|
|
|
nebe, -ě n. (ojed. nebo), pl. nebesa, -es n. nebě, -bí I. s tvary pl. v platnosti pomn. 1. nebe, nebesa, obloha, nebeská klenba: položili jsú na nebe usta svá a jazyk jich přišel na zeḿu ŽaltWittb 72,9 (na neby ~Pod, v nebie ~Klem, v nebe ~Kap a ost.) in caelum (v obraze); ptačstvie pod nebem EvVíd 32b (Mt 6,26: ~Praž, pod oblaky ~Seit, ~Rajhr, nebeské ~Klem a ost., ještoť lécí v uoblaciech nebeských Mat 82) volatilia caeli; juž bě…pro prach nebe neviděti AlxV 1537; bude jasno, nebo črveno jest nebe EvOl 285b (Mt 16,2: BiblDrážď a ost.) caelum; vezměte plnie ruce popela z komína a rospi jej Mojžieš v nebe BiblCard Ex 9,8 (~Ol, ~Lit, proti nebi ~Pad, k nebi ~Praž) in caelum; tehdy sě nebe omrači HradUmuč 92b; řebří od země do nebe vysoký PasMuzA 525; hvězda na nebeſſiech sě stkvějící JeronM 34a; město, jehož slovutnost nebe dotýká PulkB 7 (~N, nebes ~Lobk, ~S) sidera (v obraze); opatř a japaj nebeſa, že jsú tebe vyššie BiblOl Job 35,5 (~Lit, ~Pad, povětřie ~Praž) aethera; nebe hvězdnie ProlBiblL 144b (HierPaul 4: ~K, BiblPad) firmamentum; věži učiniti chvátáchu, jížto by nebeſſa dosáhali MatHom 167 caeli alta; milý, nestřielej stúpú v nebe PříslFlaš 42b (v obraze); neboť mají obyčej věci vysoké padati do hlubokosti a nízké malé věci až do nebes se pozdvihují AlexPovA 14a (do nebe ~B); ten kámen jest modrý jako jasné nebe Lapid 165a; starý i mladý, muž i žena na zemi i na moři, v domu i na poli, v povětří i v nebi muož boha milovati HusProv C3b; raději jest přebýval [Ježíš] na modlitbách pod nebem na hoře Olivetské JakVikl 200a sub divo pod širým nebem; hvězdné nebe BiblPad Ps 18,2 (obloha nebeská ~Praž, utvrzenie ~Lit) firmamentum; polus nebe SlovOstřS 104; altitudinis firmamentum obloha nebes vel výsosti VýklKruml 133b (Sir 43,1: výsosti stvořenie BiblOl, výsosti utvrzenie ~Lit, vysokosti utvrzenie ~Pad, výsost oblohy ~Praž); de sub celo…ab oriente zpod nebe vel pod nebeſi, pod nebem VýklKruml 261a (L 17,24: zpod nebie BiblLit, ~Pad, pod nebem ~Drážď, ~Ol, ~Praž); že je nebe, zemi, svět stvořil [Bůh] RokJanB 52a; a tak bude jméno Svatosti Tvé…až do nebe zvelebeno KorPosA 102a usque ad sidera; na vartách mosejí [Čechové] býti a na vojnách, zimy i také léta pod nebem bez střech provázeti SilvKron 66a sub divo agere; má se [„zvod“] pod nebem vně vedle práva, ne pod střechú udělati VšehK 121b ♦ nebe a (i) země nebe i země, celý svět, vesmír: věři u boha,… stvořitele nebe i země LyrDuch 60; Nebe a země přějdú, ale slova má nepominú EvSeit 139a (L 21,33: tak i ost.) caelum et terra; hospodine nebe i země EvVíd 37b (Mt 11,25: ~Ol, ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, pane nebeský i zemský EvZimn, BiblDrážď) domine caeli et terrae; bohu slúžiti, stvořiteli nebie i země OtcB 47b dominatori caeli et terrae; bohové, jížto sú nebe a země neučinili, zahyňte BiblOl Jr 10,11 (Pror, nebes a země BiblLit, ~Pad, ~Praž) caelos et terram; pán země i nebe i rájě RadaOtcP 603; že z ničehož mohl [Bůh] svět krásný a veliký stvořiti, nebeſa i zemi i všecky zástupy nebeské i zemské ChelčPost 97a ♦ pod (všiem) nebem pod sluncem, na světě, na zemi: mužové ze všelikého národa, ješto pod nebem jest BiblDrážď A 2,5 (tak i ost.) sub caelo; na lidi, jižto přebývají pode vším nebem BiblCard Dt 2,25 (tak i ost.) sub omni caelo; by…dělal najtěššie dielo, což pod nebem býti móž FlašRadaA 189; svými chvílemi míjejí všecky věci pod nebem BiblPad Eccl 3,1 (pod sluncem ~Drážď a ost.) sub caelo; nikdiež pode vším nebem žádný člověk nenajde spasenie svého RokPostA 73b; nižádná věc pod Nebem lépe neposlouží nežli víra pravá AktaBratr 2,169a; na jiný slovanský jazyk nebo na jiný kterýkoli pod nebem křesťanský pomysliti SebrKron 8a; tak že by pod nebem lepší prostředkové nemohli nalezeni býti ArchČ 4,507 (1484) 2. bibl. nebe, nebesa, podle starých orientálních představ pevná klenba nad zemí s otvory propouštějícími déšť, nebeský jas ap.: zprostřěv nebe jako kóžu ŽaltWittb 103,2 (tak i ost., nebeſſa ŽaltKlem) caelum; když bylo zavřělo nebe tři léta a šest měsícóv EvVíd 8b (L 4,25: tak i ost., nebo EvRajhr, ~Beneš) caelum; ješto jmáta moc zavřieti nebe, aby déšť nešel BiblDrážď Ap 11,6 (tak i ost.) caelum; složie sě jako knihy nebeſa BiblDrážď Is 34,4 (tak i ost.) caeli; za čtyřidceti let obilé sú požívali [Židé] z nebe BiblCard Jdt 5,15 (tak i ost.) de caelo; potřásla sě jest země, pohnula sú sě nebeſa BiblOl Jl 2,10 (tak i ost.) caeli; s ním sem byla [Moudrost s Bohem]…, když nebeſa tvrdieše svrchu BiblOl Pr 8,28 (tak i ost.) aethera; měla by usta našě býti jako nebeſſa, aby nikdy sě darmo neotevřela. O nebeſach die David: Dveře nebeská otevřel jest [Bůh]…a spustil jim [Židům] mannu HusVýklB 104a (o nebeſech ~M); i učinil buoh oblohu a oddělil vody, kteréž byly pod oblohú, od těch, kteréž byly nad oblohú…, nazval je pak buoh oblohu nebem BiblPraž Gn 1,8 (to stvrzenie nebem ~Card, ~Ol, ~Pad) caelum; vezmi…medu bílého, kterýž s nebe spadá Apat 70a 3. relig. nebe, nebesa, nebeská říše boží, místo věčné blaženosti, posmrtné sídlo spravedlivých, ráj: zlí ničs nejmajú na nebu, vy ničs na zemi Túl 12b in caelo; Otče náš, jenž jsi v nebesiech LyrDuch 59 (Mt 6,9 BiblLit, ~Pad, na nebeſiech ~Drážď, ~Ol, ~Praž) in caelis; nechovajte sobě zbožie v zemi…, klaďte poklady v nebeſſyech EvRajhr 109a (Mt 6,20: ~Praž, ~Beneš, na nebeſiech BiblOl, v neby EvKlem a ost.) in caelo; což koli zavížeš [Petře] na zemi, bude zavázáno i na neby EvVíd 42a (Mt 16,19: BiblOl, ~Lit, ~Praž, v nebi EvOl, v nebeſſiech BiblDrážď, ~Pad) in caelis; mámy duom… věčný v nebeſich EvOl 2 C 5,1 (tak i ost.) in caelis; by v nebeſyech radost nová: syn svú matku korunova Vít 41b; královno všeho nebe BawArn 5814; pak na nebeſa vzat jest [Ježíš] BiblLitTřeb L2, A 1,2 assumptus est; ktož přisahá skrzě nebe, přisahá některak skrzě boha LyraMat 149a per caelum; ktož boha nemiluje, ztratí nebeſſa ŠtítBrigF 110b caelum; v nebeſyech Čtver 52b in coelestibus; první jich [pohanů] buoh byl Jupiter, jenž pravili, by ten nebeſami vládl TkadlA 45b; jenž sě viece táhnu k uobrokóm než do nebes k prorokům HusZrcM 46b; praví, že papež…muož, koho chce, do nebes, a koho chce, do pekla poslati HusSvatokup 112a; ten, jenž přebývá v nebich HusVýklB 102a (v nebi ~M; Ps 2,4 in caelis); Olimpus nebe SlovOstřS 98; paradisus Nebe, paradýz, ráj SlovOstřS 100; všem následovníkóm Kristovým, kteříž chtí za ním do nebes jíti ChelčPost 75b; do pekla hluboko a do Nebe vysoko TovHád 13b; po tomto životě skrze mučení očistce chtí [hříšníci] i myslí do nebe jíti AktaBratr 1,337; ethera (nebe gl.), celicole (říše nebe gl.) Post KapPražF 55,215a nebešťané (srov. nebeský I/3) ♦ Na nebesa (Na nebe, Do nebes) vzětie matky božie (panny Marie) Nanebevzetí Panny Marie, církevní svátek 15. srpna: v úterý před hodem matky božie Na nebesa vzětí ArchČ 21,278 (okolo 1411); na den Vzetie panny Marie na nebeſa kázanie RokPostK 403a; tu středu po matce božie Do nebes vzetie ArchČ 37,343 (1451); ve čtvrtek po slavnosti Vzetí panny Marie na nebe ArchČ 14,82 (1458); s podacím oltáře a káply pod Brníčkem matky boží Na nebe vzetí DeskyMorOl 34 (1481) zasvěcené nanebevzetí P. Marie; v neděli na matku božie Do nebe vzetí ListSlovKniezsa 51 (1484); dán na Budíně ve čtvrtek po Nanebesavzetie panny Marie anno Christi 1498 ArchČ 18,58 (1498); na hod panny Marie Na nebesa vzetie ArchČ 5,494 (1499) ♦ Na nebe vstúṕenie božie Nanebevstoupení Páně, církevní svátek ve čtvrtek po páté neděli po velikonocích: jest [list] dán i psán… tu sobotu před božím Na nebe vstúpením ListářPlz 2,33 (1457); v pondělí po hodu slavném božieho Na nebesa vstúpenie ArchČ 9,309 (1459); po hodu božieho Na nebesa vstúpenie ArchČ 4,451 (1471) 4. nebesa (jako cíl náboženského usilování), věci nadpozemské, božské, duchovní (opak zájmů pozemských): neviźu, by kto vás pravú i svirchovanú žádost k nebeſo (m. nebeſom) jměl Túl 33a quod…cupidine caelestium teneatur; když sě sama [mysl] k nebeſom zdvihne, když v duchovních věcech sě rozprostře AlbRájA 86a ad caelestia; duši, jenž sě k nebeſom táhne VýklŠal 29a; ale mají žádostí a náboženstvím do Nebe se vrci AktaBratr 2,79b. – Srov. nebeskost 5. nebesa (jako ztělesnění boží autority), nebeská mocnost: otče, shřěšil sem v nebe a před tebú EvOl L 15,18 (~Zimn, ~Praž, ~Beneš, proti nebi BiblDrážď a ost.) peccavi in caelum; odkryjí nebeſſa nepravost jeho [bezbožného] a země povstane proti němu BiblCard Job 20,27 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) caeli; svatí otcové…k nebeſam náramně voláchu a řkúce: Prosíme tebe, milý hospodine BelA 155a super caelos; ale čímž menší jest moc naše, tím větší z nebes pomoci čekáme ArchČ 20,560 (1469); že měla pomoc s nebe Káz Muz II E 9,3b de caelo 6. nebesa, baldachýn: pověz mi, proč je před ní [nosítka před královnou] nesú? To buoh vie, jest na nich dosti nebeſu TristB 153a (~S); před papežem klekají, ano nad ním nebe nesú HusPostH 59b; pán Ježíš pokorně na oslíku jel, ale papež na velikém bílém hynštu…s velikým zástupem rytířstva a panoší, ani nad ním nebeſa nesú ChelčPost 105a; páni konšelé staroměští napřed pod nebesy šli…a tak jsú jeho [papežského legáta] pod nebesa přijeli LetKřižA 181 ed.; kněží nesoucí tělo pána Krista pod nebesy…a ženy též pod nebesy, kteráž byla pro královnu připravena BřezKron 442 sub caelo; a vectura celorum dictorum nebes deauratorum in Praga IX grossos SSL (LibRatLun 8a; 1490) Srov. též první komponent složených jm. míst. typu Nebočědi (Nebuczan Profous 3,182; 1352; in Neboczad Confirm 3,101; 1378), Nebovidi (Nebowyd Profous 3,183; 1384–85). – Ad 1: za lat. firmamentum stč. též obloženie, stvrźenie. — Ad 2: srov. doklady sub próluk. – Ad 4: za lat. caelestia stč. též nebeské královstvie (JakVikl 194a), nebeské bydlo (ŠtítVyš 67b) II. s tvary pl. nikoli v platnosti pomn.1. astr. nebe (dílčí), sféra, nebeská vrstva, podle Ptolemaiova učení o stavbě vesmíru jedna z více průhledných soustředných vrstev kolem Země: nebo najprvé s nebemy a s zemí světlost jest stvořena ComestC 1b (s nebeſy ~K) cum caelo; aj, nad osmú sférú, jenž slóve osmé nebe, jenžto tisícekrát větčie jest nežli země všeckna, jest ješče jedno vyššie nebe, jenž pro svú přielišnú světlost slóve ohnivé nebe OrlojB 19b; na počátcě světa stvořeno jest nebe ohnité LyraMat 161b; útěchať bude i to poznati osmi nebes přirozenie, v nichž jsú planety a hvězdy, proč v sedmi nebech v každém jedne jeden planeta…, v osmém obecné jiné všecky hvězdy ŠtítMuz 51b; nad těmi osmi ponebími jest kruh nebe devátého…a pak nad těmi nade všemi nebeſy všudy vókol nich jest nebe desáté, ješto slóve křišťálové, a to stojí, neběže vuokol ŠtítPař 12a; slunce, jsa v čtvrtém nebi, skrze troje nebeſa dolóv svietí…, nebo jest nějaká čistá věc nebeſa, že paprslkové sluneční projdú je ŠtítPař 12a; prvnie v hýbaní (hybanie rkp) nebe ač jest jedno, však obcuje…s jiným nebem…neb táhne neb chápá s sebú nižší nebeſſa, aby v svém úřadu nebylo samo Čtver 66a aethereos orbes rapit (několik slov přehozeno); nebeſſa v Písmě svatém někdy slovu ta těla okrúhlá nad námi, v nichž…hvězdy bludné…jsú; a jiná nebeſſa, v nichž jiné hvězdy jsú, jenž sě hýbají s nebem; neb nenie toliko jedno nebe HusVýklB 123b; celum empireum vohněvé, ubi solus Deus habitat…, netočí se vuokol jako jiná nebeſa, sed stat RokMakMuz 322b 2. teol. s číslovkou nebe (dílčí), jedna z vrstev nebe, část nebeské říše hierarchicky uspořádané: že s povýšen [Bože] vzhoru nade všěcna nebye UmučRoud 2429; jenž [Kristus] jest vstúpil nade všěcka nebeſa BiblOl E 4,10 (~Lit, ~Pad, ~Praž) super omnes caelos; že by ten hlas…skrze povětřé i skrze vysokost všech neby pronikl a prošel až před najvyšší stolici Tvéj Velebnosti OrlojA 129a caelorum altitudinem penetraret; v tej otrapě jemu [opilému] se zdáše, žeť jej anjel pěstováše a nesieše jej v třetie nebe Svár 96; ktož milosrdenstvie kterémuž kolivěk stvoření pro buoh učiní, ten viece boha uctí a svéj duši viec prospěje, než by byl do třetieho nebe jako svatý Pavel vtržen HusKusO 57b in tertium…caelum ♦ nebe nebeské, nebesa nebeská, nebe nebě, nebe nebí, nebe nebes, nebesa nebes, nebesa nad nebesy nejvyšší nebe, nejvyšší a vrcholná část nebeské říše: chvalte jeho [Boha] nebeſa nebeská a vody, jěž nad nebesy jsú ŽaltWittb 148,4 (~Klem, ~Pod, nebye nebij ~Kap, nebeſa nebes BiblOl, ~Lit, nebeſa nad nebeſy ~Pad, ~Praž) caeli caelorum; zpievajte bohu, jenž všel na nebe nebeské ŽaltWittb 67,34 (BiblDrážď, na nebie nebeské ŽaltKlem, na nebeſſa nebeská ~T, na nebye nebeſ ~Pod, na nebe nebie ~Kap, na nebe nebes BiblOl, ~Pad, nad nebeſa nebes ~Lit, ~Praž) super caelum caeli; anoť nebe i nebeſſa nebeská…u vidění jeho [Boha] jest BiblDrážď Sir 16,18 (~Lit, nebeſa nebes ~Pad) caeli caelorum; ty si učinil nebe i nebe nebes i vše vojsko jich BiblCard Neh 9,6 (~Lit, ~Pad, ~Praž) caelum caelorum; když nebe a nebesſa nebeská schrániti jeho [Boha] nemohú BiblCard 2 Par 2,6 (~Ol, ~Lit, nebeſa nebes ~Pad, nebeſa nad nebeſy ~Praž) caeli caelorum; aj pána boha tvého nebe jest i nebeſſa nebes, země i všěcky věci BiblPad Dt 10,14 (nebe nad nebeſy ~Praž) caelum caeli Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nebo¹, anebo konj., též neb, aneb, zř. nebožto, neboť, aneboť, nebť, anebtě, anebť; k ne¹ a bo 1. disjunkt. nebo, anebo; spojuje členské n. větné výrazy, které mají navzájem se vylučující smysl n. vyjadřují různé eventuality; ve vyluč. otázkách či: neroďte…truchli býti a řkúce: Co spiemy, nebo sniemy, neb sě odějemy? EvSeit 146b (Mt 6,31: nebo…nebo ~Víd, BiblDrážď, BiblOl, nebo…nebo a EvBeneš, anebo…anebo ~Ol, aneb…aneb BiblLit, ~Praž, anebo…aneb EvPraž, aneb…anebo BiblPad, a…nebo EvRajhr) aut…aut; aby jej míle přijeli, nebo mu otpověděli AlxV 443; ač kdy zlý déšť <na skot> spadne, neb sě kde město propadne, nebo mor vstúpí na ľudi, nebo sě kde válka vzbudí AlxV 2395–2397; juž [„tvář“] země neb moře plodí, což li gde v povětřie vschodí, Anebo gde v skalných birziech Neb gde u propastných tvirziech bydlí LegMar 54–57; kamžkoli jdieše do vesnic nebo do vsí nebo do města EvZimn 8a (Mc 6,56: ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, neb…nebo ~Pad, neb…neb ~Lit, ~Praž, neb…aneb EvOl) vel…aut; nenie službě poddán bratr nebo sestra BiblDrážď 1 C 7,15 (~Ol, ~Pad, ~Praž, neb ~Lit) aut; když by lovem nebo číháním popadl zvieře nebo pták, jichžto jest lze požívati BiblCard Lv 17,13 (nebo…nebo ~Pad, neb…nebo ~Ol, ~Lit, aneb…aneb ~Praž) atque…vel; vol jiných pět nebo devět, pakli ráčíš, všicknu deset Spor 88a; on [Bůh] sám vie, proč činí co aneb proč na koho co přepustí ŠtítSáz 53a; pro hus, kozu nebo krávu křesťana dáš na popravu FlašRadaA 1281; ty [Neštěstí] jsi jako vlk a jako rys, jako lev, jako nedvěd neb jako takéžto zvieře nestydlivé TkadlA 25b; vyznáváme tiemto listem obecně všěm, ktož jej čísti budú aneb čtúce uslyšé ArchČ 9,245 (1408); staré drchty… v čepečkách chodie anebo oplzle mluvie HusBetlK 2,49; uč sě neb sě modl, uč jiné nebo čti, nebo dělaj HusVýklB 119a; ten člověk potom bude brzo mieti zimnici anebo nemoc pravú LékFrantA 26b; aby na všecko zbožie mé nebožto na mých dědicóv…sáhli ArchČ 26,3 (1430); čí si, anebo kam se béřeš, aneb čie je toto, což ženeš? BiblPraž Gn 32,17 (a…a ~Card, ~Ol, ~Pad) aut…aut; jeden každý z vás žalm má aneb má učenie aneb má zjevenie aneb rozličnost jazykuov BiblPraž 1 C 14,26; zaplatím ráno anebo hned všecko NaučBrn 34; ktož drva rubá aneb trávu kosí Žilin 135b oder ♦ nebo (anebo) – nebo (anebo) buď – nebo, buď – anebo; vyjadřuje vztah výrazně vylučovací: nemuož nikte dvěma pánoma slúžiti; nebo jednoho nenávidí a druhého milovati bude, nebo jednoho poslušen bude a druhého potupí EvSeit 146b (Mt 6,24: ~Víd, BiblDrážď, Nebot…neb EvOl, neb…aneb ~Klem, anebo…nebo ~Beneš, aneb…neb BiblPad, aneb…anebo ~Ol, aneb…aneb ~Lit, aneb …anebṫ ~Praž, anebt…anebot EvPraž) aut…aut; nebo té dievky dobudu, neb svého života zbudu DalC 42,11–12 (Nebo… Nebo ~L, nebot…Anebot ~P, Anebo… Neb ~Fs) ich gwin min lib, adir ich lebe nit; anebo ť je bohém našim uvěřiece chválu vzdáti…, neb mukami rozličnými těžce umučenu býti LegKat 2703–2707; anebo sě našim bohóm modl, anebo jdi z země PasMuzA 283 (~Tisk, nebo…anebo ~KlemA, ~Kal) aut…aut; Kain bojě sě, by ho neb zvieřata nesnědly…, Aneb… pro jeho hřiech by ho nezabili [lidé] ComestC 13a vel…vel; aneboṫ hanebný vezme konec, nebo potupnú sobě ostaví pamět SenCtnost 310b aut…aut; Anebo musíš lidem nepokoj činiti, aneb od lidí nepokoj trpěti ŠtítSáz 67b; neb se mužsky braňte, aneb se moci poddajte AlexPovB 240b (Anebo…Anebo ~A, ~C, ~D) aut… aut; každý aneb jest syn boží, aneb syn diáblóv HusPostH 56a; veškeren pak horní soud nebot jest pořádný, točíš zahájený, nebo kromě pořádu, točíš nezahájený PrávHorS 161b–162a (~T, Nebot…aneb ~M, ~K) aut…aut ♦ nebo – nebo, nebo – nebo – nebo (též s anebo) buď – nebo, buď – buď (– buď), buď – nebo – nebo; uvádí různé eventuality: nebo žalmy čísti, nebo rukama něčso užitečného dělati, nebo něčso dobrého o bozě i o svém spaseňú slyšěti Túl 24a aut…aut…aut; těch hřiechóv zloby sedmerý, nemní mi sě, člověk který by sě mohl pokryti cěle nebo v mysli, nebo v těle AlxO 47; slýchal li jest to kto živý, Neb ta slova, neb ty divy LegDuchM 26; duše, kteráž dotkne co nečistého, neb ješto zabito jest ot zvěři, neb samo umřelo, Aneb kteréžkoli jiné plazície BiblCard Lv 5,2 (nebo…nebo…anebo ~Ol, neb…neb…aneb ~Lit, buďto…nebo…nebo ~Pad, aneb… aneb…aneb ~Praž) sive…aut…aut; Anebot uštnutím hada, aneb leckakú jinú nemocí blízko až do smrti mnozí zacházějí VítAug 97b aut…aut; Anebtie četl, anebṫe psal OtcB 107a (aneb…nebo ~A, ~E, Anebt…anebo ~C, anebot…aneb ~D); Anebt sedm let přídě tobě hlad v tvém království, aneb tři měsiece přěd nepřátely budeš utiekati, aneb tři dni bude mor v tvém lidu ComestC 165a aut…aut…aut; múdrý…Anebt se polepší neb opraví, Anebo jako lékařstvím zachová se, aneb korunován bude pokušením Čtver 46a−46b aut…aut…aut; lid…aneb nedbá, aneb nesmí HusSvatokup 173a; Neb čti, neb zpievaj, neb bohu modlitby vzdávaj [v kostele] HusVýklB 118a; Anebot kněžie tehdy musejí toho křivě přieti…, Anebot musějí pójčiti, že to jich nadánie jest neřádné…, anebot musějí ukázati, kde má založenie to nadánie JakVikl 188a vel… vel…vel; nebot umře [nemocný], nebot smysla zbude LékFrantA 36a; aneb břitvu, nebo nožíky buď ustřižen [„nehet“] LékRhaz 63; sobě osobují panství mdlejších anebo koupením, anebo po dědictví ChelčSíť 25b; vždy něco zůstává v nádobách, neb vuoně, neb barva, neb smáha TovHád 102b; každý z nich [čtených artikulů] nebo jest bludný, nebo kacířský, neb pohoršující BřezKron 462 aut…aut… aut; žalobu vésti…aneb na svědky, aneb na přísahu NaučBrn 146; ║ Židé násile činiechu neb Petrovi, když řiekáchu: A ty jsi z nich, neb Jakubovi, když jím trháchu ComestC 332a vel…vel jak…tak ♦ či (čili, zdali, li) – nebo (anebo) zprav. ve spojeních tázacích či – nebo, zda – nebo (či), či – či: aby uzřěl, jest li rozumný, nebo hledajúcí boha ŽaltWittb 52,3 (BiblDrážď, ŽaltKap, BiblOl, li…neb ŽaltKlem, BiblPad, li…anebo ~Praž) si…aut; či mirtvým učiníš divy, nebo lékaři vzkřiesie sě…? ŽaltWittb 87,11 (čili…nebo ~Klem, ~Pod, a či…anebo ~Kap, čili…aneb BiblOl, zdali…anebo ~Lit, zdali…čili ~Pad, zdaliž…čili ~Praž) numquid…aut; čili jiesti budu masa býková, nebo krev kozlóv píti budu? ŽaltKlem 49,13 (BiblOl, a čili …nebo ŽaltKap, zdali…neb BiblPad, zdaliž…aneb ~Praž, ačti…čili ŽaltWittb, či…a čili ~Pod) numquid…aut; čili u věky vzvrže bóh…, Anebo v skonánie milosrdenstvie své ostřěže…, Anebo zapomene smilovati sě bóh, anebo zdrží v hněvě smilovánie svá? ŽaltKlem 76,8–10 (a či… Nebo…Nebo…nebo ~Kap, čili…nebo… Nebo…nebo BiblOl, zdali…Aneb čili…čili… čili ~Lit, zdali…čili…čili…anebo ~Pad, zdaliž…Anebo…čili…aneb ~Praž, či…čili …čili…či ŽaltWittb, či…či…či…či ~Pod) numquid…aut…aut…aut; zdali sě bude svelíčěti sekyra proti tomu, jenžto seká jí, aneb sě povýší pila proti tomu, jenžto jí tře BiblDrážď Is 10,15 (Pror, BiblLit, zdali…anebo ~Pad, zdali…a ~Praž) num quid…aut; jehož [ženicha] jsem nikdy… ani znala ni viděla…, chromý li jest, nebo pravý LegKat 295; neviem, sadie li je [ovoce], čili sě samo od sebe plodí, Aneb snad pán buoh… je to zpósobil OtcB 109a; věděti, zlo li jest, nebo dobro AlbRájA 2a vel; býti ujištěn, jest li leb nakloněna, aneb s vobú stranu se rozsedla LékRhaz 20; že nás právem naučiti ráčíte, mají li… odsúzeni býti, aneb če v tom za právo jest NaučBrn 1 2. disjunkt. v konstrukci podmínkové přípustkové nebo, anebo; spojuje výrazy protikladných eventualit, které bez rozdílu mohou být okolnostmi děje: buď těch viece nebo jeden…, vystupte na mě, žalobcě AlxBM 330; buď mi žěl neb libo snésti UmučRoud 868; ale věruj mnú hřiešným, buď práv neb křiv OtcB 139b; buď markrabie, arcibiskup neb pán aneb jiný kolivěk člověk ŘádZemA 48b; stój to dlúho nebo krátko, někdyť zlost vyjde najevo ŠtítMuz 74b; buď já živ nebo mrtev…, bez tebeť… nepojedu BruncBaw 9b; buď starý neb buď robě, ktož pozná přietele sobě FlašRadaA 199; komuž by ona těch sto kop grošóv odkázala za zdravého života aneb na smrtedlnej posteli, tomu my slibujem i máme ty…penieze…dáti ListářRožmb 1,3 (1418); pakli bychom co protiv tomu učinili…skutkem neb radú, tajně neb zjevně ArchČ 4,375 (1419); všecko, což k té tvrzi přísluší, málo nebo mnoho Půh 3,47 (1419); a když by najprv minule dvě neděli od napomenutie k tomu ležení, ležme my neb neležme,…tehda…dáváme plnú moc ListářRožmb 1,61 (1424); kázati slovo zákona božieho, buď vděk nebo nevděk KorMan 11b; skoč zhůru neb doluov, štěstí její naše štěstí, její neštěstí naše neštěstí TovHád 64a ♦ chtěj nebo nechtěj i v jiných tvarech imper. (kdo) ať se někomu líbí nebo ne (vsuvka): ale chtějmy nebo nechtějmy, vždy nás tresktáním mysl spasiti ZrcSpasK 70; chtěj kto neb nechtěj, vždyť v těle ostane nepřietel ŠtítOpat 13b; polapiv [rytíř] ten kuoň, chtějte neb nechtějte, naň vsedl Briz 315; viem, pane, chtěj já neb nechtěj, musím činiti tvú vuoli TrojA 58b (aneb ~L); a mezi tiem, chtěj aneb nechtěj, budeť tě Filip za ženu mieti AlexPovB 235a (anebo ~A, nebo ~D, ~T); quia velit nolit homo chtěj on neb nechtěj HusBetl 2,16; rychle musí [mysl od těla], chtějte nebo nechtějte, buďte hotovi nebo nebuďte AktaBratr 1,339a ♦ buďto (buď) – nebo (anebo) ať – nebo; imperativ „buď(to)“ se ustaluje ve funkci spojky: slíbichu jemu [děti otci], že cožkolivěk slušělo by ke cti a ku potřebě jeho, buďto v ztravě, nebo v rúšě a v oděvě, to vše až do jeho smrti chtie zpósobiti dobrotivě GuallCtnostK 193; nenieť nadarmo druhá zpósoba ustavena…buďto kněžím, neb lajkóm JakKost 168b; aby přijal každý vlastnie věci těla, jako jest činil, buďto dobré, nebo zlé BiblPad 2 C 5,10 (~Praž, buďto…neboli EvOl, leč buď…leč buď BiblOl, leč…leč ~Lit) sive…sive; buďto že jiete, neb piete, aneb jiného co činíte, všecko k chvále božie čiňte BiblPad 1 C 10,31 (buď…aneb…neb ~Praž, leč…leč…leč ~Ol, ~Lit) sive…sive…sive; požívaj žena…věcí trpkých a kyselých, buďto v jiedle, neb v pití LékFrantA 90a; ostatek, buď mnoho, nebo málo, by sobě ostavila ArchČ 4,363 (1415); kteréž by kolivěk [„zbožie“] měla buďto v městě, nebo kromě města TeigeMíst 1,311 (1430); aby něco učinil buďto dobře, anebo zle BiblPraž Lv 5,4 (neb…nebo ~Card, ~Pad, neb…neb ~Ol, ~Lit) vel…vel; a vdovy, aneb zahnané, buďto zprznělé, aneb nevěstky, nepojmeť BiblPraž Lv 21,14 (i…i ~Card, ~Ol, ~Lit, a…a ~Pad) et… atque; všecky věci vaše sú, buďto Pavel, buďto Apollo, buďto Petr, buďto svět, buďto život aneb smrt, buď přítomné věci aneb budúcie, všeckyť věci vaše sú BiblPraž 1 C 3,22 (leč buď…leč buď ~Drážď, ~Ol, leč buď…leč ~Lit, ~Pad) sive…sive; zemené v hrabství liptovském, buď duchovní, nebo světščí ListSlovKniezsa 23 (1471); jakožto jiná městečka v kniežetství slezském svých jarmarkuov požívají, buď z práva, neb z obyčeje ArchČ 18,18 (1498) ♦ leč buď – nebo, leč – nebo ať ‒ nebo: leč buď Litva, leč Tateři, kakž sú menováni kteří, Besermené nebo Prusi, leč nepotvirzení Rusi, přišli by k takéj přípřětě AlxB 230–232; i zde i tam a leč v Mezopotaní, neb v Caram ComestC 356b (~S) sive…sive; jediné té cti hledáše, leč bud mladý, neb jinoše, chudý, pán, aneb panoše, každéhoť po pravdě súdil BawArn 792 oder 3. rektifikační nebo, anebo, či, či snad; připojuje větný člen (zř. větu) zpřesňující předchozí údaj: šturm stá za dva měsiecě nebo ješče k tomu viece AlxVíd 10; co chceš takýmž poddán býti, jako jsi sám, anebo horším? ŠtítBojVyš 3b; jedva ač kdy, aneb nikdy nemluvil bóh v hluku otcóm svatým ŠtítSvátA 44b; málo anebo nic TrojK 78b; mluvíme lidským obyčejem, podobenstvie činiece…, aneb jinak a lépe Astar 138b; kterýž [Kristus] pro tu cierkev, chot svú, v hrobě neb v pekle byl zavřen VýklŠal 7b vel; vydav z nich [bylin]…vodu aneb tuk LékFrantA 115b; poh. Skalu rytíře, neb jakž jemu křestné meno dějí, z Bojanovic Půh 3,46 (1419); to [napsání prvního listu Rokycanovi] již bylo rok aneb okolo toho po zřízení řádu a vyzdvižení kněžstva AktaBratr 1,2a 4. ztotožňující nebo, aneb, neboli, či, čili; připojuje jiné pojmenování téže věci (zvl. v překladech); u méně obvyklých pojmenování jinak též, to jest: proti té žalosti neb žalobě BiblCard 1 Esd 5,5 (~Ol); ženo, proč tak pláčeš silně Neb která j věc smutka tvého? HradMagd 37a; hnis neb talov odtovád tečieše VeronS 101b; v pokojíku, kdežto bydléše…, v hlavách nebo v záhlaví neb tu, kdež hlavu svú pokládáše VeronS 112b; vo posledlnie hodině nebo času Čtver 7b; Apollo aneb Slunce AlexPovB 247b (anebo ~A); obec aneb zbor BelA 158b sive; Christus Dominus est basis základ neb založenie neb krumfešt tocius meriti ecclesie HusBetl 1,18; to sem vám vydal aneb zjevil JakSpasT 182b; amphractus splz aneb jeskyně SlovOstřS 60a; locutus est cum eo iudicium mluvil jest s ním o pomstě vel o odsúzení, s. které by pomsty aneb odsúzenie hoden byl VýklKruml 68a; adventus latině, česky jest řečeno příštie anebo přijitie PasKal A1a; pakli jest kde pochybování, není viera, ale mínění Neb smýšlení AktaBratr 1,325b; i umřel jest Saul…i pacholek aneb komorník jeho BiblPraž 1 Rg 31,6; nemá žádný dávati frinoltu nebožto sniedanie v nedělský den nebo v jiný svátek ListářPlz 2,408 (1500) 5. po větě rozkazovací (též s adv. „jinak“) nebo, jinak, sic; připojuje větu s hrozbou, která se má uskutečnit, nebude-li rozkaz splněn: vy nevyjdete ze dveří stanových, nebo jinak zahynete BiblCard Lv 10,7 (~Ol, ~Lit, jinak ~Pad, ~Praž) alioquin; dáš mi inhed, neboṫ vezmu bezděky BiblCard 1 Rg 2,16 (~Ol, nebt ~Lit, anebṫ ~Praž, ale ~Pad) alioquin; náhle oprávěj svú (ſw ed.) přěslicu, Nebth dám pěsťú po tvém lícu MastMuz 385; nemluviž mnoho, Nebot mě bude hněv z toho HradSat 127a; poďtež a otpočívajte pod mým stieněm, anebt oheň vyjde z trnie ComestC 129b alioquin; směš sě s námi [Zuzana se starci], anebot dieme proti tobě svědečstvie cizoložstvie ComestC 235a alioquin; beř mi se s očí pryč, Nebt zlámu o hlavu tento rýč DivKlem 156a (245); též také kaj se, neb jinak přijdu k tobě brzo HusSvatokup 123b (Ap 2,16 si quominus); a má jmieti panstvie a zbožie, nebo jinak ten stav svého řádu nemohl by vésti užitečně k obraně mé cierkve svaté JakVikl 181b; kat jemu řekl:…dáš ruce, ať svieží, nebť nemohl bych tak nic učiniti TeigeMíst 1,67 (1422) Srov. neboli Vzhledem k shodné významové stavbě je zde zpracováno vylučovací nebo v společném hesle s anebo, ačkoli z hlediska vzniku jde o dvě spojky (v. J. Bauer v Studiích ze slovan. jazykovědy, 84—86). — Význam 5 tvoří vlastně přechod k důvodovému nebo, neboť, a to nejen po stránce významové (připojovaná věta vyjadřuje možný důsledek nesplnění rozkazu), ale i po stránce formální (jeho forma se zesiluje partikulí -ť, nikoli partikulí -li) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nebo², neboť konj., též neb, nebť, nebtě, zř. neboti, nebož, anebo, aneboť, aneb 1. kauz. neboť, neb (kniž.), totiž, vždyť; připojuje hlavní větu vysvětlující n. motivující obsah věty předcházející: nenieť nic tak protivného, jakž nepřiezen člověka svého; neb má o to potaz snadný, ktož jest v kterém domu vnadný AlxV 106; na horu vznide [Ota], Nebo za horú stojieše a o tom skutce [útoku Uhrů] nic nevědieše DalL 62,21 wenn; kto umyt jest, nepotřěbuje, jedno aby nohy umyl, nebo jest čist vešken EvZimn 21a (J 13,10: ~Beneš, neb BiblDrážď, ~Ol, ~Praž, ale ~Lit, ~Pad, a EvOl) sed; a aniž i sám sebe súdím, nebo nic sobě svědom nejsem BiblDrážď 1 C 4,4 (~Ol, ~Praž, neb ~Lit, ~Pad, neb zajisté EvOl) enim; Neboz… dušě…samého [Boha], co je on, nevidí AlbRájA 87a quia; třetie [ukazuje], kterak psáno jest, Neb židovsky LyraMat 10b quod; také orlovi kázal, aby pojma ptactvo všaké, byl (by rkp) u jeho dvoru také, Neb ho bylo vše poslušno FlašRadaA 11; Arkleb poh. Barboru z Pucova, že brala klenoty, postelní rúcho, ješto na ni neslušelo, nebo jest to mé bylo Půh 3,71 (1420); přijmi [Rokycano] v milosti a v pokoji, Nebṫ sem nepsal [kněz Martin] jako ovšem k nepříteli ani jako nepřítel AktaBratr 1, 331b; ten pokoj on [Markvart] najprvé přerušil, neb počal válku vésti s králem LetVrat 2 2. expr. kauz. po otázce vždyť, vždyť přece, přece; uvádí samozřejmou odpověď: čili ne bohu poddána bude duše má? nebo ot něho zdravie mé ŽaltKlem 61,2 (~Kap, BiblOl ~Praž, neb ~Pad, anebo ŽaltPod, vedě ~Wittb) enim; milujete li, ješto vás milují, kteraká jest vám milost? nebo hřiešníci milují sebe milujície BiblDrážď L 6,32 (~Ol, Neb ~Pad, ~Praž, zajisté ~Lit, anoť EvOl) nam; však pět vrabciev prodávají za poloveň, a i jeden z nich nenie v zapomanutí před bohem? nebo vlasi s vašie hlavy všickni jsú zečteni BiblDrážď L 12,7 (~Ol, ale EvOl, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž) sed; počěchu všickni mysliti a řkúce v srdci svém: Kaké toto dietě bude? Nebo ruka božie bieše s ním PasMuzA 276 (~Tisk, ~Kal, nebuo ~KlemA) 3. kauz. na začátku nové věty vždyť, zajisté, ano (parentetické); navazuje na předcházející kontext větu, která dotvrzuje jeho smysl: vzvedl mě nad stezky pravdy, pro své jmě. Nebo ač choditi budu u prostřěd stieně smrti, nezboju sě zlého ŽaltKlem 22,4 (~Kap, BiblLit, ~Praž, neb ~Pad) nam; postava má jakžto ničse před tobú. Nebo jistě jest rozličná ješutnost všeliký člověk živý. Nebo jistě v obrazě přechodí člověk ŽaltKlem 38,6,7 (nebo jistě…však jistě BiblOl, avšakože…avšakože ŽaltWittb, avšakže…avšakže ~Pod, však zajisto…však jistě ~Kap, avšak…avšak BiblPad, avšak…však ~Praž) verumtamen… verumtamen; odpovědě [Ježíš] a řka: Nenie dobré vzíti chléb synóm, i dáti psům jísti. Tehdy ona povědě: Jistě, hospodine, nebo ščeňátka jedie střiedy, které padají <s> stola jich pánův EvVíd 5b (Mt 15,27: ~Beneš, Neb BiblPad, Nebot EvOl, Anebo ~Seit, ale však ~Zimn, BiblDrážď, však ~Lit, avšak EvPraž, BiblPraž, ano ~Ol) nam; di do Židovstva, aby učenníci tvoji viděli tvá diela, jěšto ty činíš. Nebo nižádný tajně ničse nečiní EvVíd 17b (J 7,4: ~Zimn, ~Beneš, Nebo …zajisté ~Ol, neb zajisté ~Praž, Nebot BiblDrážď, ~Ol, …zajisté ~Lit, ~Pad, ~Praž) quippe; zlý k zlému jako přilne; Neb což jest podobno k čemu, to všdy jako přilne k ňemu LegJidM 41; ve mně hotovo jest i vám, ješto ste v Římě, Čtenie zvěstovati. Nebot já sě nestydím Čtením BiblDrážď R 1,16 (~Pad, Neb ~Lit, ~Praž) enim; proč by…také moci v sobě nebeské neměli? Neb mnozí z nich [mnichů]…ode všeho zlého pomyšlenie byli OtcB 1b (Nebot ~A, ~C, ~E) namque; čistú zachovala jsem duši mú ode všie žádosti. Nebo nikda jhrajícím nepřimiesila jsem mne TobU 139a (Tob 3,17); měj na tvém zboží dosti, nebt já tvého nežádaji PulkB 26 autem; tváť to vinna nebude. Nebo tak dvoje rozkázanie…naplníš ŠtítBojVyš 2b sic denique; nemúdrý jest, kterýž jako měsiec…mění jse; neb zajisté trest prázdnú vítr jsem i tam klátí Čtver 54a siquidem; nebuď vám těžko z této země vytáhnúti dřieve, nežli byšte škody většie mohli vzieti. Nebt nenie dobré poctivé osoby hanebně ztráviti TrojK 81b cum; aby sě přikryla nachem stkvúcím a světlým; Neb nach jsú ospravedlněnie svatých BiblPad Ap 19,8 (nebo ~Ol, a ten kment ~Praž) enim; jakž tebe s námi nebude, a tmyť nás zachvátí. Nebo ty jsi světlo očí naších ChelčPost 111a 4. kauz. protože, poněvadž, ježto; uvádí větu výrazně důvodovou: ani sě divte, že zlí prospěch na tomto světě jmajú, a vy protivnú věc i nedostatky, nebo nenie dóstojno…na tomto světě vznesenu býti, ale poníženu Túl 12b quia; vezři na nepřátely mé, neboty rozmnoženi jsú ŽaltWittb 24,19 (nebo ~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblOl, neb ~Lit, ~Pad, nebṫ ~Praž) quoniam; učte sě ode mne, nebo tichý sem a pokorného srdce EvVíd 37b (Mt 11,29: nebot ~Ol, neb BiblOl, nebṫ ~Praž, že EvZimn, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, žeť EvKlem) quia; knieni Ľudmile Drahomíř závidieše, neb sama (ſam rkp) zavlásti chtieše DalC 25,30 (aneb ~L) wan; diek činím bohu mému vždycky za všecky vás…Nebo ve všem bohatí učinili jste sě v něm EvOl 167a (1 C 1,5: BiblDrážď, ~Ol, Neb ~Praž, že~Lit,~Pad) quod; neboj sě jich, nebot já s tobú jsem BiblDrážď Jr 1,8 (Pror, BiblOl, nebṫ ~Lit, neb ~Pad, ~Praž) quia; odpusť mě vyníti…, Aneb již nemohu stati MastDrk 151; žebráním sě obchodieše, neb dělati neumieše HradProk 23b; vrátím sě já zasě do kláštera, Anebo všady jest potřěbie protiviti sě diáblu OtcB 73b quia; podlé běhu mořského jsi robotník mój, Anebot sem tě smrti zbavil ApolBaw 212b; poslal jest…kuoň divoký…, svázaného se všech stráň řetězi železnými, anebo ten kuoň jedieše lidi AlexPovB 237b (Neb ~A, ~C, ~D, ~T) enim; Měsiec ten upúštie své vlhkosti do všech mokrcuov…, anebo on jest zprávce všech mokrostí LékFrantA 168a; svrže tě [šelma] s sebe z té rozkoši a z té chvály, nebtie již dosti pracovala…na tě ChelčOl 267a; zlořečeniť jsú před tváří boží, nebṫ sú mě vyhnali BiblPraž 1 Rg 26,19 (jenžto ~Card, ~Ol, jižto ~Lit, kteříž ~Pad) qui; věřímeť, že tiem prodlévati nebudeš, nebtě toho potřebie ArchČ 14,67 (1456) — v odpovědi na otázku: proč velí pozdvihnúti hlav? Nebo v hlavě jest rozum a pamět RokPostA 30b — v anteponované větě: Neboty jsem nepoznal písma, vendu v moc hospodinovu ŽaltWittb 70,15 (Nebot BiblDrážď, Nebt ~Pad, Nebo ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap, BiblOl, že ~Praž) quoniam; protož zajisté věděti nám jest, že všecky krmě, neb jsú stvořenie (-uo- ed.) božie (-uo- ed.), samy od sebe čisty jsú MatHom 253; a řka: Nebo nezdráv sem, uzdrav mě, Pane JakKal 90a; neb dóvoduov (-vuo- ed.) zde pohotově nemají, toho jim páni do prvního panského sjezdu do Brna odkládaji Půh 5,39 (1480) ♦ proto – nebo proto – že: kako jeden stíháše tiśúc (tyuſſiucz ed.), a dva púzala desět tiśúc (tyuſſiucz ed.)? Čili ne proto, nebo bóh svój prodal jě? ŽaltKlem 141b (Dt 32,30: však proto, nebo BiblPraž, však proto, že ŽaltWittb, ~Pod, BiblPad, ovšem proto, že ~Card, ~Ol, ~Lit) nonne ideo, quia; proto vy neslyšíte, nebo ot boha nejste EvSeit 143a (J 8,47: ~Víd, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, proto… neb EvRajhr, ~Praž, protož…neb BiblLit, ~Pad, ~Praž, proč…nebo EvZimn, protož…že ~Ol) propterea…,quia; ale proto nás netbají [malé žáby velkých], Neb jehož by se bály, nemají DalL 55,48 (příd. 1–2); protoť noci dočakáchu [apoštolové], Neb sě židuov báchu Vít 38a; protoť sě veď apoštolská mena v kosteléch zvěstují, Nebt sě jich skutky lidé polepšijí OtcB 5a; proč jest jmenoval Philippa, ješto jest město Cesarea? Zajisté proto, nebo jsta dvě městě, jimašto oběma dějí Cesarea MatHom 268 quia; nemají jemu listu dáti ot úřadu proto, nebo sú jej úředníci poslali a s ním komorník jede ot úřada DubA 17a (neb ~E, ~F); tiť [měšťané] proto mají břicha veliká, neb žerú, nesvětiece svátka HusVýklB 54b; ta nemoc přišla jest jemu od smradu…a to proto, nebo má komoru vedle samého záchodu, že veliký smrad do komory de ArchČ 15,37 (1481) ♦ nebo – proto protože – proto: ti všickni neostavili jména dobrého; Nebo biechu jich hlúpí nravi, proto o nich písmo nic nepraví DalL 16,17–18 (neb…proto ~C) wan (var.: wenne…darumb); i vece jemu stařec (ſtarzc rkp) a řka: Nebot sem viděl tvú mysl chtiece jě [peníze] mieti, protoť sem řekl: Schovají OtcB 68a (Nebo… protoť ~A, ~C, Nebo…protož ~E) quia vidi…dixi; Nebot jest tě Kristus proměnil u mě [vodu ve víno], protož z toho chvála jest mně Svár 373–374; slóveť [žíla] povraz ruky neb paže; neb se zatočila tiem obyčejem, protož tak jest nazvána LékSalM 768 quia 5. ve funkci konj. u věty obsahové [po slovesech vnímání a projevu] že (za lat. quia, quoniam): poznal sem, hospodine, nebo pravda sudové tvoji ŽaltWittb 118,75 (~Klem, ~Kap, BiblDrážď, ~Ol, neb ~Lit, že ŽaltPod, BiblPad, ~Praž) quia; okuste a vizte, nebo rozkošný jest hospodin ŽaltKlem 33,9 (~Kap, kako ~Wittb, ~Pod, kterak BiblOl, žeť ~Lit, ~Pad, ~Praž) quoniam; rozpomenuchu sě závěrné učenníci jeho, nebo psáno jest EvVíd 11b (J 2,17: že ~Zimn, ~Ol, BiblDrážď a ost., ješto EvBeneš) quia; on [slepec] vecě: Nebo prorok jest EvVíd 13b (J 9,17: že EvZimn, ~Ol, BiblDrážď a ost.) quia; toto vězte, nebot byť věděl otec čelední, v kterú by hodinu zloděj přišel, bdělť by EvOl 327a (L 12,39: nebo ~Víd, že ~Beneš, BiblPad, ~Praž) quoniam 6. ve funkci adv. aspoň (za lat. vel): prosiechu jeho [Krista], aby nebo podolka jeho rúcha dotkli sě EvOl 222a (Mc 6,56: ~Beneš, asa ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, aspoň ~Lit, ~Pad, ~Praž, toliko EvRajhr) vel Srov. bo, nebo¹ 5 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nebo, neb, anebo, aneb, conj.; stsl. nebonъ etenim. První část slova, ne-, souvisí buď s negací, jejíž význam se zde nějakým delším pochodem ztratil, nebo s adverbiem nъ, stsl. nъ sed. Část druhá, bo, je pův. samostatná částice, srov. bo v stč., stsl., srb. a rušt., a souvisí s avest. bā věru, lit. bà ovšem, hom. φή takořka jako. — I. U významu odporovacím: oder, aut, vel; bývají tu někdy formy sesílené nebo-li, nebo-li-to, anebo-li-to, zřídka nebo-ť, neb-ť, anebo-ť, aneb-ť. — Či m irtvým učiníš divy, nebo lékaři vzkřiesie sě aut ŽWittb. 87, 11, nebo lékaři vzbudie ŽKlem. t.; movitým neb chudým pravdu mluviti smieš Krist. 81b; vše, což léce, plavá neb chodí Kat. 106; aby učinil okénce nebo dvérce ML. 120b; když súdce zle súdí pro bázn neb pro lakomstvo, žádaje cti a chvály neb sbožie, neb pro přiezen neb pro nepřiezen neb proč kolivěk takového Štít. uč. 80b; někde v luzě nebo v háji AlxV. 1623; (bůh) jest teď před námi, nestoje, nesedě, nelpě nikakž nebo vise nebo plavaje nebo léce ŠtítBud. 88; Nila rozvodněme aneb opět přesušenie sive OtcB. 3b; ač každý opatří, co činí, Aneb své myšlenie bratří zěví vel t. 195a; pták nebo zvěř MandA. 160b; málo a nebo nic Mill. 110b; ten a nebo snad ten t. 36a; opony nebo plátna t. 9b; někdy v padesáti neboly v šedesáti mílech vody nalézti nemuož Mill. 23b; jestliže by ryby přes pole prodal a nebolito sám nesl KolAO. 16b (1506); král Jeho Milost a nebolito pán t. 15a (1506); pán a držitel zámku Kolína nebolito úředník t. 16a (1506); král nebolito pán a držitel neb úředník t.; ktož jej (pohnaného, který se k soudu nedostavil) za nemocna neb ven z země klade nebo v potřebě královské nebo zemské VšehJ. 42; nebo vel Prešp. 201; prosiechu jeho, aby nebo podolka jeho rúcha dotkli sě vel (= aspoň) EvOl. 222a, Mark. 6, 56, překlad neumělý; — zač nem jest tu mast jmieti nebo přijieti Mast. 356, nebo v překladě, kde autor český za výraz cizí dává na vybranou české dva; tu sě chcu s tobú rozděliti nebo rozlúčiti t. 392; ješto jě země pozřěla neb pohltila PulkR. 24a; jim i ščědí jich nebo posledkóm jich posteris Ol. Lev. 17, 7; sčědie neb posledci t. Lev. 25, 30; proti téj žalosti neb žalobě accusationem t. 1. Esd. 5, 5; (věc) zapověděnú neb nehodnú illicitam t. Lev. 20, 21; — nebo-nebo buď-nebo, entweder-oder; nebo žalmy čísti nebo rukama něčso dělati nebo něčso o bozě slyšěti Túl. 24a; slýchal-li jest to kto, neb ta slova neb ty divy svD. 26; nebt tu pět (grošů) provrhu, nebo dřěvních osm vyvrhu Hrad. 125b; a nebo sě braňte, neb sě dajte zbíti DalC. 86a; nebo té dievky dobudu, neb svého života zbudu t. 80b; a nebo ť je bohóm našim chválu vzdáti, nebo mukami umučenu býti Kat. 152; kolikž ovec Jezukristových nebo obmeškáním biskupovým, nebo příkladem zlým v hřiechy zablúdí JeronMus. 70b; a nebo sě musíte našim bohóm modliti, a nebo na tom své životy dáti Pass. 364; člověku jest aneb k množství aneb k velikosti své snaženstvie obrátiti ŠtítBud. 45; mluví-li ť (pýcha v člověku), tehdy nebot sě zevně chlubí, nebo rozkazuje, nebo radí, a neboť někomu pyšně laje ŠtítPař. 84a; v svátek neb mysl dobřě, neb mluv dobřě, neb slyš, neb čiň, neb choď dobřě, tověz ctnostně HusE. 1, 128; nebo nám, a nebo jeho učedlníkóm vieru měli ste držeti Nikod. 45b; (Jeronym) anebtíe četl, anebťe psal aut — aut OtcB. 107a; nebo viery se odřekněte, aneb smrti na sě čekajte Mill. 14b; pak teprv nebo chval nebo utrhaj VšehJ. 10; pokoj člověk ruší proti bohu trojím obyčejem: neb když hřeší smrtedlně z křěhkosti…, druhé ruší člověk pokoj proti synu božiem, když hřěší z nerozumu…, a třetie pokoj ducha svatého ruší, ktož ze zlosti hřěší HusE. 2, 145, nedokonalost stilistická; — buď-nebo v. buď. — II. U významu odůvodňovacím: neboť, protože, ze, denn, weil, nam, enim, quia; bývají tu formy sesílené nebo-ti, nebo-ť, anebo-ť, neb-ť, aneb-ť. V stč. nalézá se dosti často nebo, t. j. spojení parataktické, kde v nč. je protože, t.j. spojení hypotaktické. — nebo pisáno jest enim HomOp. 152a; nebo daleko jsú zav irženi quia Túl. 92b; proto nedána sta jemu (slepci) zraky delšie, nebo žebráním sě obchodieše Hrad. 22b; nebo i svědečstvie tvé myšlenie mé jest nam ŽKlem. 118, 24; nebo ani v lučiščiu mém úfati budu enim t. 43, 7; nebo ty si bóh quia t. 24, 5; nebo nenie v smrti, kto by pomněl tebe quoniam t. 6, 6; a nebo sluha tvá etenim t. 18, 22; a nebo člověk pokoje mého etenim t. 40, 10; nebo jistě jest rozličná ješiutnost verumtamen t. 38, 6; nebo jistě v óbrazě přěchodí člověk verumtamen t. 38, 7; nebo jistě ješiutni synové člověčí verumtamen t. 61, 10; nebothy dědina má přěšlechetna jest etenim ŽWittb. 15, 6; neboty jsem nepoznal písma quoniam t. 70, 15; vezři na nepřátely mé, neboty rozmnoženi jsú quoniam t. 24, 19; nebot sě smúci quoniam t. 30, 10; buď bezpečna, milá paní, neb kdežto s’ ty, tu on (tvůj syn) bude Pass. 462; a to proto (se děje), nebo každý k sobě podobné miluje Alb. 22b; protivně sě však svět vzýváš, nebo ne vždy světel býváš AlxV. 1952; miluj jeho (Krista), nebo on jest hlava a všichni vyvolení budú jeho údové HusE. 1, 16; veselte sě, nebť odplata vaše mnohá jest v nebesiech t. 1, 224; tak jemu povolichu, a nebot jmá rozličnú chytrost quia Otc. 8a; mnich bieše šel navštěvovat sestry, aneb bieše slyšal, by byla nemocna OtcB. 57a; proto smy toho dotkli, neb smy také na to miesto přišli quia t. 164b; a nebo mi lidé nedadie pokojě, proto chci do svrchnie Tebaidy quoniam t. 192 b; neb mnozí z nich (mnichů) ode všeho zlého pomyšlenie byli namque t. 1b; anebt oni (mniši) mluvie s bohem enim t. 87 b; nebt jest psáno enim t. 129b; (nařčení z kacířství) bylo mi jest velmi protivno, a to proto, neb kacieřstvo jest odlúčeno od boha t. 50 b; a nebot mi pravil mistr Agapitus nam OtcC. 205b; však sě nelekaj, neboť tobě nic zlého neučiním MandA. 163a; proč mi nevěříte? »neb se nám lepší nahází« ChelčPost. 100a; (Čechové) mně jsú poručili mluviti proto, neb znají, že jsem matka tvá Háj. 169a; neb quia Prešp. 217; nebo nenáviděl sem jich nonne ŽKlem. 138, 21, volně; — náhle přěstaň, nebo zlým uživeš toho Mast. 428, nebo = sic, sic jinak, sonst; přěstaň, nebo tě přěvrácu t. 429; střěz sě jěšiutnosti všelikaké, aneb těmi činy zlými preč jej (boha) ot sebe zapudíš Hrad. 49 a; nemluviž mnoho, nebot mě bude hněv z toho t. 126a; daj mi dietě, a nebot umru alioquin Comest. 38a. — III. V překladech bývá quia příčinné mateno s quia = ὅτι, že; poznal sem, nebo pravda súdové tvoji quia ŽWittb. 118, 75, nebo pravedlni súdové tvoji ŽKlem. t. ( ŽPod. na shodném místě: že); rozpomenuchu sě učenníci jeho, nebo psáno jest quia EvVíd. Jan 2, 17; on vecě, nebo prorok jest quia t. Jan 9, 17; toto vězte, nebot byť věděl otec čelední, v kterú by hodinu zloděj přišel, bděl ť by quoniam EvOl. 327a, Luk. 12, 39. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nebo, neb, neb(o)li, nebli, neboli, nebolito, neboť, nebť spoj. nebo, anebo; neboť; že, protože; nebo – nebo buď – anebo, buď – buď Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neb(o), neb, nebo conj. = neboť, protože, že; —nebo—nebo = buď—buď; —buď—nebli = buď—nebo Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|