|
|
|
o indecl. n. o, staročeská samohláska (středně vysoká zadní labializovaná) a písmeno ji označující: sonat [ch] cum omnibus vocalibus in bohemico…: exemplum… de o in hac dictione chod HusOrth 36a; est utile, ut super qualibet vocali longa ponatur gracilis virgula…: á, é, í, ó, ú, ý HusOrth 41a ♦ alfa i (a) o, a i o bibl. alfa i omega, prvním a posledním písmenem řecké alfabety vyjádřený obraz Boha jako stvořitele a dokonavatele všeho (v. Novotný, Bibl. slov. 1,19): já jsem počátek i skonánie, alpha a o BiblOl Ap 22,13 (alfa i o ~Pad, ~Praž) α et ω; já jsem alfa i o, počátek i skonánie, die pán bóh BiblPad Ap 1,8 (~Praž, alpha et o ~Drážď, ~Ol) α et ω; alpha et o, a i o MamKapR 162a Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
o prep. I. s akuzativemA. určení pr ost or ové 1. [u sloves pohybu n. děje spojeného s pohybem] okolo, kolem něčeho; vyjadřuje obvod n. blízké okolí něčeho jako dráhu děje: húžvi mu [muži žena] o hrdlo zadrže BawEzop 2447; neb sě vzhuoru vzvésti musí to, jenž sě rozšířiti o sebe nemóž OrlojK 409; že sědají [sluhové] se pánem o mísu a s ním chléb jedie a na něho sě pasú HusPostH 87a ♦ posaditi, sázěti o mísu koho s kým posadit, posazovat k jedné míse, tj. k jednomu stolu: ižádného stolu nemám [druhá manželka], by té umrlé ženy neposadil [manžel] o mísu se mnú ŠtítMuz 13b; siroba, ta mě již s studem, a s hanebným, o mísu sázie TkadlA 25b 2. [u sloves nezacíleného děje] z obou stran, u něčeho; vyjadřuje obě strany něčeho (zvl. podélného) jako místo děje: Čechy a Uhři proti sobě jidu, o řěku Moravu sě snidu DalC 91,8; ondeť šturmem k městu tekú [bojovníci], ondeť o bránu se sekú, ondeť přesnažně cetkují, k tomu piští i bubnují BawArn 1063 ♦ o prostřěd v. prostřěd 3. [u sloves nezacíleného děje] podél vnější strany něčeho, při něčem, za něčím; vyjadřuje jednu stranu něčeho podélného (zvl. hranice) jako místo děje: ta země galilejská jest o mezi s samaritánskú zemí CestMandA 184b sousedí; ║ a Maleloch urodil Samaa a bydlili sú o druhú stranu bratří svých v Jeruzalémě BiblCard 1 Par 8,32 (~Ol,~Lit, bydlili sú proti bratřím svým ~Pad, ~Praž) ex adverso fratrum suorum naproti svým bratřím, z druhé strany sídliště svých bratří; item právo zapovídá všem, aby žádný v městě ani za městem vo trh ryb nepřekupoval na prodej pod túž pokutú, ale rybáři sami ať k městu nesú ArchKutn 237 (1442) mimo trh 4. [u sloves děje spojeného s nárazem] o něco, o někoho; vyjadřuje překážku děje, jejímž zasažením dochází k destruktivnímu postižení jeho subjektu n. objektu: na rukú nositi tě budú [andělé], aby snad neobrazil o kámen nohy tvé ŽaltWittb 90,12 (~GlosMuz a ost.) ne forte offendas ad lapidem pedem tuum; pět Řěkóv do smrti rani [Mazeus], o jednoho kopie přěkla AlxV 1598; o dřvi se trúceje [David] BiblCard 1 Rg 21,13 (~Ol, ~Lit, ~Praž, ustrkováše sě na vratech brány ~Pad) impingebat in ostia portae; koráb sě o skálu rozraziv PasMuzA 287 (koráb sě o stěnu o skálu rozraziv ~KlemA); hlemýžd… O skálu zbi tvrdé kosti BawEzop 788; a udeři [chlapec] sebú o zemi BiblLit Mc 9,19 (~Praž, udeřiv sebú na zemi ~Pad, pad na zeḿu EvOl, prostřev sě na zemi ~Rajhr, letěv na zemi BiblDrážď, ~Ol, udeřen na zemi EvBeneš) elisus in terram; o podlahu i sien i on búchá hlavú PodkU 469; tuto huol o tě [německého opata] ztepu [sv. Prokop] Prokop 140a; ona… kopie on ztroskota TrojK 151b fregit… lanceam in eundem; mnozí z nich uražovachu se v tvář o dřievie a o ratolesti stromové AlexPovB 256b; ad lapidem ne forte pedem collidere possis o kámen GlosSed 62b (var.: per lapidem); než by toliko metel o svój život zbil HusKusO 57b; od třenie kýty o kýtu LékRhaz 169; vzav [pikart] s monstrancí tělo boží pána Krista, o zemi udeřil a potlačil BřezKron 479 in terram proiecit (volný překlad); ║ o ten práh aby voda zástavu jměla ArchČ 18,365 (1492) tím prahem aby byla zahrazena B. určení časové [při datování] na něco, na někoho; vyjadřuje časový úsek, v kterém se něco děje; [o svátku někomu zasvěceném] o někom: dávají ourok z zahrad na vánocě a vo svatý Duch UrbEml 52 (1367); dán [list] na hradě Pražském o Veliký čtvrtek léta buožího tisícého čtyřstého osmdesátého sedmého ArchČ 18,3 (1487). – Srov. II B 1 C. určení způsobové 1. v něčem, jako něčím; vyjadřuje způsob provádění činnosti: ti, kteříž chtie bojovati na moři, dřieve u břěha na tichém sě moři připravie a s svú braní hotově sě mají a tu sebe o klam sami najdřiev pokusie, aby pak u pravém boji strachu neměli OtcB 141b (~D, o špíli ~A, v kunštu ~C, s kumštu ~E) in simulacro pugnae ve hře, naoko ♦ o pravdu v. pravda ap. 2. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o finančních prostředcích] za něco: oni [Táborští] mi [Oldřichovi z Rožmberka] žádných peněz nepodali, o kteréž by je [vězně] chtěli vyručiti ListářRožmb 2,292 (1443); pohrůžky činil o vraždu [Matyáš hrozící zabitím Martinovi] NaučBrn 79 (1494) 3. pokud jde o něco, co do něčeho; vyjadřuje zřetel děje n. stavu (tj. nač se omezují, čeho se týkají); „o to“ v té věci: přěbyv s ním [Václav s Radislavem] tu v Žitomíři, o vše dobré s ním sě smíři DalC 28,44; nemyl sě ižádný o to, pekloť jest vždy pod zemí bez omyla ComestC 327a; a on [Antenor], vida o to [co jest s Polyxenou] nesnáz TrojK 158b (vida tu nesnáz ~A a ost.); na tom také právu svobodném o každú věc, buď o dědinu, o dluh, o škodu, nepřiezen, mord, násilé, podávenie, únos neb oč koli každý člověk jmá dosti jmieti DubA 1b; žeť bychom skrze TMt o to najradše konec měli ArchČ 2,525 (1413); o ostatek má list dlužný od ciesaře ArchČ 2,411 (asi 1446); člověk jest moudr o svú duši RokPostA 66b; nemohu [žalobce] toho na něm [žalovaném] vuod několika let míti, by mi o to konec učinil Půh 4,131 (1464); o to, což mi se stalo ArchČ 8,31 (1471); do těch klášteruov, kterýmž jest náramně těžko o víno ArchČ 16,16 (1493); ║ já sem sě o to ohrozil, žádajě od tebe požehnánie OtcB 93a hoc praesumpsi osmělil jsem se k tomu, abych žádal ♦ (a) o co navazovací formule (a) pokud jde o něco, (a) co se tyká něčeho: a o ty dřěvnie věci, kterýchžto jsú Petr a Jan Oldřichovi i Přibíkovi ještě nevrátili,… ty mají… vráceny býti ArchČ 9,242 (1388); o věno panie, že to má pán starý řečený z Dubé držeti do svého života beze všie překážky ArchČ 2,48 (1391); a o slyšenie dánie, to na nás neslušie, nežli na papeže ListářRožmb 1,78 (1425); [Bohuslav z Býšova krumlovskému purkrabímu:] a o to, ktyby kázal ty a pan Had, přijel bych sám ku páně Mti ArchČ 8,67 (1471) ♦ jest, jde, běží o co jde o něco: neb jim [Arnoštovi a jeho druhům] již o kuoži jdieše BawArn 3819; čiň podlé starého čísla…, buď o kterú koli vinu RadaOtcP 484; pakli všem kněžím jde o život HusPostH 81a; pro anima res, id est pro vita illis… o hrdla jim běží VýklKruml 212a (1 Mach 12,51: že jest nesnadná věc BiblOl, že jest nesnadná věc a že jim o životy běží ~Lit, že jim jest o duši ta věc ~Pad, že chtie se brániti do těch hrdel ~Praž); nynějšie upokojenie té země jako na niti visí, a toliko o počátek jest ArchČ 3,29 (1445); a pak o duše jest nejviece AktaBratr 1,144a; běh… běží o drahé krve Kristovy přijímanie SebrKron 9b; avšak by mu [Brůnovi] o hrdlo nešlo ArchČ 8,23 (1471) 4. [v nadpisech] o něčem: O krádež dobytka, odhnánie a jinde prodal NaučBrn 8; O dluh vína kúpenie NaučBrn 44; O vraždu a o svědky, jenž jest jich šest NaučBrn 77. Jen v NaučBrn D. určení míry 1. [o množství n. počtu] o něco; vyjadřuje rozdíl mezi danou mírou a mírou, o níž byla dříve řeč: nec tantum hoc gaudete, viri, quod spiritus ater subiaceat vobis, quantum (O mnoho viece gl.) quod nomina vestra scribat in eterno celestis littera libro GlosSed 141a (parafráze) mnohem více; o krejcar [při placení] málo jest NaučBrn 18 2. [s udáním počtu] okolo něčeho, na něco, asi něco (akuz.); vyjadřuje přibližný počet osob n. věcí, jichž se děj týká: dáleť tak slyším [Mikuláš z Lobkovic], žeť jsú o tři sta kop gr. tam [v Míšni] holdunku vzali ListářRožmb 4,297 (1450); cožť sem jich [alchymistů] viděl o tři sta a 40 a 6, žádný se nemohl srovnati s tím nebožčíkem Vlachem AlchAnt 57b E. určení příčinnostní 1. pro něco, pro někoho, kvůli něčemu, kvůli někomu; vyjadřuje důvod děje: podášli ho [„fík“] Vlachu, chceť sě o to zabiti DalC 47,50 darumb; když sě pohnaný proti komorníku o to zdvihne, že ho nepohonil RožmbA 34 (když se… v tom zprotiví, že jeho nepohonil ~D); ano sě o volenie biskupa kacieři s křěsťany vadie PasMuzA 221 de eligendo episcopo; chcešli jíti do Jeruzaléma, abych tě tam o to súdil ComestC 405a de his; ten pán [Vítkovic] na ty hody lestně a neprávě jeho [Václava] pozval, aby… král uherský a vévoda vratislavský o jeho smrt tu sě schukli PulkB 184 in suum interitum; jest sváda mezi nimi [bohyněmi], o kterúžto na tě samého [Parida] přicházejí TrojK 97a de quo; že o takovú a nepodobnú věc smieš se k našim krajinám přiblížiti TrojK 94b ob talem rem; co jest to, o něž sě hněvá TkadlA 2a; vše, o čež jsú posláni byli CestMil 7b propter quae; najprvé, abychom poslali do Konstancí k tomu zboru o M. Jana Hus a o nevinné a křivé narčenie královstvie Českého ArchČ 3,193 (1415); slyším, že by Panocha… již byl o jestřáby u vás ArchČ 14,9 (1441); a tak by válku počal [sv. Pavel] o vieru Kristovu ChelčSíť 139a; neb o to jeli [naši předkové] do Basilee, což vedli a učili KorMan 16b; pakli by nestál [obžalovaný šlechtic], aby obeslán byl též jako o moc ZřízVlad t2b sicut pro vi violenta; O tyto kusy nemá žádný stratiti svého života a svého zdraví Žilin 124a um dyze dink; kdež člověka popadnú… neb o krádež, neb pro lúpež Žilin 134b; i zahorlil se hajtman nynie o tyto pacholky velmi ArchČ 8,14 (1470); a tu jemu vinu dávám o tři člověky [nevrácené] Půh 6,62 (1480) za nevrácení tří lidí. – Srov. II D 2. pod něčím, s něčím; vyjadřuje podmínku děje: to slibuji [Oldřich z Rožmberka] sdržeti věrně… o takovú výmluvu, aby mi výpověď konečnú učinil ve dvú neděléch po dání listu tohoto ListářRožmb 2,148 (1442) pod tou podmínkou, že Srov. ob Předložkový pád o s akuz. se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem; má tuto funkci zvláště u sloves nezacíleného děje, polohy n. umístění s významem přeneseným (např. klásti, lest uklásti, nevěru učiniti o koho ‚chystat, přichystat nástrahy někomu, zradit někoho‘; státi oč ‚usilovat o něco‘; bíti sě, bojovati, sěkati sě o koho/co; srov. A 1 a A 2), u sloves starosti, péče (např. mysliti o koho/co ‚myslit na někoho/něco‘, pečovati, tbáti o koho/co; srov. C 3), úsilí, snahy (např. píleti, pracovati, zasadití sě o co; srov. C 3), žádosti, prosby (např. prositi, psáti, žádati o co; srov. C 3), porady, jednání (např. poraditi sě, potaz jmieti, potázati sě, raditi sě, radu vzieti, rokovati o co ‚poradit se, radit se o něčem‘; srov. C 3), ošizení (např. podtrhnúti, zavésti, zklamati o co; srov. C 3), promluvy, výpovědi (např. mluviti, pomluviti, rozmluviti, vypověděti o koho/co ‚mluvit, promluvit, vypovědět o někom/něčem‘; srov. C 3) a u příslušných jmenných odvozenin. K vazbám předmětovým plynule přecházejí také slovesa a odvozeniny typu E 1 (např. hněvati sě na koho oč ‚hněvat se na někoho pro něco‘, nařiekati koho oč ‚obviňovat někoho z něčeho‘). Viz též GbHistMluvn 4,464n. a jednotlivá heslová slova příslušných významových okruhů v našem slovníku. – Ad A 1: v dokladu z HusPost je možný i výklad ‚sedají, sedí u jedné mísy‘. Specifikací širšího významu ‚u něčeho‘ (srov. strus. okolo s akuz. místním) jsou významy 2 a 3. – Ad A 3: K interpretaci dokladu z ArchKutn srov. J. Kejř, Právní život v husitské Kutné Hoře, 141. - Ad B: k časovému významu předložky o s akuz. v dnešním nářečí středočeském srov. J. Beneš, NŘ 23,163n. II. s lokálem A. určení pr ost or ové 1. [u sloves nezacíleného děje] okolo někoho, okolo něčeho, kolem něčeho; vyjadřuje blízké okolí někoho n. něčeho jako místo děje; [o osadě, řece ap.] v okolí něčeho: O vozě pak bez oděnie jeho [královo] bližné přirozenie, dvě stě junoš výbornějších… biechu mu přisluhujúce AlxH 94 (podlé voza jenž biechu ~V); ľud sě o jho [Janově] rově svinu LegApŠ 37; an…jěde [Kristus] na sprostném oslíku, ani s radosťú velikú druh přěd druhem volajúce na všě strany, o ňem dúce LegUmučKl 56; kněz Oldřich o Postoloprtech lovieše DalC 41,1 (u Postoloprt ~L, okolo Postoloprt ~Z) bi Postolopirtensi dem clostir; mnoho dobrých v řěku upade, o jiných zažhu město Bavoři DalC 89,47; zdáť mi sě, ežť ondeno stojie [paní], ežť sě o nich ľudé brojie MastMuz 226; O němž [Kristovi] stviechu zářmi stěny, šed sta jako prostřed sieni LegKat 1051; a v ty časy svatý Jan Křtitel boží v těch vlastech o Jordáně lidi krstieše KristA 32b; nesnáze jej [„dřěvce“] vytrhneš, kdyžť sě o něm země sleže ŠtítMuz 62a; jižť sem sám jako kuol od plotu ostal, o němž sě všechno přípletičie osulo TkadlA 5a; neb sehnavše je [Prachatické] do tří jisteb i do kaply, i zapálili o nich LetKřižA 66 ed.; což na tobě [králi] a o tobě škodného, vždy nemlčí a směle povědí TovHád 131b; ║ tu skřešíce [Arnošt a jeho druhové] oheň potom, pečechu ty ryby o tom BawArn 3999 na něm; hřiechóv kořenie o všem srdci vyřězati AlbRájA 47a (z srdce ~B) po celém srdci, z celého srdce; všecko město Tyrské vstřéci jeho [Apollonia], dievky o sobě, panny o sobě ApolT 326b (dievky oblášť a mužie oblášť var.) odděleně, zvlášť; nalezneš dva muže u hrobu Ráchel v končinách Benjaminových o poledni BiblPraž 1 Rg 10,2 (v poledne ~Card, u poledne ~Ol, u polednie ~Lit, na poledni ~Pad) in meridie na jihu ♦ sám o sobě sám, samotný, (jsoucí) nikoli pospolu s jinými: nebo každá věc sama o sobě byla jest dobra, ale v obecnosti všěcky věci biechu velmi dobré ComestC 6a singula per se; a to páté [neklid mysli]… také někdy samo o sobě bývá ŠtítVyš 56b sine aliis (volný překlad); ktož ji [bukvici] hryze samu o sobě…, hned krev stane LékFrantA 117a; singularis samotný vel zvláště vel sám o sobě VýklKruml 240a (Mc 4,10); leží [tvrz] sama o sobě CestJar 16; ║ [Alexander k vojákům:] hi jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc [ustanovení dohlížitelů] sám o sobě zamyslil AlxB 319 sám od sebe, z vlastního popudu; znamenaj toho, že člověk ten od přirozenie jest sě hlúp narodil i jest sám o sobě hlúp a bez smysla sě jest narodil TkadlA 20b sám sebou ♦ o blízcě, o blizu v. blízko, bliz; o prostřědcě v. prostřědek; o svém, o svéj v. svój; pod. i jiné 2. [u výrazů uzavření přístupu] za někým; vyjadřuje, kolem koho se nějaký prostor uzavírá: vzvěděv [Břetislav], že již jest [císař] v lesě,… káza Chodóm o Němcích i o sobě les zarúbiti DalC 44,44 umb die Devtschen (var.: hinder im); tehda ta žena šedši, i zavřela dveře o sobě BiblCard 4 Rg 4,5 (~Ol, ~Lit, ~Pad, okolo sebe EvOl, po sobě BiblPraž) super se; a ty děvicě… vešly na svatbu a inhed vrata o nich zavřěna KristA 85a; lože své jako hrad okopal [Dionysios] přékopem, a když šel spat, tehdy vnitř most o sobě zdvihl GuallCtnostK 219; zlomím [Hospodin] dveřě, ješto sú zavřeli [kněží] o mé vóli ŠtítBrigP 56a super voluntatem meam (v obraze); když… byli o něm [Samsonovi] město zavřeli, chtiec jeho jieti CestMandA 165a; potom po malé chvíli pan Boček, chtě město Nymburk ztéci, i byl tu zabit s svým písařem mezi branami, neb o něm šraňky zavřeli LetKřižA 89 ed.; ║ tak snem [Kristus] prsten z svéj pravici, i vloži jiej [Kateřině] prostřed ruky, O němž ona z ctnéj ponuky zaklopi svú ruku hladse LegKat 1078 který ona… sevřela v ruce B. určení časové 1. [se specifikací daného časového úseku] o něčem, během něčeho; vyjadřuje časový úsek, v němž se něco děje; [o času] v něčem; [o dni] na něco: O tom času velmi trudném, točúšto o tom dni súdném LegPil 1a 1,2; v ty časy tázáchu se naň židé o tom hodu EvPraž 11b (J 7,11; na tom svátku ~Víd, v den hodní ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, ve dni slavném BiblDrážď, ~Ol, v den sváteční ~Lit, ~Pad, na den sváteční ~Praž) in die festo; jenž by nepřijal nynie stokrát tolikéž v tomto času,… a o budúciem věku život věčný BiblDrážď Mc 10,30 (v budúciem věku ~Ol a ost.) in saeculo futuro; o velicě noci na den slavný BiblDrážď J 2,23 (~Ol, ~Lit, ~Pad, na veliku noc EvVíd, ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblPraž) in pascha; Fridrik o svatém Václavě vrátil sě PulkB 132 circa festum beati Venceslai na sv. Václava; O naplnění nevoda nebo slova božieho a čísla dřieveřečených přiblíží sě den súdný, jakž dává znamenati evanjelista MatHom 232; o novém měsieci LyraMat 113a in novilunio; o suchých dnech ArchČ 21,276 (1409 ?); v městě Montpesolaně o vánociech byl sem LékRhaz 13; nynie a vo časiech budúcích ArchČ 28,43 (1429); i co hledáte o těchto nocních časích? HynRozpr 169a zů diser stunde in der nachtt; o suchých dnech najprv příštích ArchČ 3,312 (1454); stalo se jest o některém času Půh 4,178 (1466); aby měšťané… brali clo a bráti mohli při každém jarmarku, totižto týden před jarmarkem, týden vo jarmarce a týden po jarmarku ArchČ 18,201 (1500). – Srov. I B 2. [o čase chápaném bodově] o něčem, v době něčeho; [u sloves trvacích] kolem, okolo něčeho: O pól noci vstanu ku zpoviedaní tobě ŽaltPod 118,62 (BiblLit, ~Pad, ~Praž, u pól noci ŽaltWittb, ~Klem, v pólnoci ~Kap) media nocte; Eufemian… potom sám o poledni u bázni božiej s chudými duchovními pokrm přijímal PasMuzA 323 (u poledni ~Klem) hora nona; toho měsiece června krúpy veliké spadly jsú o poledni PulkB 167 post meridiem; a když již bylo o puolnoci, lekl sě člověk BiblOl Ru 3,8 (~Pad, ~Praž, s puol noci ~Card, u puol noci ~Lit) nocte iam media; zajde slunce o poledni BiblLit Am 8,9 (~Pad, ~Praž, u poledne ~Ol) in meridie; jeden den o poledni, když král… rozmlúváše TrojK 83b circa eius diei medium; o nešporní hodině TrojK 119a (k nešporné chvíli ~A a ost.); daj [lék] o jitrní hodině LékSalM 278 in matutinis; neb král spal o poledni CestJar 15; a dnes se o nešpořiech zase vrátila [paní Dorota] ArchČ 8,14 (1470) C. určení způsobové 1. [u sloves sdílení] něčím, ve formě něčeho; vyjadřuje způsob jazykového vyjádření: hospodine, nejsem dóstojen, aby šel pod mú střechu; ale o jednem slově pověz, budeť zdrávo dietě mé EvRajhr 108a (Mt 8,8: ~Seit, rci slovem ~Zimn a ost.) dic verbo; to jsem o (m. u ?) přísloviech mluvil [Kristus] sem vám. Příde hodina, kdyžto již ne u přísloviech budu mluviti vám EvBeneš 111b (J 16,25: u příkladiech ~Seit, ~Víd, BiblDrážď, ~Ol, u přísloví EvKlem, u přísloviech ~Zimn, v přísloví ~Rajhr, ~Ol, BiblPraž, v příslovích ~Lit, ~Pad, v pohádkách EvPraž) in proverbiis obrazně; ║ pomíjíme divné činy a skutky Mojžíše, kteréž jest vedl o figuře a u figuře ArchČ 20,560 (1469) jako podobenství ♦ o svém umě v. um 2. [u výrazů žití, živení ap.] něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o životních potřebách] z něčeho: ne o jednom chlebě živ jest člověk, ale ve všem slově, jenž vychodí z úst božích EvOl 222a (Mt 4,4: o samém chlebě ~Praž, jedniem chlebem ~Rajhr, ~Klem, samým chlebem ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, v jednom chlebě EvSeit, v samém chlebě ~Beneš, BiblPad) in solo pane; již musíš o tom živ býti, nebudeť viec lze dobyti FlašRadaA 1437; a tu [dobrou vůli] nám od drahně časóv v naši velikú núzi a potřebu pilnú… okazoval jest, chovaje nás u sebe o své ztravě ArchČ 28,44 (1439); aby opatřen byl [král], o čemž by jeho dvuor řádně a dostatečně mohl zpravován a držán býti ArchČ 5,267 (1445); leč by smlúvy mezi sebú zvláštnie jměli [bratři] a o svém každý chlebil a sídlo jměl zvláščnie a na svój statek ukázaný sám se dlužil TovačB 41b; ║ a tak Písmem Kristus udusil jest pokušenie o lakotě HusPostH 43b pokušení lakotou; dalť mu [mnich ševci] o čem býti PísBydž 45 dal mu co proto; přišliť jsú před nás a řkúce, že nemají o čem býti, nebude li od TMti pomoci brzké ListářRožmb 1,47 (1422; elipsa) z čeho být živi 3. [o ději n. stavu] při něčem, v něčem; vyjadřuje okolnost děje: mnohý bydliti neumie (nemnye rkp) Vo pokoji FlašRadaA 810 (Wo pokoji ~B); a též učiň o vyvinutí ruky i lokte i všech prstóv LékRhaz 127 v případě vymknutí; aby… v něm [králi] samém plnú naději měla [dcera sionská] o všech svých potřebnostech a v každých svých příhodách ChelčPost 104a; taková dalekost, o milování nesvyklá, okem nevídaná a srdcem neuptalá ChelčPost 219a ♦ jest o čem [o shromáždění] je něco, koná se: tehdy, když bylo o tom sněmu, mnohé byly řeči od pana Ptáčka opakované LetKřižA 170 ed.; když bohdá o tomto sněmu o Božím těle bude ListářRožmb 2,59 (1440); když o jarmarce bylo ArchKutn 242 (1468) 4. pokud jde o někoho n. o něco, co do něčeho; vyjadřuje zřetel děje n. stavu (tj. nač se omezují, čeho se týkají); [u sloves dění] s někým, s něčím: však o tobě [Dariovi] zle sě klidí AlxV 1089; hi by Judáš mocen dvoru, vlada všú jeho komorú, majě střiepňu o všem statcě LegJidM 57; ale on Ježíš nevěřieše jim [Jeruzalémským] o sobě, neb jest jě všecky znal EvPraž 9b (J 2,24: nevěřieše sě samoho jim ~Zimn, ~Beneš, nevěřieše jim sám sebe BiblDrážď, ~Ol, nedověříše sebe samého jim EvOl, BiblLit, ~Pad, nesvěřil se samého jim ~Praž) non credebat semetipsum eis; věci, kteréž sú se dály o něm mezi židy VeronK 117 (při něm ~M) de ipso; zajisté vy ste spravedlivi o tomto skutku AsenF 264a; ješto sě biechu rozdvojili kardinálové o volení papeže PulkB 131 super electione; dřěvní div o chlebě byl sě stal MatHom 262; a jakož jest tehdy přišel duch svatý v ně [apoštoly], takež cérkev svatá má věřiti, že týž den příščí jest o všech těch, ješto sú sě připravili a přihotovali ku přijetí jeho WaldhPost 86a; protiv duchovním hřiechóm, jako jsú hněv, pýcha, chlúba světská a závist a tak o jiných ŠtítVyš 25b etc.; že týž Jeronym jest podezřený o artykuléch Viglefových 45 AktaKost 61b de articulis; o božie krvi přijímaní v obecném lidu křěsťanském… mezi mnohými kusy tento jest prvý JakKost 161a; rač na mě pomnieti o jestřábiech List VýbAkad 2/2,221 (1442); a tak o mnohých kusiech viery mají se [doktorové] odporně ChelčBoj 422b v mnohých otázkách; a protož nenikdaž o sobě nejedni mají utrhánie KorMan 26a; to již o vieře i o křtu. Téžť jest o těle božiem a krvi v svátosti oltářní KorMan 144b; doufaje o všěch o vás BiblPraž 2 C 2,3 (ufaje do všech do vás ~Ol a ost.) confidens in omnibus vobis; jakožkolivěk se jest stalo o té Čermné, kterúž Mikeš drží do Hostinného ArchČ 15,355 (1482) ♦ jest o kom/ o čem nějak (adv.) je s někým/něčím nějak: jakž jest o ňem [Kristovi], ač co vědie, viem to jistě, žeť povědie HradMagd 37a; čbáne, brzo viz o sobě, jižť jest velmi zle o tobě HradLiš 131b; jest liť tak o tom Palladium TrojK 155b de Palladio; Tebajští…žádáchu odpovědi od boha slunečného, aby jim pověděl, kterak o nich potom bude AlexPovB 248b; zbéře li se vojsko český, o nás hned dobře nebude PísHusit 160; daj mi věděti…, kterakť jest o panu otci mém ArchČ 4,16 (1448); a tak bude o všech smyslech tělesných, že budú naplněni rozkoší ChelčPost 184b; jako král uherský jest náměstek sv. Štěpána…: tak jest o papeži KorMan 63a; jiné jest o sirotku, kterýž by, let nemaje, neotpieral VšehK 231b ♦ mšě o kom relig. mše sloužená ke cti někoho: k tornu ti povolují, kteřížto mši o andělech u pondělí obykli sú slúžiti ComestC 2a de angelis; v kterémžto sebrání podlé obyčeje byla jest zpievána mše o Panie našie AktaKost 19b de nostra Domina ♦ o všem v. ovšem ap. 5. [v nadpisech kapitol n. spisů] často u nom. jmenovacího o něčem: o prvém dievčiem pleně DalC 10 (nadpis); O svatém Macharí, ješto nerad vína pil OtcE 107b (Macharius ~B); O psu a O masu kapitola pátá BawEzop 21b; slovo, ježto jest viděl Izaiáš…, o Judě a o Jeruzalému Pror Is 2,1 (BiblLit, nad Judú a nad Jeruzalémem ~Pad, ~Praž) verbum… super Iuda et Ierusalem; o u bozě radování AlbRájA 38a de congratulatione; tyto knihy slovú o sedmi vstupních ŠtítBojVyš 1a; o menšie Armení kapitula jedenástá CestMil 3b de…Armenia; O třetiem bludu HusBludK 147; druhé knihy o všech ranách LékSalM 195; tuto se počíná kapitula o božiem těle PasKal C19a; O žalobě o dluhy Žilin 105b von der clage 6. [s udáním počtu] u substantiva o něčem, s něčím; jako vlastnost dané substance vyjadřuje počet jejích součástí: v žaltářu o desěti strun pějte jemu ŽaltWittb 32,2 (o desěti strunách BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, desěti strún ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap) decem chordarum; o jednom rozě kozlu AlxB 253; na žaltáři o deseti strunách BiblLit Ps 91,4 (~Pad, ~Praž, v desětistruném žaltářu ŽaltKlem, v desěti strún žaltáři ~Pod, v desětstrunném žaltáři ~Kap, v desěti strunách žaltářě BiblOl) in decachordo psalterio; a okolo něho [Olibria] rozličných lidí mnoho vidieše [Bruncvík], jedny o jednom oce a druhé o jedné noze, a mnozí o rozích nad očima rohaté, mnohé o dvú hlavú, mnohé se psíma hlavama BruncBaw 7a; že si [Tkadlečku] člověk o malém smyslu TkadlA 2a; neštěstie jest o jedné noze…, [štěstí] o dvú nohú běží TkadlA 37a; provázek ten má býti o třech pramenech, aby se neodtrhl HusProv A3b; atrium tribus ordinibus sien třmi řády vel o třech řádiech VýklKruml 58a (3 Rg 6,36: i udělal [Šalamoun] duom vnitřní třmi řády kamenie BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ze tří řáduov kamenie ~Praž); aby byl široký o dvú oknú ArchPelhř 28a (1458); cusini quatuor cum uno superductili, alias všecky o jedné cíše SSL (LibTestGur 177b; 1487); palík sukna… o dvú pečetí NaučBrn 144 (1499); ║ zdali móž o jednom čeledínu hospoda býti? ŠtítSvátA 104b mít jednoho čeledína D. určení příčinnostní pro někoho, pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod děje; [u výrazů žalu] nad někým, nad něčím; [o vině] za něco: [Alexander k vojákům:] <že sě> o tomto hněváte, <málo řečí> múdrých znáte AlxH 415; slyševše to deset jiných učedlníkóv, vášnivi biechu o těch dvú bratrú EvPraž 6b (Mt 20,24: smútili jsú sě otet dvú bratrú ~Beneš, nevděčni biechu pro dva bratry ~Zimn, BiblDrážď, rozhněvali jsú sě na dva bratry EvOl 315b, BiblLit, ~Praž, rozhněvali sú sě proti dvěma bratroma ~Pad, jmějiechu nelibost proti dvěma bratroma ~Ol, smútichu sě protiv dvěma bratroma EvOl 227b) indignati sunt de duobus fratribus; co voláš o svém potřění BiblDrážď Jr 30,15 (Pror, BiblOl, ~Lit, ~Praž, nad potřením ~Pad) super contritione; O příkrovu co sobě stýskáš? DesHrad 725 (příkrovem ~K); radujíce se a spolu těšíce se jemu [Tobiášovi] o všech dobrých TobU 147b; nic nevěda [Tristram], že mu sě o tom má státi sváda, napi sě jeho [vína] mnoho TristS 180a; a nechtěla sě utěšiti [Ráchel] o nich [synech] Pror Jr 31,15 (~Ol, ~Lit, nad nimi ~Pad, ~Praž) super eis; synu člověčí, pěj nařiekanie o mnozství o ejiptském BiblOl Ez 32,18 (na množstvě ejiptském ~Drážď, nad mnozstvím ejiptským ~Lit, ~Pad, ~Praž) super multitudinem; kterak by se pomstili [Řekové] nad Trojánskými o únosu Eleny TrojK 103b; pláč i nařiekanie a kvielenie… o smrti Palamidově TrojK 143a de morte… planctus; O prvém synu svém žalost mieti bude [žena] LékFrantA 145b; všakť sú vašim lidem nic nepoškodili, ješto by hodni byli popravy, o kteréžto vás pomlúvají ListářRožmb 2,206 (1442); želeje mne o tom [o škodě] ListářRožmb 2,286 (1443); byť žádného užitku neměli lidé o bytném přebývaní Krista v svátosti oltářní KorMan 149a; již jako všecko město o ztracení svém strachovalo se BřezKron 388 de perditione; aby nám [Matyášovi]… na potomní časy mohl a měl [obdarovaný Jan Kropáč] o čem tím povolněji činiti a slúžiti DeskyMorBrn 24 (1481). Srov. I E 1 Předložkový pád o s lok. se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem: zvl. u sloves nezacíleného děje, umístění n. polohy s významem přeneseným (např. klásti, uklásti, sklásti lestl uklásti zálohy o kom ‚chystat, přichystat úklady někomu‘; srov. A 1), u sloves lichocení (např. lahoditi, ísati sě o kom ‚lichotit někomu‘; srov. A 1), zájmu, péče (např. jmieti prácu, pečliv býti, pracovati, šetřiti, tbáti o kom/čem ‚starat se, pečovat o někoho/něco‘; srov. C 4), u sloves úsilí, snahy (např. hledati o čem ‚usilovat o něco‘; srov. C 4), vědění, myšlení, pamatování (např. jmieti jistotu, věděti o kom/čem, rozuměti o čem ‚rozumět něčemu‘; věřiti o kom/čem ‚věřit v někoho, něco‘; pochybovati o kom/čem; pamatovati, rozpomanúti sě o kom/čem ‚pamatovat, rozpomenout se na někoho/něco‘; srov. C 4), u sloves vypovídání a dotazování (např. mluviti, praviti, propověděti, prorokovati, vypravovati, zmieniti sě o kom/čem; srov. C 4) a u příslušných jmenných odvozenin. Viz též GbHistMluvn 4,465n. a jednotlivá hesla z příslušných významových okruhů v našem slovníku. Ojed. je prep. o doložena též s gen., a to jako výraz východiska (o stanu BiblOl Lv 1,1‚ze stanu‘, o tváři zemské BelA 167b ‚z tváře zemské‘), původu (o přirozenie Čtver 8b ‚od přírody, od přirozenosti‘, o tvé zlosti pošla jest Briz 302‚z tvé špatnosti‘) a původce (o hromu a búřě MamKapR 60a); je to patrně záměna s prep. ot (zvl. před dentálou) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
o předl. (s akuz.) okolo, kolem něčeho: posaditi, sázěti o mísu koho s kým posadit, posazovat k jedné míse (k jednomu stolu); z obou stran, u něčeho; o prostřěd uprostřed; při něčem, za něčím; o něco, o někoho: koráb sě o skálu rozraziv; (časové určení) o Veliký čtvrtek; pro něco, pro někoho, kvůli; (s lok.) okolo, kolem: o vozě okolo vozu; (s udáním počtu) o něčem; s něčím: žaltář o desěti strun okolo, asi; za někým: zavřela dveře o sobě; (časové určení) o něčem, během něčeho, okolo něčeho; pro někoho, pro něco, kvůli: že sě o tomto hněváte; chodit o čem usilovat o něco Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
o praep. s ak. = okolo (sědati o mísu = sedati okolo mísy); oč = za kterým účelem (ten v poselství jezdil o tu bulu — za účelem té buly, stran té buly); — o Postoloprtech = v okolí Postoloprt Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
ob, obe prep. s akuz. A. určení pr ost or ové 1. [u sloves nezacíleného pohybu] okolo, kolem něčeho; vyjadřuje okolí něčeho jako místo děje: vidíš a nemuožeš jieti: Ob tvrdosti jeho [Boha] vzkrúžie (wzkruſye rkp) [hvězdy, měsíc a planety], nebo mu všecky věci slúžie LegKat 1378 okolo pevných sídel; ║ i táhli [Žižka a pražané] proti sobě ob vodu řečenú Labe, chtiec boj vésti LetDěčB 161a (ob řeku, jenž slóve Labe ~KřižB, ~Neub) z obou stran, po obou stranách vodního toku 2. ♦ ob obě straně (čeho) po obou stranách: zlá by byla viera v synu, pro jehož by otec vinu…byl nesen ku pochraně, při ňemž nikte ob obě straně, jedno matka přesmúcená UmučRajhr 78; bliz od toho města Esselingen ob obě straně jedné řeky…sešli sú sě [králové] každý z svým vojskem PulkB 205 ex utraque parte fluvii ♦ ob onu stranu, ob druhú stranu čeho [toku] na protější straně něčeho, za něčím: to sě stalo jest v Betaní ob onu stranu Jordana EvRajhr 106b (J 1,28: ~Seit, za Jordanem ~Klem a ost.) trans Iordanem; neb ten kněz ob druhú stranu řěky bieše OtcB 29a (o ~D) trans flumen; s druhé strany pak také Oldřich z svými lidmi ob onu stranu potoka…sjednal sě k bojování PulkB 88 ab alia parte rivuli; a ob onu stranu Jordana: Nebo svatá cierkev, když přějde Jordan, tověz svatý křest, bude pak na onej straně, tověz v nebeském království MatHom 59; ║ král uherský, jenž boje sě síly řečských, ob onu stranu Nissy postúpil byl PulkB 134 ultra flumen na druhou stranu Nisy, za Nisu 3. [o něčem podélném, zvl. u sloves polohy] za něčím, na protější straně něčeho; vyjadřuje prostor nacházející se z hlediska subjektu na protilehlé straně něčeho; [o cestě, ulici] přes něco: zástup, jenž stojieše ob moře BiblDrážď J 6,22 (~Ol, za mořem ~Lit, ~Pad, ~Praž) trans mare; k jednomu okénci mého domu, kteréžto ob cěstu proti onomu okénci bieše JeronM 64a ex opposito; Ob mezi jeden lid bieše, ten široké nohy jmějieše BawArn 4276 dem konige was nahen gesessen nedaleko; toť on [milý] stojí ob stěnu BiblOl Ct 2,9 (za stěnú ~Lit a ost., podlé stěny EvOl) post parietem; item druhá vinice proti té ob cestu ArchČ 28,97 (1422); duom v Celetné ulici…, kterýžto leží mezi domy Zdimířovým písařovým z jedné a ot Zlatého jelena ob uličku <z> strany druhé ArchČ 26,411 (1439); Pavel, Vidlákové muž, koupil dům větší někdy Slonův ob ulici, kdež ptáky prodávají LemingerMinc 294 (1466); prodali sme městiště naše…v Starém městě Pražském proti domu našemu blíž kostela sv. Ondřeje ležíciemu ob cestu ležiecie ListářZbrasl 264 (1481) ♦ býti ob mezi, ob mezě ot koho, s kým sousedit s někým, být v sousedství někoho: ta země galilejská jest ob mezi s samaritánskú zemí CestMandC 58a; že sem [svědek] ob meze toliko od nich [Vejglových] byl DeskyDvor 4, 1694 (1457) B. určení časové 1. [o časovém úseku] na něco, přes něco, po dobu něčeho; vyjadřuje dobu, po kterou činnost n. stav trvá: vzemše [Češi a Poláci] příměřie ob noc, boji rok v zajtra vzechu DalL 60,16 ubir nacht; když svatý Benediktus…k stolu sědl, počě jeho sestra prositi, aby u nie ob noc přěstal PasKlemA 69a (přěs noc ~MuzA a ost.) illa nocte; ciesař Jindřich Třetí v Řezně přebývaje ob veliku noc PulkB 85 pascha celebrans (volný překlad); ciesař v tom městě…ob vánoce kvasil PulkB 129 (přěs vánocě ~Lobk) o vánocích; přikrý sud dobře ob noc a ob den, aby próduch nemohl ven vyníti z sudu LékFrantA 115b; ║ jimžto [pánům a kněžím] na tom poli…obe dva dni veliké hody učinil [Přemysl] PulkB 175 per biduum vystrojil velké hody trvající dva dny 2. [v kontextu s opakujícím se dějem] za něco, v průběhu něčeho, během něčeho; vyjadřuje časový úsek zahrnující opakování děje: nic viec, jedinkú ob den ovoce anebo lupenie někakého…jest požíval JeronP 196a semel…in die; a tiem obyčejem netoliko jednu mši ob den, ale viece jest jich slúžil JakVečV 81b; a toť má v obyčeji [sv. Bartoloměj], žeť stokrát ob den a stokrát ob noc klekna bohu se modlí PasKal I14a (stokrát za den a stokrát za noc ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk) centies…per diem orat et centies per noctem; má se [vosk] pokropiti vodou čistou dvakrát ob deň Apat 227a bis in die 3. [v kontextu s opakujícím se dějem] ob něco, vždy po něčem; vyjadřuje časový interval opakování děje: ten chléb jez buďto každý den, neb ob den, neb jednú v týden HusDcerkaM 217b; ktož má zimnici ob třetí den LékFrantC 152a každý čtvrtý den; daj nemocnému ob tři dni na udnění 3 loty vypiti LékSalM 357 de quarto in quartum diem; a daj jemu [nemocnému] vypiti dva loty neb tři ob den neb obe dva, neb spieš neb dél LékSalM 402 de quarto in quartum; perendinare Wob den choditi VodňLact bb1a C. určení způsobové 1. [o ději] za něčeho, při něčem; vyjadřuje okolnost děje: protož ty, synu člověčí, vezmi sobě orudie k stěhování a přěstěžíš sě ob den přěd nimi [nepřáteli] BiblDrážď Ez 12,3 (~Ol, za den ~Lit, ~Praž, přes den ~Pad) per diem coram eis za dne, tj. za denního světla, veřejně 2. ♦ ob tu stranu (že…) z toho hlediska, vzhledem k tomu; vyjadřuje zřetel děje: a dobřeť řku ‚licoměrní pokrytci‘: neb ob tu stranu, že vznosie se oněma dvěma křídloma, jsú licoměrníci, ukazujíc do sebe líce krásné, a ob tu stranu jsú pokrytci, že sě druhýma dvěma křídloma přikrývají ŠtítMuz 75b (ob tu stranu…, a s té strany ~Opat); mohl by byl bóh u pravdě ob tu stranu mocí diáblu odjieti člověka ŠtítBes 121; ║ stav manželský jen ob tu stranu má k spasení čáku, s kteréž jest svú milost povzdvihl k bohu ŠtítKlem 40b (z té strany ~Sáz) potud…, pokud ♦ ob velikú stranu z velké části: když padl v hřiech člověk, oslepen v rozumu ob velikú stranu, žádost trží k nestatečnému ŠtítBes 22; noc nevěděnie móž slúti, ješto j od nás [lidí] ob velikú stranu minulo ŠtítSvátA 66b. – Jen u Štít Srov. o I Prep. ob bývá zaměňována s prep. o (ob sobě praví AlbRájA 36b) a ot (ob města do města EvSeit Mt 23,34 de civitate in civitatem). – Ad A 1: v LegKat čte vzkrúžie Gebauer (LF 9, 1882, 304; srov. délku v rýmovém slově slúžie), Vážný však vzkružie. K významu prep. ob v LetDěčB srov. TomekDěj 4,302 (po Bočkově přispění Žižka ujížděl se svým vojskem po pravé straně Labe k Poděbradům a vojsko pražské táhlo po druhé straně po Labi nahoru, aby mu zabránilo v přechodu). – Ad A 2: ve spojení ob onu (druhú) stranu jde o zúžení významu ‚podél něčeho, při něčem‘ (srov. o I A 3) přívlastkem onen, druhý. Elipsou lze z tohoto spojení vyvodit význam 3. – Směrový význam spojení ob onu stranu (PulkB 134) by bylo možno zařadit jako samostatný významový odstavec. Mluví pro to ještě dva doklady, srov. Miklosich, Vgl. Syntax der Slav. Sprachen 426 (přepravil jej ob druhú stranu řeky Pas; převezli se ob onu stranu Vltavy Pas), není však jisté, nejde-li o pasionál mladší Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ob, obe předl. (s akuz.) okolo, kolem něčeho; po něčem, při něčem; za něčím; ob onu stranu, ob druhú stranu na protější, na druhé straně; ob mezi za hranicí; (o čase) na něco, přes něco, po dobu něčeho, během něčeho; ob něco, vždy po něčem: ob den; vzhledem k čemu; ob velikú stranu z velké části Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ob praep.; — ob mezi = za hranicí Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
oba m., obě f., n., num. 1. [o jevech párových n. o dvojici vytčené v kontextu] oba, jeden i druhý (se shodou v sg.); [odkazuje-li na dvojici z předchozího kontextu] ti dva, ten i onen: dal [Bůh] proklati sobě bok, rucě, nozě obě LyrDuch 71; slepec ač slepému próvod dá, oba v důl upadnú EvVíd 9b (Mt 15,14: tak i ost.) ambo; Phares jednomu jmě bieše, druhý Eliphar slovieše,…člověky obie bohatá AlxB 120; takž jakž náhle v řěči byšta [Jidáš a Pilát], oba sobě sě sľúbišta LegJidM 54; [Noemi] s uobiema svýma nevěstoma BiblCard Ru 1,7 (~Ol, ~Lit, s obojí nevěstú ~Pad, a dvě nevěstě jejie s ní ~Praž) cum utraque nuru; plakášta oba spolu BiblCard 1 Rg 20,41 (~Ol, ~Lit, oba dva ~Praž, spolu ~Pad) fleverunt pariter; dvoje dveře jedlového [dřeva] k obiema stranoma a oboje biechu dvoje BiblCard 3 Rg 6,34 (~Ol, ~Lit, ~Pad) altrinsecus dvoukřídlové; budú ofěrovati…obie ledvince BiblCard Lv 3,10 (~Ol, ~Lit, oboje ledvincě ~Pad, oboje ledvinky ~Praž) utrumque renunculum; jeho obye líci zbleděly Vít 23a; poďva spolu, nebť náma jest juž obiema…nebeské královstvo připraveno PasMuzA 429 mihi et tibi; súženo jest lože tak, aby druhý upadl, a plášč krátký obuv přikryti nemóže Pror Is 28,20 (obu ~Ol, ~Lit, ~Praž, obú dvú EvOl, obého BiblPad) utrumque; ten hrad má…přěde zdí široká a hluboká dva přiekopy. Prošiť jeho [biskupa], ať ta oba přiekopy přěskočí jedniem skokem ŠtítBrigP 71b ambas; k světu se navráci, jenž jest prostřed tú obu [pekla a nebe] FlašRadaA 1601 toho obojího; obye uši měl [Astarot] hotově Astar 140b; z těch obu cierkví jest učiněna jedna chot VýklŠal 13a de his duabus; přetína je [zvířata] na poly a obie straně proti sobě onde i onde položil jest BiblPad Gn 15,10 (oboje ~Praž) utrasque partes; utrumque parentem oba rodice VýklKruml 90b (Est 2,7: potratila otce i máteř BiblCard, ~Ol, ~Lit, pod. ~Praž, obojieho rodiče ~Pad); vrchy obu čelistí LékRhaz 78; chytajíce se [lidé] toho i onoho, ano jim oba kraje krátka ChelčSíť 128a (v obraze); aby ten, ktož sál, i ten, ktož žal, oba se radovala RokJanB 52b; uterque…woba, jeden každý VodňLact Y7a; popadne li jeden jednoho u svéj ženy a popadne je oba na horkém účinku, zabie li je oba do smrti PrávSasA 138b beyde…uff enander; prosím tebe i vás oba ArchČ 8,27 (1471); potok s oběma břehy ArchČ 9,341 (1476) — v zdůrazňovacím spojení s num. „dva“: ihnedž oba ta dva krále…vzdvižeta sě přěd sě v zeḿu LegJakK 15; když se v hromadu obu dvú [králů] zástupové tepúce srazé CestMil 5a amborum exercitus; ukázav spasitel napřed život bohatce i chudého…, již tuto ukazuje obu dvú odplatu ChelčPost 169a; a byle sta obie dvě jemu [Davidovi] za manželky BiblPraž 1 Rg 25,43 (byla jest každá jich ~Card, ~Lit, každá ~Ol, byla jest oboje ~Pad) utraque; tě obě dvě Dorotě NaučBrn 11 (1481); dva zámky…, kterážto oba dva zámky ArchČ 5,544 (1491); ti oba dva životové ArchČ 18,57 (1498) ♦ s obú stranú (strán), na obú stranú (bokú), na obě straně po obou stranách, z každé strany: s obu stranú toho voza AlxV 1220; ukřižováchu jej a s ním jiná dva lotry, s obu stranú, a v prostřědku Ježíše EvOl 264a (J 19,18: BiblDrážď a ost., s ním dva obapoly EvZimn) hinc et hinc; držadla…na obu bokú BiblCard Ex 36,11 (~Ol, ~Lit, s obého boku ~Pad, s obojieho boku ~Praž) ex utroque latere; s obu stranú vody BiblCard Jdt 5,12 (~Lit, ~Pad, na obu stranú ~Ol, na obie straně ~Praž) hinc inde; podobno jest královstvie nebeské deseti pannám…Co také to číslo znamenává, že s obu stranú jich pět a pět jest MatHom 360; král Laumedonta mezi našimi vojsky s obu stranú sa obklíčen TrojL 26a; dvě raméncě na obu stranú [trůnu] BiblPad 2 Par 9,18 (dvě raménce proti sobě ~Card, ~Lit, pod. ~Ol, ~Praž) altrinsecus; kteréhož [rákosí] mnoho jest na obie straně břehóv CestKabK 25b všude kolem břehů; i bieše na cestě…vysoké skalé s obu strán BiblPraž 1 Rg 14,4 (s obojie strany ~Pad, s každé strany ~Card, ~Ol, ~Lit) ex utraque parte; ║ naleh [Nero] břichem na to dřěvo, i proklal sě nabie (= na obě) straně PasMuzA 311 (na obye ~KlemA a ost.) naskrz; na obě straně společnú pomocí pomáhati sobě a jedni druhým přítomni budem ArchČ 10,282 (1480) navzájem ♦ na obě straně (s obú stranú) ostrý (ostřený) [o sečné zbrani] oboustranný, dvojsečný, dvojbřitý: sudlicě na obie straně ostrá BiblDrážď Sir 21,4 (~Ol, oštěp na obie straně ostrý ~Lit, meč na obie straně ostrý ~Pad, ~Praž) romphaea bis acuta; meč na obie straně ostrý, mající prostřed sebe rukověť BiblCard Jdc 3,16 (tak i ost.) gladium ancipitem; nuož, nosatec neb sekyrku s obú stranú ostrú CJM 4/1,167 (po 1378); meč s obu stranú ostřený BiblOl Pr 5,4 (na obie straně ostrý ~Lit, na obie straně ~Pad, ~Praž, s uobu stranú ostrý vel na obie straně brúšený MamKapR) gladius biceps; plamenný meč a na obie straně ostrý BiblPad Gn 3,24 (plamenný meč a vrtký ~Card, plápolající ~Praž) gladium…versatilem; rumphea sedací meč na obie strany ostrý SlovOstřS 108; ranil [Bůh] lidské pokolenie mečem na obie straně ostrým, neb na těle mřeme a na duši mrtvi se rodíme RokJanB 65a (v obraze) ♦ na obě straně klécěti kolísat, chovat se obojetně: i dokad kléciete na obie straně [tj. mezi Hospodinem a pohanskými bohy]? BiblCard 3 Rg 18,21 (~Ol, ~Praž, na dvě straně ~Lit, ~Pad, dokud choditi budete po dvojiem myšlení ~Pad marg.) in duas partes; kto jako klécejí na obie straně, chtiec slúžiti bohu i světu ŠtítJez 305a; obraťte sě ke mně vším svým srdcem, točiš ne od polu ke mně a od polu jinam, klécejíc na obye straně ŠtítSvátA 54a 2. ♦ obě straně obě strany, ta i ona strana stojící ve vzájemném konfliklu, oba tábory; „na (v) obě straně“ na obou stranách: všady straně nabie (= na obě) nejeden zboden AlxB 41; by boj v obye straně tvirdý AlxŠ 12; třěsk hi křik taký by v zástupiech stranú obu AlxB 62; zaručiv toho boje dostánie s obu stranú obojieho vojska PulkB 25 ex utraque parte exercituum; trúbiechu v trúby vojenské s obu stranú AlexPovB 238b; k těm bojóm ženú [císařové] křesťany, jenž s obú stranú mohú někteří dobří býti ChelčSíť 44b; písma berúce k svému smyslu, neznajíce s obu stranú pravdy základné AktaBratr 1,170b; dobyli [Němci] šturmem a vypálili všecko, ale na lidech se žádná škoda nestala s vobú stran ArchČ 7,353 (1468) z žádné strany; ║ ambifarius, id est dupliciter loquens vobojetník, na obie straně mluvě VodňLact B2b obojetně ♦ obě straně jur. obě strany, účastníci dvoustranného sporu, zvl. právního: na tom s uobu stranú povolichu, aby dva mudrcě pohanská vydali PasMuzA 79 de communi consensu; obu stranú řeči i dóvody BelA 160b utriusque iuris allegata; my…kněží…s jedné strany,… všecka obec města Lúnského s druhé strany, přicháziemy s obú stranú, s vysoka i z nízka o ty pře ArchČ 6,25 (1412); kterúžto výpověď obě straně přijali sme ArchČ 9,271 (1443); především mezi námi s obau strán přestáno jest na jistém soudci AktaBratr 2,69a; alia vero omnia et singularia intra dictas partes hinc inde exorta esse complanata pronuncciaverunt s uobu strán vzniklé obostranně vypověděli sú, že srovnané ProkPraxD 22b; což bych já koli mezi nimi [tj. mezi svářícími se stranami] s obu stranú…smluvil,…že na tom mají obapolně přestati ListSlovKniezsa 17 (1463) 3. ve funkci číslovky druhové [o jevu abstraktním n. látkovém] oba, obojí (s řídícím jménem v sg.); v podmětu oba druhy; v přívlastku obojího druhu (se sg.): jakož za hřiech sě ofěruje obět, takež i za vinnu. Obětí obu právo jedno jest BiblCard Lv 7,7 (~Ol, ~Lit, obojie oběti ~Pad, obéhoť ~Praž) utriusque hostiae; orix jest dvój, črvený a černý, oba s jedný strany hladká Lapid 164b; ožanka jest dvoje, větčie a menšie…Ktož z obu z nich prach učiní LékVodň 274b; utroque furore Obye prchlivosti, t. metánie v oheň a v vodu GlosSed 111a; žaludek má dvénásobní kuoži, zevnitřní a vnitřní… Pakli obie kuoži sta raněně LékRhaz 135; ta věc obecně bývá z černé krve neb z mokrosti lepké neb z uobu LékSalM 224 ex utroque; pod oběma způsoboma přijímaní těla a krve pána Krista AktaBratr 2,38a; voheň neb zbuzující nebo proti přirození,… oba dva jsú zkažující AlchLull 45; spicy nardové, spiky indycké, obě sou jednostajné. Někdy spicy římské, spicy celtycké, ty obě jednostajné Apat 4a ambo idem sunt…haec duo idem sunt; stratí obie právě Žilin 127a peyde; 1 kopu gr…platie do roka při obú úrokú ArchČ 37,568 (1461) ♦ oba (dva) klasy obojí obilí, ozim i jař: odtiskl [Všebor] mě od mých úrokóv, také i od obú klasú Půh 1,170 (1406); že tu mají rataji oba klasy, ozimý i jarý Půh 2,354 (1415); oseje [poddaný] klasy obiema, dědinu, kterúž má, má pánu vzdáti Tovač 67b; tehdy jsem srpem oba dva klasy, ozim i jeř, zažala Půh 4,296 (1464) ♦ do obú dvú životú (živností) jur. koho do konce života obou, oba doživotně: abychom my tu vinnici…drželi…do našich obú dvú životú ArchČ 18,357 (1488); svých zápisných zboží a panství…požívati mohú, nejsúc vodtud…od žádného bez své vuole až do svých obú dvú živností splacováni ArchČ 18,61 (1498) Srov. obój Pro svou schopnost odkazovat na dvojici vytčenou v kontextu má oba charakter „souhrnné číslovky zájmenné“ (Fr. Daneš, NŘ 51, 1968, 6n.) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obak, obáč adv. a partik., též obák, obake, obaky, obakž I. adv.1. oboustranně, na obě strany, se zřetelem k oběma stranám: poslal jě on [Kristus anděly] obake, prvé (prrwe rkp) pro sě, pro tě také HradMagd 37a pro se et pro te; vzpoměň, coť jest řekl [Kristus] obake, tobě, jiným ženám také HradMagd 36b tibi et aliis mulieribus. Jen v Hrad v rýmu 2. v té nebo oné podobě, na každý způsob: nebo ač by chtěl oběti, dal bych byl obak, vzdvižmi sě nezkocháš ŽaltPod 50,18 (všelik ~Kap, všeliky BiblDrážď, zajisté ~Pad, nebo ovšem ŽaltKlem, ale ovšem BiblOl, než ~Praž) dedissem utique II. partik. 1. modální rozhodně, v každém případě, jistě, nepochybně; po záporu v žádném případě: Alexandru, sluzě svému, dietěti obak čstnému, spoviedaju milost svoji AlxV 968; já viem, žeť by ji [Kateřinu] obake…najmenší náš panošice přěhádal, to věz za jisté LegKat 1531; nebť jest obak velmi zlé to, ktož čie tajemstvie pronosí LegKat 570; ta milost přěmóž tě, aby spasil, ješto tě přěmohla, aby stvořil, ješto obak menši nenie, neb ta milost ty sám jsi Aug 100b 2. dotvrzující ovšem, arciť, pravda: avšak sě jich dosti obra, v nichž čstné srdce i mysl dobra…boj na samém břězě vzěchu; ti čstnějie obak umřěchu AlxV 1828; zdávna sě jest k tomu bralo, jakž sě jest Obachz hi stalo LegPil 1a 8; Jezmu i jeho tovařiše veliká hróza objide, že sě jemu to dietě pravý buoh zdieše, jakož obak pravda bieše ModlLeg 49a; jsúc naplněni [knížata a mocní tohoto světa] tolik bázní tělesných, nemohú sě užitečně báti za své dušě obmeškánie, a obakz ona u velikém ostane nebezpečenství ŠtítVyš 36a de qua tamen maximum periculum adhuc restat věru; pyrosil, ješto barvy črvené jako maso by bylo, jakož obak jest, i jest Lapid 165a skutečně; ║ to jmě držal [Kostus] takým kmenem, ež jedno město obake Nikozia…slulo LegKat 25 totiž 3. zvl. v závětí podmínkově přípustkového souvětí tak jako tak, stejně: nepřietel stá zde onudy; a ktož kde z ohně uteče, ten obak upadne u meče AlxV 496; bych vám mnoho pravil, obak mi nevěříte AnsVít 51a; Petře, vděj svój meč v nožnicě, jakž najspieše muožeš, Obak mi nic nespomuožeš AnsVít 48a; abychom to dobrovolně učinili, ješto obak i bez dieky trpěti musíme ŠtítMuz 126a; po tom stojie, jehož obaak bez vzdýchanie nebudú mieti, ač i dosiehnú ŠtítBes 156; ║ bezpečnějieť jest čest světskú a zbožie opustiti, než to držeti do konce. A obakz, což nahromazdím, těm to přijde, ješto nebudú dbáti o mé duši ŠtítBrigF 110b ostatně ♦ a obak, a všakž obáč ale přesto, ale přece, avšak: bóh pomocník náš na věky. A obake ješutni syni člověčí ŽaltWittb 61,10 (a však BiblPad, ~Praž, avšakže ŽaltPod, však zajisté ~Kap, nebo jistě ~Klem, nebo BiblOl) verumtamen; juž bě ľud dnem sě ujiscil, a svět obachz sě nezčiscil ote všie mraky tmy nocnie AlxBM 26; tito…všěch jazykóv řěči j<majú>, a nás všakž obǎchz nez<najú>LegDuchM 6; nicť nemohu na mysli mieti, jedno zdali bych sě vydřel kudy z rukú smrti, a obakzz jest nelze Kruml 340; točíš chtě [člověk] velikú milost mieti k bohu, by jie k bližním neochabil. A obaakz i k bohu nebyla by to pořádná milost, nechtieti proň té práce nésti ŠtítKlem 51b; že by radějše almužny dávali na kláštery nebo kostely stavěli, než by zle dobyté navrátili; a obak ktož zadržie cizieho, vie li komu, najprv navrať ŠtítSáz 49a; ║ nechtie [mnozí] na ni [smrt] i vzpomenúti. A obak lékařstvie jest veliké hřiechóm na smrt vzpomínati Kruml 338 a přece 4. ve funkci konj. přípustkově odporovací přece však, však, nicméně: ač jich [bojovníků] s tobú jest přěmnoho, což jest obak do toho, kdaž jsú měkci vniž mák zralý AlxV 1091; máti pak tajieci milčí, cútieci obachz zub vilčí v tom svém nalezeném synu LegJidD 1b 17; a kto j mlád, silen, zdráv, krásen, i čímžkoli drží svět jeho mysl, é, nedaj sě tomu obmeškati, ale ješto by to obaak v malých letech ztratil, ač i nechtě, daj to bohu z své vóle v obět ŠtítSvátA 70a; ║ žělej, že si…po světských věcech stál…viece než po nebeskej radosti, ješto obak tvé dědictvie býti má ModlLeg 83a přece 5. ve funkci konj. odporovací avšak, však, ale; na začátku věty leč: podda na smrt [správce města] ty všě lidi. Zle sě to obak poklidi, neb jakž ty ľudi pobichu, jemše ho, na kolo zbichu AlxV 1983; vláčili jeho po městu, všady krv́ú kropiece cěstu, an obachz, co jmu toho dle, dal dušu bohu sě modle LegApŠ 106 ipse autem dum traheretur, gratias agebat; až králová svú hodinú, málo obachz lepším časem, snad lépe řku, svým nečasem…počenši syna porodi LegJidD 1a 14; tiem ť [Bože] chvály obak ubude, ač jich viece v pekle bude VítAlan 16a; porodil sě květ taký, o němž nelzě mně obaky pověděti tak, jakž slušie Vít 21b; učiní svú vuoli král…a proti bohu nad bohy mluviti bude honosně, donidž sě nedokoná hněv; obaak sě jest skonalo určenie Pror Dn 11,36 (BiblDrážď, ~Ol, neb ~Lit, ~Praž, zajisté ~Pad) quippe; mějiech naději někdy v méj síle, ješto obak nebieše síla Aug 117a; ktož přijímá spravedlného ve jmě spravedlného…, mzdu spravedlného přijme, točiž ot boha…; obak přijímá li kto koho jakožto přietele anebo krajenína svého, toť mzdy ot boha nečeká LyraMat 76a secus est autem, si recipit; ║ mnohý lékař lépe léčí z obyčěje, poznaje přirozenie svým smyslem člověčie…, než některý velmi učený lékař, jenž nejmá obyčěje léčiti, a obakz učený lépe a podobnějie móž o lékařství nebo o nemoci mluviti než tento ŠtítVyš 104a naopak, zase 6. po větě žádací jinak, v opačném případě, sic: proste [ženy] za nás [vojáky] snažně boha, Obakt nás neostane noha DalL 68,26 (příd. 12); zjevil sě bóh Šalomúnovi ve snách a řka: Posvětil sem chrámu k tvéj prosbě a budeš li choditi přede mnú jako David, utvrdím stolec tvój na věky, Obak i chrám zavrhu BiblLitTřeb L1,259a; móžte otci svému pověděti, ať se vystřiehá takových hřiechóv, obak horší (horſke rkp) potkají vás BřezSnářM 21a; pán Kristus treskce Prahu z některých nedostatkóv, i Horu, a velí jim polepšiti, obak chtě mstíti Budyš 90b; abyšte slibóm vašim dost činiece na dřieve řečených artikulech…chtěli zuostati a je vésti…Obak boha, všech poznatele, vzýváme súdci ArchČ 3,417 (1434); ║ zvoli…, jehož by obak neučinil LyraMat 139b eligit fornicari, quod tamen alias refugerat za jiných okolností Srov. Bauer, Souvětí . – Ad II/6: srov. nebo¹ 5 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obak, obák, obáč, obake, obaky, obakž adv. a část. oboustranně, na obě strany; řekl obake, tobě, jiným ženám také; na každý způsob; rozhodně, jistě, nepochybně; ovšem, arci, totiž; tak jako tak, stejně; přece však; však, ale; jinak, v opačném případě, (po záporu) v žádném případě Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obáč, obak(o), obak, obako, obakž adv. = tak nebo onak, na každý způsob, ovšem, však, přece, ostatně Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
obádati, -aju, -á ipf. [o zvěři] co smysly zkoumat a postřehovat, větřit: ptačstvo křičí, zvěř pospieší, obadage, znamenaje, žeť má noc od nás odstúpiti Pís KapOl 300,213a V době historické již zastřen vztah k základnímu jadati (s ide. responzemi značícími čichání, větření) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obádati, -aju, -áš ned. větřit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obalenie, -ie n. obalení, zabalení, zakuklení Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obaľenie, -ie n.; k obaliti 1. obalení, obal: ta narostina jestiť vezpod jako fík a jestiť mnohého obaleni LékSalM 251 multae involutionis; involucrum, id est involucio cuiuslibet rei Wobalenije VodňLact M2b 2. [ďáblovo] zahalení, zakuklení: aby mohl [meč slova božího] proniknúti skrze ta obalenie chytrá ďáblova, aby jemu pozdvihl té kuklice, ješto jí sobě oči zakrývá ChelčBoj 418b Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obaľený adj.; k obaliti 1. v čem, čím [zvl. v tekutině] obalený v něčem, kolem dokola hustě pokrytý (popř. i nasáklý) něčím: naplň to miesto chomáčky kúdelnými neb rúšenými, obalenymi v alúnu cukrovém LékSalM 285 involutis; potom v ránu knot těmi věcmi [tj. vínem s léčivými přísadami] obaleny vkládaj LékSalM 517. – Srov. obaliti 1 2. v co, čím obalený, zabalený; [o dítěti] zavinutý: naleznete děťátko (dietako rkp) obbalene u plenky EvPraž 2a (L 2,12: obalene BiblLit, obinuto EvSeit, pod. ~Ol, ~Beneš, plenkami obinuto ~Zimn, pod. BiblDrážď a ost.) pannis involutum; involutum obalene MamMarchN 142a (L 2,12); učiň jemu [nemocnému] cievku bzovú hodnú v uobě chřiepě obalene v rúšky měké LékKřišť 115b (~FrantA); archu…opnuli [kněží] koberci a potom kožemi…Tak jest v cierkvi svaté, že sú mnohé věci opnuté a obalené, že my nevieme…, proč jest to RokJanB 287b (v obraze) zahalené, zastřené, skryté; na horké, mokrými obalene hadry cihle štrajcholcem presovaná sukně nepropálí se BechNeub 141b; ║ střiebro obalene z Tarsu přinošeno bývá a zlato z Ofaz BiblPad Jr 10,9 (obložené ~Praž) involutum stočené, svinuté 3. (v co, čím) obalený, pokrytý: ale ty vyvržen si z rovu z svého jako kmen neužitečný, jako hnisem poskvrněný a obaleny s těmi, ješto sú zbiti mečem Pror Is 14,19 (BiblOl, ~Lit, ~Praž, obvalený ~Pad) obvolutus; umlkl vešken lid kanaanský, zmisali sú všickni obaleni v střiebro BiblLit So 1,11 (~Mlyn, obinutí v střiebro ~Pad, obinuti jsú střiebrem ~Praž, vpletše sě v střiebro ~Ol, ~LitTřeb, ješto sú sě okovali vel připraveni VýklKruml) involuti argento (kalk fig.) zahrnutí bohatstvím; polutus et obvolutus poškvrněný a obaleny vel obvalený vel obinulý VýklKruml 141b (Is 14,19); stipatus…, id est vallatus, fulcitus, circumdatus obložený, vosutý, obaleny, obklíčený VodňLact V3b 4. čím obklopený něčím, jsoucí uprostřed něčeho: porozuměj Vaše Jasnost, kterak znamenie lva [tj. vládce mezi nevhodnými rádci] jest rakovými obalené stupni List VýbAkad 1,620 cancri involutum gradibus (v obraze); convulsa obalena vel sebraná MamKapR 68a (~UKD, obvalená ~E; Is 54,11: nebožko chudá, búří sebraná, beze všeho utěšenie Pror, BiblOl, ~Lit, vykořeněná ~Pad, potlačená ~Praž, sebraná vel sběhlá VýklKruml) bouří obklopená, zmítaná Ad 2: za lat. involutus stč. též svinutý, zavázaný. – Ad 4: za lat. involutus stč. též obestřěný. – Ad 2: Podle R. Pleinera obaľené střiebro nejspíše označovalo stříbrný drát stočený do smyček n. stříbrný plech svinutý do rolí, srov. též Thesaurus linguae Latinae, Lipsiae 1959, s. v. argentum (k významu ‚svinutý, stočený‘ srov. obálka 2 a přenesené užití adj. obaľený ‚spletený, popletený‘: vobalená a nerozumná řeč VodňLact M2b; perplexus… vobalený, v roztržení mysli t. Q3b) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
|