1. [u sloves pohybu] správný (náležitý) směr (pův. přímý); „uhoditi (u) pravdu“ ap. zasáhnout správný cíl; vše obrazně o náboženskomravní správnosti: nebudeš následovati zástupa k učinění zlého…, aby ot prawdy pochybil BiblOl Ex 23,2 (od pravého ~Pad) a vero; uhodenie prawdy ve rtech králových, na súdě nepochybie sě jeho usta t. Pr 16,10; máť býti upřiemá do nebes cěsta: prawduvt jest do nebes přijíti ŠtítKlem 77a (rčení); ktož jste chybili, uhoďte v pravdu ListářPlz 1,259 (1412); ktožť kolivěk mieří a házie se <do> pravdy v takových věcech…, dobrýť jest to střelec ChelčBoj 358b; prevaricari vědomě od prawdy odstúpiti SlovKlem 20b; někteří lidé, ješto s prawdy blúdie PrávŠvábA 131b; rozomem lepším dá [urozený] sebú k pravdě hnúti ArchČ 6,111 (1467) ║ jenžto [anděla Bůh] dal ku prawdye tobě, svatých ku po<mo>ci sobě RadaOtcP 65 k vedení správným směrem

2. (čí) co je správné, náležitá věc, dobro (z hlediska koho); čí pravda; relig. pravda (boží): ufaj v hospodina a čiň prawdu ŽaltKlem 36,3 (dobrotu ~Wittb, dobřě BiblOl, skutky dobré ~Praž) bonitatem; cesty prawdy neopustil jest [Tobiáš] TobU 135a (spravedlivosti ~B; Tob 1,2: spravedlnosti BiblOl) veritatis; ižádný pro hanbu nemá otstúpiti ot prawdy ComestC 304a; čistá prawda a věrná jest, když se vrovnají srdce, usta, diela AlbRájA 21b; vizmy, které jest rozjednánie mezi prawdu duchovníkóv a křesťanskú MatHom 69 stanoviskem; ti obětují obět prawdy ŠtítVyš 59b (Dt 33,19: oběti spravedlné BiblOl, spravedlnosti ~Pad) victimas iustitiae oprávněnou; ten má umřieti, jakož v zákoně jest psáno a za prawdu lidem dáno Budyš 63a; o kněžství přílišné drobenie rozumuov odejmú súd prawdy ChelčLid 97b; pro prawdu svú hrdla skládají [táboři] AktaBratr 1,179a — relig.: milosirdie tvé přěd očima mýma jest, i smílil sem sě u prawdie tvéj ŽaltWittb 25,3 in veritate; slušie nám naplniti všicku prawdu EvSeit 141a (Mt 3,15: spravedlnost ~Zimn, pravedlnost BiblDrážď) iustitiam; podpášíce bedra svá v prawdye a oblečeni pancířem spravedlnosti EvOl 169a (E 6,14); všecko přěmáhá prawda BiblOl 2 Esd 3,12; ohně nelze upáliti…a prawdie zahynúti KorMan 182a — relig. obrazně o Bohu: bych…poznal…tvú najmilejší vóli v najvyššiej prawdye vysoko UmučRoud 232; zřieti k tobě [Kriste], slunce prawdy ŠtítSvátA 119a; stvořená prawda, jenž jest Kristus HusSvátB 167a (v. nestvořený); duch prawdy naučil [apoštoly] AktaBratr 1,159b ♦ u pravdě, na pravdu, s pravdú správně, náležitě, řádně, dobře: služte bohu v prawdie TobU 1 50a (Tob 14,10: v spravedlnosti BiblOl) in veritate; neuražij svého sluhy, jenž s prawdu dělá BiblOl Sir 7,22 (v prawdie usiluje ~Lit); na prawdu sě rozmýšléš, králi ŠtítBarlB 63

3. (čí) spravedlnost, co je spravedlivé, co odpovídá řádu božímu n. lidskému: (A) spravedlivé jednání, zvl. napravení křivdy; [vůči někomu] spravedlivé nakládání s někým; (B) spravedlivost: — A: bude tresktati [Bůh] svět pro hřiech a z prawdy EvSeit 143b (J 16,8: z…pravosti ~Zimn, z spravedlnosti BiblLit, z spravedlivosti ~Praž); ktož prawdu činí, přicházíť k světlu EvOl 276b (J 3,21: činí právě ~Víd) veritatem; věřil jest Abraham bohu i obráceno jest jemu to za prawdu BiblDrážď G 3,6 (k spravedlnosti ~Ol); dal si jim súdy pravé a zákon prawdy BiblLit Neh 9,13 (spravedlný ~Ol); na domácích rociech viece po prawdye než po právu súditi slušie a smlúvati lidi ŠtítKlem 82b; má li kto k nim [pánům] které právo,…má sě jemu prawda státi DubA 15b; aby sě milovali…a prawdi každému přáli HusKorH 123a; má [pán] od toho člověka [zběhlého] pravdy potřebovati Půh 2,448 (1415); ničímž vina nejsva…a své pravdy chcme dostati ListářRožmb 3,103 (1446); aby je [nepřátele] pán buoh ku pokání prawdy obrátil AktaBratr 1,157b; aby se všem jich [soukeníků] řemeslníkóm…prawda dála ArchPís 408 (1457) — v personifik. spojení: prawda s nebě sezřěla ŽaltWittb 84,12 (pravedlnost ~Klem, spravedlnost ~Pod, spravedlivost BiblPad); kde si, prawdo, se skryla? Křivda veš svět oslepila BawEzop 363; Prawda nohy zlámala a vieřě dno vypadlo Přísl UK I E 36,312b; protožť sě prawdie zle oře PísLobk 431 — B: prawdu jest miloval [Bůh] ŽaltWittb 10/2,8 (pravedlnosti ~Klem, právo ~Pod, spravedlnosti BiblLit) iustitias; u prawdie tvéj obživ mě [žalmistu Bůh] t. 118,40 (v spravedlnosti ~Pod, v pravedlnosti ~Kap, v pravosti BiblLit, v upřiemnosti ~Praž) in aequitate; blažený, ješto…protivenstvie trpí pro prawdu EvVíd 46a (Mt 5,10: pro pravost ~Beneš, pro spravedlnost BiblLit, pro spravedlivost ~Pad) propter iustitiam; jáť sem, na mú prawdu beru, nevěděl tvého svatého příbytka OtcC 209a in veritate na své ospravedlnění; zlost prawdu již vieže BawEzop 564; hospodine, obživíš mě u prawdie tvé BiblOl Ps 142,11 (v…rovnosti ŽaltKlem, u pravedlnosti ~Kap, v spravedlnosti ~Pod, v pravosti BiblLit, v upřiemosti ~Praž) ♦ u pravdě, s pravdú spravedlivě: bude súditi [Bůh] ľud u prawdie ŽaltWittb 9,9 (u pravedlnosti ~Kap, v spravedlnosti BiblPad) in iustitia, pod. ŽaltKlem 97,9 in aequitate; to jmáme, ješto s prawdu a s právem držíme MatHom 304; v prawdyet má navrátiti,…což jest k sedlišti přidáno bylo ŠtítKlem 88a podle práva

4. bibl. souřadně s „milosrdie“ ap. věrnost, vytrvalost v oddanosti, v plnění závazků ap.; konkr. věrný skutek; „p. učiniti“ ap. komu, s kým věrnost prokázat: milosirdie a prawdu miluje bóh ŽaltWittb 83,12 veritatem; otce plného milosci i prawdy EvSeit 140a (J 1,14); milosrdie i prawdy neostávaj BiblOl Pr 3,3; jenž [Bůh] jest neodjal milosrdenstvie a prawdy své od pána mého BiblPad Gn 24,27 (spravedlné milosti ~Ol) — konkr.: dáš prawdu Jákoba, milosrdenství Abrahama, kteréž přisahal otcóm našim EvOl 175b (Mi 7,20) veritatem; když ráčíš milost a prawdu pánu mému učiniti BiblOl Gn 24,49; učinímy s tebú milosrdenstvie a prawdu t. Jos 2,14, pod. BiblPad Gn 47,29

5. právo, co odpovídá zákonu: (A) (čí) zajišťování něčí spravedlnosti soudem; (B) norma daného společenství, zvl. právní; (C) (čí) oprávněný nárok: — A: prawda tvá [boží] bezden veliká ŽaltWittb 35,7 (súdy ~Klem, práva BiblOl) iudicia; Ježíš na súdě sede: prawda, pokoj, spravedlnost…přijide Spor 88a (person.); jiej [vdově císař] prawdu učiniv PasMuzA 166, pod. ListářRožmb 1,254 (1392); přijmi [králi] proto prut moci a prawdy ŘádKorA 49a aequitatis; plen zlých podtrhne je, že sú nechtěli činiti prawdy BiblOl Pr 21,7 (súdu ~Lit); vašeť prawda vežde blúdí, když vás křivda světle súdí PísLobk 431; jest vysoko převýšenější zákon [Kristův] nežli mocí pohanských, ješto prawdu zemskú nemocnu činie s připuzením bezděčným v lidu nemúdrém ChelčSíť 14b ║ položíš na racionálu súda učenie a prawdu BiblOl Ex 28,30 veritatem prostředek k určování vůle Boží (sr. Novotný, Bibl. slov. 1094; pod. t. Lv 8,8) ♦ pravdy (dosti) udati na koho, komu ap. učinit zadost spravedlnosti v něčí při: leč by jim jich vládaři doma nechtěli pravdy učiniti…a pakli by úředníci arcibiskupovi řekli, že chtie prawdy na ně udati ŘádZemA 56a faciant iustitiam; o to sě s tebú chcem dáti podobně ohledati a prawdy na sě udati TkadlA 30b; mají li [uchvatitelé tvrze] které právo k tomu zboží…, jenž jim má dosti pravdy udáno býti ArchČ 3,295 (1414); hotov jsem pravdy dosti udati k svým lidem ListářRožmb 2,262 (1443); myť chcem dost pravdy na našeho [člověka] jemu udati ArchČ 4,69 (1474) — B: ó Piláte biedný,…u pravé prawdie měl si jeho [Ježíše] propustiti VeronK 109; aby svých [poddaných pán] nedřel protiv prawdye, chtě bohat býti ŠtítKlem 84b; jat jest [Hus] v tom glejtu a u vězenie vsazew…proti pravdě a řádu ArchČ 3,182 (1415); skrze ta jistá kniežata k pravdě zapečetěny byly [úmluvy] ArchČ 4,427 (1456) — C: budem liť mieti prawdu, ihned se nám spravedlnost ot něho [Boha] stane BelA 156a iustitiam; toho lúpežníka o ty věci miení pohnati a proti němu časem svým prawdu svú i právo vésti MajCarA 93a; aby také své pravdy od boha pošlé požil [nevinný Hus] ArchČ 3,183 (1415); které [věci] sú boží, ty dajte bohu. Protož jest ostavil ciesaře při prawdie i boha ChelčPost 266a (sr. Mt 16,21); ktož…zaplatí, ten má pravú prawdu na tom [majetku] PrávŠvábA 112a gewer; všetkými zúplna jako za starodávna bylo [rychtářství] prawdami ListSlovKniezsa 28 (1478) oprávněními

6. pravda, co na základě poznání odpovídá skutečnosti, zvl. pravdivý výrok: jenž mluví prawdu na sirdci svém ŽaltWittb 14,3 veritatem; nižádný toho neměj jinak, než pravú prawdu, ktož to uslyší OtcB 189b; věřiti, by to mohlo všecko býti Prawda, což jest tuto všecko psáno BawArn 4094 warheit; proti prawdye lež [bojuje] ŠtítBojVyš 1b (v. omluva 5); jazyk hlavě nepřeje, nevždy se prawda hodí PříslFlaš 45a; pochlebník za prawdu faleš kuje Čtver 31a pro veris; aby…svědectvie prawdie vydali na to [dotaz] BelA 162a; zrádce jest pravdy, kterýž nesměle praví prawdu HusKorD 68b; zdali tebú…jistá prawda a viera bude moci hnúti KorMan 42b; přijieti příslovie, že blázen a dietě najspieš pravdu povie…Neb lidé najspieš se o pravdu hněvají ArchČ 4,144 (1467); jináč nepovie, než co jest pravda t. 28,15 (1474) — v přitakání (poklesá v partik.): ona [cizinka] vece jemu [Kristovi k jeho výroku]: prawda, pane, ale však i psíkové požívají kuorek EvKlem 45a (Mt 15,27: v. ovšem II/4) etiam zajisté; Amen jistě nebo prawda anebo staň sě nebo věrně VýklHebrL 179a veritas; moc mocí slušie otehnati prawda jest, ale přidávají práva: s skrovností nevinné obrany HusVýklB 69b, pod. OrlojK 358; když jest svět stvořil z ničehéhož, prawda li, že skutek velmi veliký RokPostK 247b není liž pravda, pod. RokPostB 35 — v modál. konstrukci jistotní: ale, ač prawdu poviemy, hi jinde toho něč viemy AlxB 275; když jste ve zlém zboží nebyli věrni, jakož prawda jest, kto vám uvěří? EvZimn 11b (L 16,11: právě jest BiblLit, co pravého jest ~Pad) quod verum est; koruny, to je prawda, jmají zlaté na hlavách na svých bohové jich BiblDrážď Bar 6,9 (zajisté ~Lit) certe; nám buoh, prawdu mluviece, dává darmo velím viece DesHrad 991; ne, prawdu řkúc, ižádný nemá pilnějé sě poškvrny střieci ŠtítStrah 8b; lidu svého najlítějšieho, ať prawdu poviem, haněče Budyš 3b ║ druhého oběsi na kříži, jakž jest vykladačova pravda vylíčila BiblOl Gn 40,22 výklad (snu); v takových má býti věrná přiezen, poctivost…a prawda v řeči GuallCtnostK 147 pravdomluvnost; divinare prawdu mluviti aut čarovati SlovKlem 12b (warsagen DiefGlos 188; kalk) čarodějně odhalovat neznámou skutečnost (pod. t. 8a benedicere); est sors zčestie, služba, prawda, pravenie SlovKlem 84a (besagunge DiefGlos 543) pravdivý (příznivý) věštecký výrok — jur.: každý nás měl by radějí s prawdu odsúzen býti ŠtítKlem 13a (v. otsúditi 6); Barbora…poh. Jana Moravu…o tu ves Jinašov, aby před pány pravdu pověděl Půh 3,104 (1436), pod. t. 7,176 (1499); přisahámy, jenž my prawdu chcme svědčiti PrávSasE 149a von rehte ♦ za pravdu, u pravdě, s pravdú (jistú) [praviti, říci] pravdivě, podle pravdy: bych to řekl s prawdu jistú UmučRoud 358; to vám za prawdu pravi, ež jest bylo mnoho vdóv KristA 53b; pod svú přísahú v pravdě pověděli Půh 5,14 (1475); v paměti své to dobře mám i za pravdu to řéci mohu, že… t. 6,14 (1480)

7. relig. (čí, čeho [božího]) pravda (zjevená Písmem), zvl. v pl. ustanovení boží: neprávě chodiechu ku prawdie svatého Čtenie BiblDrážď G 2,14 ad veritatem; jděte po všem světu a kažte prawdu všemu stvoření WaldhPost 76a (Mc 16,15: slovo božie EvRajhr, Čtenie ~Víd) Evangelium; k smrti pro prawdu pána Ježíšě Krista HusKorH 121b (v. nasaditi 3); nesvornost v prawdie boží HusKorD 67a (v. nesvornost 1); blaze každému, ktož na prawdye sende KancJist 87; jestliže sě k světlým pravdám přičiníš, neřádóv jiných v Písmě nezaložených sě varuje ListářRožmb 1,30 (1420); přistúpie ku pravdám artikuluov svrchupsaných ArchČ 3,228 (1421); prawda, ne nálezek, přemáhá a zuostává KorMan 182b (rčení); aby ta prawda o přijímaní byla zastána KorTrak a4b; moc slyšeti prawdu slova božieho AktaBratr 1,155b; poznají vás [učedníky] v té prawdie Ducha svatého t. 156b; myť prawdu vedeme a my sme ruka boží BechMuz 130a; tomu tak neužitečnému lháři, prawdy změtežníku [odplata] LetKřižA 174; abyšte pro tu svatú pravdu i pro svůj český jazyk hrdel svých…nelitovali ArchČ 20,562 (1469)

8. (jaká [jistá ap.]) pravda, pravý stav skutečnosti, co skutečně existuje, jistá (nezdánlivá) skutečnost: to jest prawda ve všiej věci, že kohož bóh chce ostřieci AlxV 2110 (v. ostřieci 1); to každému múdrému za prawdu zdá sě Vít 45b; to zvěz za prawdu jistú, žeť jest dávno zvěstováno Spor 81b; to vše [rozkázané] mějieše za pravú pradu (m. -wdu) OtcB 117b; sedáním se prawda zračí BawEzop 3019; kdež sě koná podoba, tu má sě počieti prawda LyraMat 166a veritas; jakžkoli on to [divy Dares] jistí, že jest to vše tak bylo v jisté prawdie TrojK 135a vera; jest to celá prawda, jakož jest on svýma očima spatřil CestMandA 157a; že nebe stvořeno jest, té prawdy tělestným okem nevidíš, ale věříš HusVýklB 12a; chceš li zvěděti, jest li to prawda, zkus toho takto LékMuz 180b; chléb a víno, ještoť nenie v prawdie jediné jeho [Kristovo] tělo, ale v znamení ChelčBisk 23b; najdeš po figuře prawdu KorMan 143b; proto liž by prawda prawdau nebyla, že se křivda děje od lidu neřádného AktaBratr 1,349b; to nepodobno k prawdie LetKřižA 13 (v. nepodobný 1) ♦ (u) pravdě, podlé pravdy, s pravdú skutečně, ve skutečnosti: přes ta města jěti chtěl, ale podlé prawdy chtěl jest královo kázanie naplniti BiblOl 2 Mach 3,8 (v prawdie ~Praž, v pravé prawdie ~Pad) re vera; v bozě také mámy bližnieho milovati, to jest v prawdye, netolik slovem, ale i skutkem ŠtítVyš 47a vere, pod. CestMil 43b; jeden li prohltí o masopustě z řemeslníkóv viece, nežli s prawdu móž dobyti ŠtítSvátA 119b; jenž [veselí] prawdie nenie veselé, ale marnost HusDcerkaM 215a — poklesá v partik. jistotní: vere jistě vel v prawdie VýklKruml 264a (L 23,47: pochváli [setník] boha řka: Věru, tento člověk byl spravedlný BiblDrážď); když by toto složení nemělo v sobě přitahování silného, v prawdye více bych se držel druhého dóvtipu Apat 190a sane ♦ za cělú (n. jistú) pravdu [věřit, vědět] zcela bezpečně, s jistotou: tomu věř za jistú prawdu, žeť jest to zkušené od mnohých LékFrantA 117a; já toho neviem za celú prawdu PrávŠvábA 147b von rechter warheit

9. čeho skutečnost, skutečná existence jako vlastnost něčeho, opravdovost; „pravdu“ čeho [ukázat, věřit ap.] že něco opravdu je / bylo: ukázáno jest [tělo Kristovo], že jest makajície, aby prawdu masa ukázalo ComestC 342b veritatem; spravedlno jest, aby prawda divóv [sv. Václava], jenžto…staly sú sě, vypsány byly PulkB 32; zvěz pilně…té věci prawdu BiblOl Dt 13,14 (jistotu ~Praž); neb sú nevěřili v prawdu zkřiešenie WaldhPost 60a; k svatéj křěsťanské viery prawdye potřěbie je křstu ŠtítBarlB 35; nepohnutedlné prawdy slóv sě chytiti Budyš 12b (v. nestvořený); nevěřímeť při nich [prelátech] prawdy úřadu apoštolského AktaBratr 1,163b; pro lepší prawdu a jistotu svú vlasnú pečeť…k tomuto listu dobrovolně kázal sem zavěsit ListSlovKniezsa 29 (1478) ║ prawda toho [úřadu levitů] jest duchovní kněžstvo zákona neporušeného AktaBratr 1,149a smysl (?); verificare prawdu činiti SlovKlem 25b (worhaft, warhaftig machen DiefGlos 613) prokázat pravdivost něčeho (n. ověřit?)