ale jeden Buoh nerozdielný.“ I poděkoval jest Kostka faráři s dobrého naučenie a šel jest domuov. V rok přišel jest zase k spovědi a mezi spovědí tázal se jeho farář o svatý Trojici, již-li v ni věří. Odpověděl Kostka: „Milý pane faráři, věřím v Boha Otce a v Boha Syna, ale v Boha Ducha svatého nevěřím.“ Řekl mu farář: „Proč?“ „Milý pane faráři, co Buoh Otec a Buoh Syn vydělá, to Duch svatý všeco propí, k tomu ještě prostíradla i mísy.“

Opět v jednom městečku stalo se, že se jeden spoviedal. A farář se ho také ptal, umí-li věřiti v svatú Trojici. Ten jistý pověděl, že neumie. Vece jemu farář: „Svatá Trojice jsú tři osoby, Buoh Otec, Buoh Syn a Buoh Duch svatý, již-li trefíš?“ Odpověděl sedlák: „Již.“ Řekl mu farář: „Nu, kterak?“ A sedlák poče řiekati: „Svatá Trojice jest Buoh Otec a Duch svatý.“ Tehdy farář k němu, ješto neřek Buoh Syn: „A kdeže pak Syn?“ otázal se. Sedlák odpověděl: „Jest odsud míli, u švagra mého mlátí.“ Farář, vida hloupost jeho, pustil ho. Viztež, milí bratřie, kterak sú tí odbyli té svátosti svaté spovědi, však máte dosti času na smrtedlné posteli, tu tepruv beřte svátost, nebtě Buoh milostiv.