napraviti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

napraviti, -v́u, -ví pf. (ipf. napravovati); k pravý

I. bez určení cíle

1. co [křivého] narovnat, učinit přímým, rovným: navrať sě každý od své cesty ode zlé a naprawte cěsty vašě BiblDrážď Jr 18,11 (Pror, zpravte ~Lit, ~Pad, ~Praž) dirigite; cěstu bohu (-uo- ed.) připrávěte, ztezky jeho naprawyczye DivVít 261 (srov. Is 40,3 rectas facite: prosté učiňte Pror, BiblOl, upřiemé učiňte ~Lit, pravé čiňte ~Pad, ~Praž); starý, v zlosti zastaralý, nebrzo sě polepší, jako křivé dřevo staré nebrzo kto napraví HusDcerkaH 215b (nebrzo se napraví ~M); depravata corrigere zkřivené naprawiti vel zkažené opraviti VýklKruml 94a (Prol. ad Job: zkřivené opraviti ProlBiblL, ~K, BiblPad; v obraze); ║ kudy sem já chodila, tudy tráva zelená; svój šlojieř naprauyla, hledajíc baťka, hledala MastDrk 58 urovnala, upravila; pošle pán buoh anjely své svaté, aby pohřiechu přieliš nachýlenú korunu na vaši hlavu zase mocně naprawili ŽídSpráv 6 rovně postavili, napřímili

2. med. co [kloub, kost] narovnat, srovnat, uvést do normální polohy; [vymknutý úd] napravit: až by dřieve [zlomená] leb byla naprawena LékRhaz 7; stává se vyvinutie druhdy na prstku nožném: to natahováním má býti naprawen, do svého klúbu naveden LékRhaz 193; ať by [lékař] naprawil a srovnal diely té kosti v hromadu LékSalM 635 procedat in aequatione; když naprawi a navede [lékař] kost na miesto své LékSalM 636 facta restauratione

3. co [porušeného] spravit, uvést do náležitého stavu; [něco poškozeného] opravit; [něco zkaženého, špatného] napravit; [ránu] vyhojit, vyléčit: dali sú je [peníze správcům] …, aby naprauili chrám a všecko cele opravili BiblCard 2 Par 34,10 (~Ol, aby opravili ~Lit, ~Pad, ~Praž) ut instaurarent; nadějiešta sě [dcery Lotovy], by oně s otcem svým byle zachováně proto, aby lidské pokolenie naprawile ComestC 28b ad reparandum genus humanum; vajce tvrdá…vše požívanie v žaludku kazie, nenaprawi li toho dobrým pitím LékVodň 284a; a když rána naroste a naprawena bude, buď pilen zaceliti LékSalM 471 facta incarnatione cum restauratione; což by kolivěk neřádného a nespravedlivého obtieženie bylo při dskách a při súdiech, chcme aby napraveno bylo ArchČ 3,448 (1436); což jest diábel zkazil…, aby to zase naprawil [Kristus] ChelčPost 89a; má li člověk právě státi, musíť jazyk naprawiti, neb když člověk jazyka nenaprawij, nenaděj se, aby měl ducha svatého RokJanB 154a; most pražský, kterýž od povodně bíše upadl…‚ naprawil [Karel IV.] SilvKron 37a restauravit; neb těmi [zemskými úředníky] má zase soud zemský a právo zemské napraveno býti ArchČ 4,446 (1471); ║ aby pokolením… lidským naprawen byl pád andělský RokPostA 5a odčiněn

4. co [újmu] komu nahradit, vynahradit; [křivdu] odčinit: stalo li by se kterému knězi co od kterého svěcského…, ten kněz má vznésti na hajtmana neb pány a ti knězi naprawte a od švédského spravedlivé učiňte TovačA 76b (opravte ~C); škody všecky, kteréž by pohnaný proto vzal, aby jemu napraweny byly ZřízVlad o1b; to strana straně napraviti jmá vedle spravedlnosti DluhRožmb 217 (1480); omyl a nedostatek napraviti DeskyMorOl 105 (1495); ║ jestliže by co bylo… dluhu více… zapsáno, tehdy pán JMt má sobě to napraviti těmi penězi ArchČ 16,432 (1492) vynahradit si. Srov. nahraditi 1

5. co [zaniklého] obnovit, znovu zřídit: na tom sě múdrost toho dietete ukáza, neb ten netoliko mír naprawy, ale by ot krále oteslán vývodú ComestC 257a reformavit; štoly k tomu nepropójčují se, aby hodný k těžení duol zpuštěn byl, ale neužitečný k těžení naprawen byl PrávHorS 143a ut…ad culturam inutile reformetur; potřebie jest k upokojení této země koleje všecky naprawiti ŽídSpráv 19; zahyne vtip, leč ustavičným čtením opraven bude. Protož máš naprawiti vtip častým čtením s pokorú a krotkostí AlbnCtnostA 26a; poznavše pilnost a práci slovutného Jana… ‚ kterúž má a vede při témž ungeltu našem, hledě jej zase napraviti ArchČ 18,227 (1500) pozvednout, zrestaurovat

6. co [žádoucího] zabezpečit, zajistit, náležitě provést: napraweno jest spasenie v jeho rucě BiblDrážď 1 Mach 3,6 (~Ol, zpraveno jest ~Pad, provedeno jest ~Lit, dařilo se ~Praž) directa est; aby slušných škod náprava…pohnanému se napravila ArchČ 10,316 (1493); ║ Maxencius s hroznú pýchú bohatě své modly zstavi, hrozné veselé naprawy pěním mnohým zvukem LegKat 1150 uspořádal

II. s určením cíle

1. co na koho/na co, k čemu, proti komu [o cíli konkrétním] obrátit, usměrnit něco, dát směr něčemu; [meč] zamířit, napřáhnout: meč všelikého na bratra na svého naprauen bude BiblOl Ez 38,21 (~Lit, proti bratru… bude naprawen ~Pad, na bratra… zpraven bude ~Praž) dirigetur; ať tě ten navrátí, ještoť tě z bludné cesty naprawiti móže ku pravéj TkadlA 28a (v obraze); diábel…ihned naň [na člověka] nezmešká těžkého zarmúcenie nastrojiti, to jest skutečného trápenie naprawiti PříbrZamM 96b; všecka svá pokušení a osidla naprawij [ďábel] proti tomu člověku ChelčPost 76b; přívozníci duchovní mají lodí naprawiti k dobrému větru ChelčPost 245b; velmi oslici prutem tepa, na pravú cestu ji opět naprawil PasKal L2b (vzvedl ~MuzA, ~KlemA, uvedl ~Tisk); žádný aby neb<ránil> vody vésti k těm mlýnóm kterýmkoli napravením…, jakž by koli tu vodu napraviti uměli a mohli CJM 4/2,64 (1461); ║ a takú jim [mnichům] žádost ku postu a k bdění řěč svatého Antonie na mysl naprawi, že pro budúcie naděje odplatu milosrdie ukazováchu nad chudými OtcB 190b afflaverat navodila, vštípila

2. co/koho k čemu/komu, več [o cíli náboženském] zaměřit na něco, upnout, přiklonit k něčemu: aby naprawil srdce ku pánu bohu ChelčPař 162b; najviec toho máme hleděti, abychme svú vuoli k vuoli boží naprawili RokLukA 109b; žádost aby byla naprawena viece k nebeským věcem než k zemským RokLukA 422a; nejsú takoví napraweni u vuoli moci božie AktaBratr 1,62b

3. koho nač, k čemu, več, aby… [o cíli abstraktním] přivést k něčemu, získat pro něco; [k činu] přimět, podnítit k něčemu: conqueritur [Vok] super [Bohuslaum], quia naprawil Hynkonem de Dube, quia accepit sibi sine iure 400 mar. arg. dotales DeskyZemEm 1,63 (1323); tak žeť já nerozumiem, jako já od něho slyším, by jej kdo mohl napraviti, by do Čech jel ku králi ArchČ 3,286; dobrota i láska ducha svatého, kterouž město v jednotu má napraweno býti, tak, aby boha milovalo JakZjev 146b; že napravil [Mešek] svu ženu a kázal jí, aby mně pohnala Půh 2,559 (1418); chtiece my tu ves [pustou] na časy budúcie k vydávání užitkóm navésti a napraviti ArchČ 9,379 (1448) upravit; by biskupové, diáblem napraweni súce na tu zlost, učinili to ChelčPost 148b svedeni, podníceni k tomu zlu; pečoval [Kristus] o to, aby sám kazal a aby učedlníky naprawil na kázanie RokLukA 158b; nemuož liť diábel sám] lidi druhdy svésti…‚ ale svéť (ſwiet rkp) údy naprawij, aby skrze ně lidi zavedl RokPostB 391; ║ aby ku prvniemu stavu naprawil všecky věci skrze Krista BiblPraž E 1,10 (obnoviti ~Ol, ~Lit, ~Pad) instaurare omnia in Christo uvedl do prvotního stavu

4. koho/co (nač, k čemu) připravit, přichystat, opatřit; [s nedobrým záměrem] navést, nastrčit; [organizovaný celek] upravit, uspořádat, zřídit:v tuž hodinu dva nemilostivá katy na jejie [Ludmilinu] smrt naprawena … svú milostivú kněžnu nepoctivě trhati počěsta PasMuzA 580; i naprauil jest bóh črva v svítanie nazajtřie, i udeřil jest břěčtan i usechl jest BiblOl Jon 4,7 (připravil jest ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž) paravit; Naprawichu jednoho, jemuž diechu Šimon, i vzložichu naň kříž, aby nesl po Ježúšovi AnsOpat 10 (připravichu ~UKA); temperabit připraví vel naprawi VýklKruml 180a (Ez 26,9: tarasy a praky připraví ke zdem tvým BiblLit, ~Praž, připósobí ~Ol, kočkami a praky obloží zdi tvé ~Pad); aby jeden každý lán dolem vlastním těžen a dělán byl a s tolika orty, kolikož by v něm bez překážky kverkuov mohlo napraweno býti PrávHorK 26a informari; protož jakož vidie [kněží] čas, tak notují vesele nebo smutně. A které noty kdy lépe platie, tak je naprawie ChelčZákO 157a; texo…,id est cooperire, ordinare, construere, ad telam pertinet Naprawiti stav, zřiediti brda, nastřieti vosnovu VodňLact gg3a; a tak má napraveno vojsko býti VlčNauč 45; dílové [majetku] tito budú tři takto napraveni: Item díl, kterýž jest strážnicský, zůstaň tak ArchČ 16,235 (1481); ║ musí se to [mléko] naprawiti ku prostředku, aby nebylo ani velmi husté, ani velmi židké LékŽen 80b upravit

Ad I/1: za lat. dirigere stč. též zpraviti, zpřiemiti. – Ad I/3: za lat. reparare stč. též obnoviti, polepšiti. – Ad I/5: za lat. reformare stč. též obnoviti. – Ad I/6: za lat. dirigere stč. též zjednati, zpósobiti, zřiediti. – Ad II/4: za lat. parare stč. též přihotovati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


napraviti, -v́u, -víš, pftiv.; stsl. napraviti, dirigere, salvare. — Naříditi, namířiti, richten. Přívozníci mají lodí naprawiti k dobrému větru ChelčPost. 245b. (Sluha) jest naprauil srdce své, aby sě modlil invenit Ol. 2. Král. 7, 27, překlad odchylný. Aby naprawil srdce ku pánu bohu ChelčPař. 162b. Takú jim žádost ku postu řěč svatého Antonie na mysl naprawí afflaverat OtcB. 190b, překlad volný. Meč každého proti bratru bude naprawen dirigetur Pernšt. Ezech. 38, 21. (Ďábel) svá pokušení naprawij proti tomu člověku ChelčPost. 76b. Zdali by někteří křesťané naprawili ſe na cesty prvniech křesťanuov ChelčSíť 21a, napravili se = zamířili. Navésti, anstiften: (Vok) conqueritur super Bohuslaum, quia naprawyl Hinkonem, quia accepit sine iure… DeskDE. 362 (z r. 1323). Biskupové, dáblem napraweni súce na tu zlost, učinili to ChelčPost. 148b. — Zjednati, bestellen. (Židé) naprawichu jednoho, jemuž diechu Šimon, i vzložichu na ň kříž AnsOp. 10, naprawychu AnsMus. 6, 2 (totéž místo). Dva nemilostivá katy na jejie (Lidmilinu) smrt naprawena Pass. 380. Vystrojiti, arrangieren: Maxencius hrozné veselé naprawy Kat. v. 1150. Narovnati, upraviti, einrichten, ordnen. Potřeba ť jest lékaři, ať by naprawil a srovnal diely té (zlomené) kosti Sal. 635. Když (lékař) naprawij a navede kost (zlomenou) na miesto své t. 636. (Já Marie Magdalena) svój šlojieř naprauyla MastDrk. 58, napravila = ležitou úpravu mu dala. Napraviti, bessern. Zlí ničímž uzdraveni nebudú a točením ſe nenaprawie ChelčPař. 151b. Jestliže bych v čem poblaudil, naprawte Solf. kap. 10. — Zhaněn ktož jest a on sám zase haní a k tomu odhání se a požene, nebývá mu to napraveno ČelNál. VI, 9, nebývá to napraveno = nebývá za to dosti učiněno. Nahraditi, ersetzen. O pych když by kto k komu poslal, aby mu napraven byl ČelNál. XII, 174. Aby pych, ješto jej soused učinil, napravil t. XXVII, 40. Tu sirotci škodovati mají a Šimonovi to zase naprawiti KolB. 89b (z r. 1498). Proto jste jim té škody nenaprawili t. 105a (z r. 1498). — Když rána naroste a naprawena bude, buď pilen zaceliti Sal. 471, napravena = novým masem vyplněna. Opatřiti, versehen, ausstatten: Když ji (lampu) naprawije olejem a knotem, celý rok netřeba na nie nic opravovati Lobk. 38b. Lampa, když ji tak naprawili, že beze všeho opravovánie hořievala sedm let t. 39a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


napraviti, -v’u, -víš dok. narovnat; napravit, opravit, spravit; obnovit; vyléčit; nahradit; zajistit; přivést na správnou cestu, usměrnit; zaměřit na něco, přimět; přichystat; zřídit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


napraviti dok. = uvésti na pravou cestu, uchystati; navésti, naříditi; — zjednati; — nahraditi; opatřiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).