bliz, původně
subst. blizъ (kmene
-ŭ),
propinquitas, Nähe; dochováno ve výrazích adverbiálních
stsl. blizъ, blizu, izъ blizu, a
stč. o-blizu =
v blízkosti, na blízku: neotchodi ote mne, nebo smutek o-blyzu jest tribulatio proxima est
ŽWittb. 21, 12; odtud i
obliz prope,
v. t. —
Akk. bliz pův. blizъ, kladený v určení příslovečném, klesl v
adverb.bliz =
blízko, prope, nahe, matené někdy s
kompt. blíže a měněné podle toho v
blíz, blíž a
blíže. — Bývá ve spojení se slovesem
býti, ve rčeních
jsem bliz atd.:
bliz jest den zátraty iuxta
ŽKlem. Deut. 35, blyz jest den
ŽPod. tamt.; bliz buď hospodine prope
ŽWittb. 118, 151, ŽBrn. tamt.; že j’ blijz hospodin
Štít. ř. 226a; jest tu blyz Eufrates řěka
AlxH. 1, 19, AlxV. 1188; s druhé strany tu blyz stáše bratr Filotóv
AlxV. 1644; smutek blyz jest proximus
ŽPod. 21, 12; město jest tuto blyz iuxta
Mus. Gen. 19, 20, jest město malé tuto blíz
Kladr. tamt.; a by tu tak
bliz les nebyl, ijeden z mužóv živ by nebyl
DalC. 10; což jich (králův) bylo blyz i vzdáli
Kat. v. 4; (jižto) neb podál sú neb blyz
Mus. Deut. 13, 7; vězte, ežť juž blijz královstvie božie
Krist. 84a; blijzzt jest veliký den súdný
Štít. ř. 97a; nikdy nebyl tak blyzz den súdný, jako již jest
t. 66a; neb přídeť to a blijzzt jest, ež nic viece nebudem moci zaslúžiti
t. 66b;
blizt jest má bieda a čticě
Kruml. 342a;
blizt jest zahlazenie města prope erit
Ol. Tob. 14, 6; jedno knieže bliż tu bieše
Baw. 154; blyż odtud bieše některaký pústenník
GestBř. 32a;
bliz prope
Prešp. 977; — ve spojení se
slovesem jiným: ijedenť ku poznání pravdy tak blijzz nepříde jako ten
Štít. ř. 24a; Ojieř přistúpi blyz a vzdyšě
DalC. 83; židé strachováchu sě přiblížiti
bliz prope accedere
Ol. Ex. 34, 20; on lid hlúpý poče se báti a bliż tu nesmieše státi
Baw. 71; — ve výraze
bliz čeho, s
gen., kdež
bliz béře se za
předložku: tu blyz sebe stáchu dvojě vojě
AlxH. 4, 27, juž blyz sebe stáchu
AlxV. 1281; (Maria) uzřě dva anděly
bliz sebe
Hrad. 31b; (císař) káza všem svým rádcém, což jich blyz sebe vědieše, k sobě sě přibrati
Kat. v. 1402; (mužie) blyz gych (dívek) hrad postaviti chtiechu
DalC. 11; když Radislav blyz knyezye Václava bieše
t. 28; (král) hrad blyz Myſſnye postavi
t. 50; jakž
bliz uoſtrowa biechu
Pass. 339; ijednoho stvořenie tělo nenie tak blyz boha jako mé
BrigF. 43b;
bliz bojúcích jeho prope timentes eum
ŽWittb. 84, 10; — dále ve výrazích
bliz ot čeho: stáše také blyz ot toho zástup vévody jednoho
AlxV. 1666; přišed do města blyz od toho dvořišče
Krist. 52a; svatá Katerina bieše bydlem blyz od toho chrámu
Kat. v. 1159; kady štěstie běží, tuť vždy
bliz bývá od ṅeho neštěstie
Tkadl. 1lb; viděl jest stojiece tři mužě blyz ot ſebe prope eum
Mus. Gen. 18, 2; na jednéj hoře blyż od ráje
Comest. 17a; bieše blijż od té vlasti ostrov veliký
Troj. 185a; —
bliz podlé čeho: cedrové blyz podle wod prope aquas
Mus. Num. 24, 6; —
bliz u čeho: blyz u Prahy na jednéj nivě
DalC. 21; bliz u počátka mého čtenie
Pass. 280; bliz u rovu
Hrad. 28b;
bliz u brzeha
ŠtítBud. 200; blyz u myeſta iuxta oppidum
Mus. Gen. 33, 18, blyz u ſtudnycze prope fontem
t. 24, 30; stavěj v dole,
bliz u vody
NRada 1647; ktož u nie (věže) blyz ſtal
Comest. 22a; —
bliz čemu: bliz jest hospodin všěm prope
ŽWittb. 144, 18, ŽKlem. tamt.; bliz jest hospodin bojiúcím ho prope timentes eum
ŽKlem. 84, 10; bliz jest hospodin všěm vzývajiúcím jej prope est
t. 144, 18; bliz jest hospodin těm, jižto prope est iis
t. 33, 19; —
bliz při čem: ne tak brzo vesl dosěhú, až běchu blyz při břěhu
AlxV. 576; —
bliz k čemu: juž blyz Saraceni běchu k městu
AlxV. 1372; jsúc blyz ku porození
Comest. 14la; žena blyz k smrti byla
Otc. 86a; (muž) ve dvadceti letech bude
bliz k ſmrti
LékA. 157b; —
bliz pod čím: Blys pod jeho dvorem
Mast. 418; — v údajích
příbližných: když Apollon s svú královnú
bliz k roku bydlil
Apoll. 137b; bylo jest s ním bliż ke čtyřem stóm mužiev
Ol. 1. Reg. 22, 2; blyz k ſſeſty ſtom mužóv quasi
t. 13, 15; ṡlo jest za Davidem
blizie k cztirzem ſtom quasi
Lit. 1. Reg. 25, 13; (Darius) blyz jmějieše tisíc buvolóv
AlxV. 2273; ten každý na svú ruku člověkóv blyz do sta zabi
t. 1640.