který, který-ž, pronom., welcher, quis; vlastně adj., utvořené ze kmene zájmenného ko-, stsl. koteryj, kotoryj quis. Za kter- je v několika dokladech Greg. a HomOp. koter-; v některých pak rukopisích bývá za to někdy kder-, podle kto — kdo; a také ker-, jako v nč. ob. Koncovka sing. nom. masc. -rý změněna někdy v -ří: kteří místo který. — I. U významu tázacím, který? jaký? Kteri jest člověk, jenž sě bojí hospodina? quis est homo, qui… ŽWittb. 24, 12, ŽKlem. tamt. (v otázce přímé). Kteri jest člověk, že chce životu? quis est homo, qui… ŽWittb. 33, 13. Kteri jest člověk, jenž bude živ? quis est homo, qui… t. 88, 49. Ktera jest čáka má? quæ est exspectatio mea? t. 38, 8; ktere jest čekánie mé? ŽKlem. tamt. Kteri múdrý, i bude chovati toho? quis sapiens et custodiet hæc ŽWittb. 106, 43. Kteri užitek u méj krvi? quae utilitas ŽKlem. 29, 10. Ktera, bože, moje vinař AlxBM. 8, 6. Židovstvo znova křiče a řka: Co nám otvlačuješ…, ktere ješte hledáš zbavy? Umuč. 2a. Která j’ ta panna svatá? Štít. uč. 43a. Ženo! proč pláčeš… neb ktera j’ věc smutka tvého? Hrad. 36a. Co má matka žádá…, že okrašuje své sieni? ktera chce býti okáza? Kat. v. 255. (Ježíš) vecě: ktera jest máti má? a kterzy sú bratřie moji? quæ est mater mea? qui sunt fratres mei? EvSeit. Mat. 12, 48. Kupec odpustil oběma (dlužníkům); ktery z ní jeho viece miluje? Krist. 48a. Které jest jméno jeho? quod est nomen eiusř Br. Ex. 3, 13. — Abychom mohli urozuměti, quotera jest vóle bož(ie) ut valeamus intelligere, quae sit voluntas HomOp. 153a (v otázce nepřímé). Toho sě nikakž nezbaviu, bych nezvěděl…, ktere žena jmá úsilé (t. při porodu) ApD. b. Rozpoměň, ktera má podstava quæ mea substantia ŽWittb. 88, 48, ktera má postava ŽKlem. tamt.; za to v Bibli 1857: jaká je bytost má. Známo mi učiň skonánie mé hospodine a počet dnóv mých kteri jest ŽKlem. 38, 5. Hospodin vie, ktery dóstojen ktereho tohoto sbožie vrátkého Hrad. 96a. Pověz nám, z ktere nám radíš země kněze vzieti DalHr. 3. Tehda jeho otázach, z ktereho by města rodem byl Pass. 368. Bessus vztáza (tlumočníka), co by byl Patron napáčil kterych slov neb ktere řěči AlxBM. 4, 27. Nazarius… mysléše (přemýšlel), ke kterzieṡ by vieřě přistúpil, k židovskéj-li s uotcem, čili ke křesťanskéj vieřě s mateří Pass. 372. Každý (řeholník) viz, pod kteru j’ řeholú ustaven jeho zákon Štít uč. 71a. Tak má člověk zeviti zpovědníku, ktereho j’ stavu t. 135a. Zpravovati neb zpravovače poslúchati, nevědě, ktere jest horšie t. 110b. Nesnadné jest rozsúditi, ktera (almužna) j’ vzácnější bohu t. 141a. By to byl prorok (Ježíš), věděl by to, ktera jest (Marie Magd.) a kakého jest stanu Krist. 47b. Neviete, ktereho jste duchu cuius spiritus Koř. Luk. 9, 55. Tak biešta k sobě podobna (dva jinochové), že mátě nemohla rozeznati, ktery by její syn byl GestBř. 15a. Kristus nechce, aby cierkev zvěděla, ktery syn (její) jest zvolený a který zavržený t. 15b. (Poustevníci) modlili sú sě, aby pán buoh jim zjevil, ktery by z nich byl najhodnější t. 21a. — II. U významu vztažném, který = jaký, jenž; šíří se časem místo staršího jenž (tak i v stpol.: v žalt. Flor. ze XIV st. je pravidlem iže a jen jednou który, a v ž. Puławsk. z XV st. je który již několikrát). Abychom mohli činiti, qoter(e j)mu (ľú)bo quaæ placita sunt HomOp. 153a. Muž, kteryz úfá ve ň (v boha) ŽWittb. 33, 9. (Žena), ktera před svým mužem kryjíc hromazdí sobě Štít. uč. 56b. (Žena), ktera chce seděti na okenci, aby každý na ni hlédal tamt. (Vdova), kteraz má dietky, s nimi se téžměř zavraždila (znepřátelila) i toho muže, kterehoz jim otčimem pojme t. 49a. Ceres, tak slula jedna žena, kera najprvé vymyslila z vobilí nápoj dělati Lact. 39d. Zlý člověk to chce býti, kteriz pro své dobré dá obci zlým užiti DalHr. 3. Chci zěvně věděti dáti těm všěm, kterzyz po čsti stojie AlxV. 65. Kterzyz kak nedospěli…, těm (Alexander) poruči… t. 520. Ktera (bohyně) kraššie, téj bud (jablko) dáno t. 744. Kterzy běchu zbiti Řěci, skladše král káza jě (s)žéci t. 1999. Kterziz (t. j. ti, kteříž) nenáviděli sú pravého, zhynú qui oderunt ŽKlem. 33, 22. Těch dušě, kterzyz sobě sami život otjímají, těžkú muku trpie Pass. 289. Sluneční poprslek, skrze kterez projde stklo, toho barvu na se vezme Štít. uč. 45b (t. j. toho stkla, skrze které projde). Vuol ze dvého, kterez ráčíš (t. j. vol to, které…) Kat. v. 2698. (Vy), kterzyz ste z dobré vóle povážili vašich duší qui obtulistis Ol. Súdc. 5, 2. (Tělo), keréžto… črvie budú žráti HusE. 3, 143 (z r. 1469). (Duše), kerážto měla by býti obětována tamt. (též). Oči, kterzey vidíta EvSeit. Luk. 10, 23. Krve svaté | kteru gyzto ty panoše klete | zkropichu tu bělost stkvúcí Kat. v. 2333 (pisatel změnil kterú v jížto, a nedopatřením nechal i kterú). Všeliká rána, kte’az přědvěděna bude, vždy jie spieše člověk zbude NRada 1191. Čistota v ráj nedovodí, kte’az z srdce nepochodí t. 1892. Moře, kteréž se ústavně točí Troj. 225a. Stezka, po kerzezzto (sic) máš jíti Kruml. 314a. Nuož, kerym kuože řeží Lact. 9d. Železo, kerym přitiskují cajch t. 33c. — III. U významu neurčitém, většinou ve větách vedlejších, který (bez přízvuku větného) = některý, nějaký. Či…plakala ktera vdova, zbyvši pro mé svého muže? AlxBM. 8, 19. Ktož by jměl děti s kteru ženimú Štít. uč. 124a. Ktož jest v kterem domu vnadný, ten móž, když chce, býti zrádný AlxV. 107. Ktož jmá kteru nádchu v nozě, od toho ť jmá (mistr Severin) mléko kozie Mast. 120. Komu ktera nemoc škodí…, on (mistr Severin) jeho chce usdraviti t. 33. (Korábi) naplňeni hojně, což ktera potřěba vojně AlxV. 586. Král slíbi jima (lakomému a závistivému), což ktery prositi bude, že dá jemu a dvé to druhému ŠtítMus. 58b. To, jež móž býti kterym čichem ucíceno Štít. uč. 106b. Když ktery póhon s ktereho sbožie pojde Rožmb. 40. Když by z tú obú nechtěl sě ktery bíti Řád pz. 24. Když w ktery dóm vendete Krist. 50a. Když die ktery dercě Hrad. 109b. Když která porodieše syna prvěncě prvého, jmieše vyplatiti jeho t. 69a. Nestójme po tom, bychom po kterem vědmě co věděti chtěli Štít. uč. 9a. Hi jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc… zamyslil chtě kterey zlobě AlxB. 8, 21. (Císař) rozesla posly na vše strany…, by ktery ciesař nebo král jměl dceř krásnú…, aby mu ji dali Kat. v. 156. Hospodin nechce, aby ktera dušě zahynula MamA. 30a. Jsi-li své svědomie kterym hřiechem poskvrnil ML. 29a. Jest-li v uonomno kútě která stará bába Mast. 329. Pak-li ktera sveřěpicě chodí bez znamenie Rožmb. 272. Pak-li ktera tvá chudoba, měšcě sě…dotiežeš AlxV 984. Pak-li sě kdy stala ktera sváda, u stařějšieho byla rada DalC. 2. Pak-li sě kte nás kteremu protivil Kat. v. 2162. Ktož na moři plavá, ač jest gde w ktereem nečasu, vzdada prosbu svého hlasu, v kteréjžkoli práci bude, té jeho (sv. Marka) pomociú zbude ApŠ. 124. Ač bych mohla (t. péčiu jmieti) kterym skutkem LMar. 34. Ač by kteru věcí mohla, by j’mu života pomohla AlxM. 2, 14. Vizte, ač ť ktera bolest k méj bolesti podobna jest Hrad. 50b. Slušie rozuměti, kak kte’ho máš v čest mieti NRada 1678. Ta muka (v čistci) jest těžší než ktera na světě muka Štít. uč. 156a. Jest lepše poslušenstvie než ktera obět t. 71b. Nejsem… taký hřiešník…, ani sem ktery kostečník Hrad. 144b. Ijedna nahota ani ktera mdlost ani ktera netvárnost, ale budú ľudé podobni andělóm HomOp. 154a. — Kterziz (sic) potok voden bude, ten sě vždy viece zabude, než která hluboká řěka, ješto široce vytéká AlxV. 227 (kteříž potok m. když který = některý potok, neumělou stilisací). — který-si, -s který-s ein gewisser; irgend einer, guidom. (Jachim) pojal sobě ženě… Annu, jež bě dci Ižakarova… s tú jsa tak kteruzz náhodú dvadcěti let nejmě plodu LMar. 20. (Oheň) pohřižuje ktereſy dušě Kruml. 438. — který, -ž který-ž, -koli-věk který-koli-věk welcher immer, quicumque…, v. koli. — ten který kdo = někdo, aliquis; v době pozdější = jehož se týče, příslušný. Ižádného neviděti, by kto se mnú chtěl žěleti, ani sě ten ktery udál, jenž by se mnú mistra hledal Hrad. 39b. (Při závodech lodních v Benátkách) která rota na tee kteree lodce najprv přiběhla k cíli, té dáno 25 zlatých Lobk. 20a. Jest ješťe jiný zmatek (při póhonu)…, a to tehdy, když se komu výboj nebo moc nebo škoda od úředníka, služebníka, člověka nebo žoldnéře některého pána stane, a ten, komuž se moc nebo křivda neb cožkoli jiného tak stane, lidi jeho, úředníka, služebníka nebo žoldnéře pohánie, maje pána samého, u kohož ten který byl, pohnati VšehJ. 419. Sudímu, který ten který saud zpravuje Zříz. Ferd. Jg. Jestliže by ten který šenkýř, vzdluže se pivo, potom nezaplativ ušel, tedy atd. WintObr. 2, 345 (z r. 1562); (rychtář vodil zloděje krám od krámu a všude se dotazoval) »zdaliž by ten který žid byl« (t. jemuž zloděj vzatek prodal) t. 1, 186. — kteri qui Prešp. 2095; cterizkoliuek quicunque HomOp. 152a. — kery Tkadl. 23b; keraz země Mus. Ruth l, 17, kera jest toto děvečka cujus t. Ruth 2, 5 aj.; strom, keriz… Koř. Mat. 7, 19. — kdery z nás GestaKl. 210 a j.; kdera (kopanina) Otc. 105b; kderyz t. 365a; kderzy s ním budú List. 1455 Perw. Otč. 50; kdere město Lún. list. 1562; kderey jej stvořil Čern. cest. (v Miklosichově Slav. Bibl. 2, 248).

který-si, -s který-s v. který.

kto, kto-ž, koho, koho-ž, pronom., kdo, wer, quis; stsl. kъto, z kъ-, kteréž jest ze kmene zájm. ko-, a sesilovacího přívěsku -to. Jest významu jen životného, proti čso, v. t, jímž se rozumí věc neživotná. Má tvary jen sing., ale významu mohou býti také plur. Přívěsek -to jest jen v nom. Změnou hláskovou je někdy kte za kto. Jinou změnou, vlivem adv. kda, kdy, kde, vyslovovaných gd-, vzniká gdo a kdo, toto vlastně jen v písmě místo vyslovovaného gdo; ale kto je pravidlem ještě v XV stol. a teprv od pol. stol. XVI ovládlo kdo (mimo slc). — I. U významu tázacím kdo? wer? quis? Kto sě bude zpoviedati tobě? quis confitebitur tibi? ŽWittb. 6, 6 (v otázce přímé). Kto jest rovně tobě? quis similis tibi? ŽKlem. 34, 10. Kdež sě člun u vodách plazí a kdež had po skalách lazí, kdež orel vstúpí v oblaky, kto má tako světlá zraky, by mohl ty cěsty poznati, ande s(ě) každá potratí? AlxV. 14. — Sem patří také kto je vie? = kdo to ví, kdo-ví!, vkládané do řeči, jako nč. kdoví; v. věděti. — (Člověk) sbožie shromaždije a nevie, komu jeho shromazdí ignorat, cui congregabit ŽWittb. 38, 7 (v otázce nepřímé); nevie, komu sbierati je bude ŽKlem. tamt. — II. U významu vztažném, kto = který, jenž, wer, welcher. Ktoz ti rád sedí v radě, ten ostojí v každiej svádě DalC. 9. Prvý, ktož tě potká, tomu stój t. 19. Ktoz kak umie, ten tak pěje AlxV. 53. ktoz chce, ten pochválí t. 61. ktoz sě mečóv ukradne, ten všelik v oheň upadne t. 497. Ktez jsú jemu živi byli, tu ť (t. v nebi) jsú NRada 1959. Skonají, ktoz závistivě činie MamA. 22a. Jimž dávaju, ktos co ráčí, ktos mi ščěpóv nepotlačí Jid. 97. Ktoz chce v domu škody zbýti, nedaj jiskřě ohňem býti DalC. 8. Ktoz tomu nechce uvěřiti, přída k s. Vítu móž sě tiem ujistiti t. 20. Nebude bydliti u prosědcě domu mého, ktoz činí pychost qui facit superbiam ŽKlem. 100, 7, genz činí pýchu ŽWittb. tamt. Ktoz tu biechu, každý spáše AlxV. 870. — Buoh, komuzz slúžím cui servio EvOl. 99b (Řím. 1, 8), podle latiny; tohoto Ježíšě skřísil buoh, komvzz my… svědkové jsmy t. 145a. — Vzdycháše vól všeliký, ande nenie kto jím ořě AlxV, 2253, nenie kto ořě atp. (s part. -nt); nenie kto slovce přidada AlxM. 5, 6; nebieše kto hromad bořě ani křovie kto kopajě AlxV. 2254; — nenie, kto by pomněl na tě qui memor sit ŽWittb. 6, 6, nenie kto by… (s kond.); nebyl by, kto by vypravil qui eripiat ŽKlem. 49, 22. — III. U významu neurčitém, většinou ve větách vedlejších, kto (bez přízvuku větného) = někdo, Jemand. Nevizu, by kto vás pravú žádost k nebesóm jměl aliquis vestrum Túl. 33a. Ač tak přěbýváš, by mohl tebe kto milovati t. 24b. Gdež nás kto gde domem (sedí) svD. 9. (Lovci) sde-j honady, gdež kto kak chtěl vóliu maj(ě) PilB. 15. Nač komu kak sčestie dáno Jid. 124. Když kto uteče sě na koho póhonem Rožmb. 104. Když kto na koho zmluví, že jest královi nevěrný t. 124. Kdy kto komu sľúbí co naplniti t. 229. Když sě kto přiečí komu AlxV. 1319. Kdež kto koho potka, tu nejmá přěd ním živótka t. 487. Daru má ot boha mnoho, když čstnú ženú daří koho t. 76. Gdyž juž mní kto, by byl zíščě AlxBM. 5, 6. Pak-li sě kte… nás kterému protivil Kat. v. 2161. Útok jest, když kto na koho utkne VšehK. 61b. — Ve větě záporné vyvinulo se i-kto = nikdo; I-kto j’ nemocen, bych já také nenemáhal ŠtítVyš. 103a; Ikto sě potkne, by mne to nepálilo t. takový y-komu ť dá pokoj, ne, i sobě ť neučiní pokoje ŠtítMus. 76a. — kto-si, -s’ kto-s’ kdo-si, ein gewisser: ktoſy quispiam SlovKlem. 3a. — kto-koli kdokoli, wer immer, v. koli. — gdo sě tiehne Alb. 21a; -kdo, niekdo Kruml. 135a.

kudy, -ž kudyž, -to kudyto, adv., conj., kterou cestou, kterým způsobem, kterak, jak, auf welchem Wege, auf welche Weise, wie, u významu tázacím, vztažném i neurčitém. Ze zájmenného kmene ko-, srov. stsl. kąda, kądu, kądê qua, z ko-nd-, — Kak-li tam (do nebe) móž vníti co nezřiezeného, ano anděl upadl odonud, nechtě býti podlé božieho spořiezenie, kudyz pak móž tam, jenž potupuje přikázanie božie? Štít. uč. 35b. Kudyz to bez hřiechu bude, tak veliká všie země záhuba? ŠtítMus. 44a. Kvdy jest to pravda (táží se dítky otce), ješto bóh jest řekl Adamovi: »Kteréhož koli dne okusíte toho dřeva, zemřete!«, an byl mnoho let potom živ? ŠtítBud. 118; kvdy jest to pravda, ješto jest bóh řekl atd. ŠtítPař. 39b (místa stejná). Kvdy to jde, že tak sú rozliční lidští úmyslové? ŠtítBud. 149. Poniž ješče nejsi hodna do prvého chrámu vjíti, kudy živa smieš vstúpiti do druhého? Kruml. 311b. (Diábel) myslil, kudy by je k hřiechu připravil Kruml. 1a. (Chcete-liž věděti), kudy ť přicházie tak obecné všěm nebezpečenstvie t. 344b. Kudy pak… tratie lidé to miesto s těmi anděly najvyššími, móžte znamenati ŠtítMus. 36b. Ktož hledá, kudy by sě bohu slíbil Alb. 25a. — Svatá Alžběta, kudy mohla, tudy radila svému muži Otc. 462a, kudy-tudy. — Zlí pokoje dobrých… nenávidie a rušie jej, kudyz mohú ŠtítMus. 139a. — Zchodné nerozumějí, by kudy bylo bráti správno Štít. uč. 88a, kudy, někudy, nějak. — I jest vláští úřad rytieřského stavu, pravdu křesťanskú ploditi kudyz mohúc t. 89b, kudy, kudykoli, jakkoli; kudyz moha lstivě sem dobýval Alb. 92b; kudyż móžeš zbývaj zlého Baw. 77. — kudi qua Prešp. 155. — kudykoli v. koli. — kudy-si, -s kudy-s někudy, irgendwo (herum): některdy člověk klečí na modlitvách aneb pěje páteře a nic nemyslí, což pěje, mysl kudys blúdí, a však… neztratí odplaty jakéž takéž, ač se i obrániti nemóž, by mysl neblúdila kudys Štít. uč. 137b.

s, se předl. s: s instr. učiniti milost s kým vzít na milost; popásti koho s čím dopadnout při něčem; buď s tobú vet ať je to s tebou tak vyřízeno; den s nocí nespiece ve dne ani v noci; s bohem ve jménu božím; s brzkostí rychle; s kázní slušně, skromně; s náboženstvím a poctivostí slušně a uctivě; s potřebú podle potřeby; s právem správně, náležitě; jmieti s právem slušet se, být správný; s tiem proto; s gen. cesta se tří dní asi třídenní; s veliky noci na velkonoce; s akus. i jě sě s Němec mluviti počal mluvit jako Němec, po způsobu Němců; s ně býti stačit na ně; s sukni i plášč na sukni i na plášť; kupováchu s vuóz koní asi; někdy se předložka opakuje: s bohem s mým s mým bohem

lehký, adj., leicht; stsl. lьgъkъ levis. Kompt. lehčějí, lehčější. Z lehk-, lehč- bývá lechk-, lechč-. — Břiemě jeho jest naylehcžeyſſij — ChelčPost. 55a. Ot časného úsilé i lehkeho Túl. 72a. Běhač lehky levis cursor Pror. Jer. 2, 23. Czijeſta, v níž putujem, aby nám lehczeyſſy byla Štít. ř. 172a. lechke leve Prešp. 186a; lehke inane MamA. 26b. Vždy mu (člověku) je lehko činiti všecko Alb. 103b; lehcziegye tobě bude MamA. 28a. — Všecka vína těžká i všecka vína lehka z jiných zemí přivezená Pr. pr. 256. Toto čtenie… jest lehké k rozumu HusPost. 178a. Kniehy snadné a lechke k naučení Lact. 53b. — Za tiem lechczyeyſy lid příde AlxV. 1279, levis armatura Gualth. 2, 137, lid lehký, lehce oděný; lechczeyſych lidí na koních… t. 1122. Lid lehky a prázdný bez viery ChelčPost. 20a, lid lehký, člověk lehký, malé ceny; jest-li kto znamenitý, tedy pokoj zvláš(t)ní dán mu jest, pak-li sic kto lehczeyſſij, tedy jest čistá sien dlauhá dobře Lobk. 54b; komorník nemá býti l̇ehky člověk VšehK. 80b; tiť jsú lidé v laciné ceně, ke cti lechczeyſſy těch plev OpMus. 151b. — Buď lehek proti chudému AlxV. 256, parce humili, facilis oranti frange superbum Gualth. 1, 115, lehký, lehce přístupný, laskavý, vlídný; (choť), jenž by tak lehka byla ku prosbě Kruml. 385b. — To řku o malých hřiešiech…. jakož jest řeč mnohá, smiech neskrovný a jiné obyčeje lehke ChelčPař. 152b, lehký, nevážný, nedosti přísný; mnohé věci nehodné jim (rodiče dětem) odpúštějí, jedne tak řečí lehku hrozie jim t. 180a; lelkim ſleuem m. lehkým slovem levi famine ŽGloss. str. 167a. — (Ženy) když svým rúchem neukazují lehke myslce Štít. uč. 54b, lehký, lehkovážný; poslové k tomu velmi lehczy byli, činiec se na to netbajíce Pulk. 112a; člověk inhed bude lehkeho života Alb. 28b. — Výrazy adverb. lehcě, lehko, kompt. lehčějie: udeři jej (Filota Neguzara) v helm po vrchu…, neudeřil bieše lechcze, pojide meč z helma skřěhcě AlxV. 1688; lehcze leviter MamA. 28a; boj sě, by sě neměl lehce v tom i nezavedl sebe i jiných ChelčPař. 182b; proč mého života lehko hledáš? Comest. 138b (nejasné); lehko by voda pozinula ny forsitan absorbuisset ŽKlem. 123, 4, lehko, snadno, snad (srov. něm. viel-leicht) on to (t. rozkaz milý) lehko raději plní, než co jiného Alb. 2b (za to v AlbC.: ſnad radějí); s rozumem dělaje snáze a lehcziegye udělá, než druhý silú a bez rozumu ŠtítVyš. 41a; lehczegie to lomozenie sneseš levius Lit. 1. Reg. 16, 16; lehczyegye sobě nes tvé smucovánie Kruml. 180b; lehczyegye tepe dievčie ruka DalC. 4; když (poprávce) čeho tieže mstí neb lehczegye Štít. uč. 93a; čím který příde pozdějie, tiem pracije lehczegije Štít. ř. 109a; lidé dobrotiví lehczegije mrú než ukrutní t. 33a; nic lehczegije nevážíme t. 24b; — protož ť sě lehcziegie zdá jich žalostné skonánie Pass. 305 (m. lehčějše); — s lehka = snad (srov. lehko = snad): ovoce ſ lehka bude větrem okláceno Ol. Sap. 4, 5 (ve Vulg. výraz střídný pro s-lehka není); co jest s. Petr tak mnoho toho statku po sobě ostaviti mohl…, leč ſ lechka nějakú starú siet? KázLeg. 102b; die jemu, že by ne pro duchovenstvie, ale viece ſ lehka pro strach, ustydaje se boje, rytieřstvie své vzdal t. 176b; každý nemaje bratrské lásky, řiekaje tu prosbu »jako my odpúštieme«, velmě hřeší a slehka smrtelně HusE. 1, 337; (planý biskup) slehka, kdyby pravdu pověděl, vyznal by, že pro vzácnost světskú… dosáhl jest biskupství t. 1, 420; jednu věc velmi divnú a ſlehka neslýchanú Kruml. 486a; — lehky = lehce: když… horkost vende u povětřie a když studenost vyjde (z) země, tehdy spadne lehky na zemi LucidF. 139b; tak padnúc lehky Otc. 453b; — lehky = šeptem: já ť prvé, ciesaři, povědě tobě své myšlenie lehki, aby Šimon nesměl jiného smentiti Pass. 296; tu vieru (Credo) kněžie řiekají lehky Štít. uč. 10a; lehky šepcíc tamt.; (Ježíš Janovi) jakožto svému tajníkovi lehky pověděl ML. 98a; (ti nechtěli ani) lehky pošeptati knězi, hřiecha svého požěleti Kruml. 181a; — z-lehky = nenáhle: z lehky paulatim Otc. 407b; z-lehky = zlehka, šeptem: hýbaje mými rty zlehky Ol. Job. 16, 6 (ve Vulg. jen: moverem labia); z lehky tacite SequB. 117b; z lehky zpievati succinere Lact. 232d, z lehky zvučeti subtinnire tamt., z lehky se smáti surridere t. 234a; (hřiešníci) nechtie zlehky pošeptati knězi hřiecha svého Alb. 54b; — po-lehky = znenáhla: pedetentim znenáhla, polehky Lact. 247c.

kaký, -s(i) kakýs, kakýsi pron. = jaký(si); nějaký

nedakterý, —s(i), nedakterýs, nedakterýsi pron. = ledakterý, kterýkoli

cketa, s(t)keta, sketa, stketa m. i f. = sketa, zbabělec