|
|
|
napřieci, -přahu, -přěže pf.; srov. opřieci co [trčícího] napřáhnout, namířit, nastavit: býk, rohy naprzah, búkajě stáše OtcB 176b (~A, ~C, ~D, ~E) cornibus minabatur; firmavit naprzahl vel namieřilVýklKruml 169b (Lam 2,4: utvrdil pravici svú BiblDrážď a ost.); vibro…,id est resplendere, crispare, concutere ad iaculandum vel iaculari blýskati, naprzieczy, navostřiti, napieti, přimieřiti VodňLact gg6a. – Srov. o-, při-, s-, u-, vy-, za-přieci, též napraviti II/1 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
napřieci, -přahu, -přěžeš, pftiv., napřáhnouti, napnouti, ausstrecken, ausholen, anstrengen; stsl. napręšti tendere. — Býk rohy naprzah búkajě stáše cornibus minabatur OtcB. 176b (překlad volný). S naprzyezenymy sudlicemi ROlB. 119a. Naprezenimi silami intentis viribus HomOp. 151b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
napřieci, -přahu, -přěžeš dok. napřáhnout, namířit, nastavit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
napřieci (1. sg. napřahu, 2. napřěžeš) dok. = napřáhnouti, napnouti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|