Böhmische Sprachlehre

František Jan Tomsa. Böhmische Sprachlehre. Praha (Prag), 1782. Vydání první.

Listování
Autor

František Jan Tomsa

Franz Johann, Franz

ZkratkaTomsaSprach1782
Transkribovaný titulBöhmische Sprachlehre
Transliterovaný titulBöhmische Sprachlehre
Poznámka k tituluö jako o s nadepsaným e
Místo tiskuPraha (Prag)
Tiskař/nakladatelTiskárna normální školy (im Verlag der k. k. Normalschule)
Vročení1782
Vydáníprvní
ExemplářÚstav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T III 6524
KnihopisK16252
Formát

RozsahA8+2 B–Z8 Aa–Dd8 Ee4+2 = s. [I–IV] — [1] — 2–440 — [441–444]
Poznámka: před arch A a za půlarch Ee přivázány dva listy a nesignovány, poslední strana nepotištěna
Charakteristika

Mluvnice Františka Jana Tomsy (1751–1814) je rozsáhlá práce stojící na rozhraní mezi mluvnickou tradicí 17. století a přelomovou mluvnicí Josefa Dobrovského (DobLehr1809). V předmluvě (Vorrede, s. [I] až [II]) deklaroval autor intenci napsat učebnici češtiny pro Němce. Tomuto záměru odpovídá volba němčiny jako výkladového jazyka (jde však zároveň o jazyk škol). Vzhledem k tomuto záměru naopak překvapí historická perspektiva, kterou Tomsa své mluvnici dal, odvolávání se na staré tisky a mluvnice 16. a 17. století (NámGram1533, BenGram1603).

Mluvnice je rozdělena do pěti nestejně dlouhých dílů:

I. ortoepie, s. [1] až 10;

II. ortografie, s. 1129;

III. etymologie (tvarosloví), s. 30380;

IV. syntax, s. 381418;

V. prozódie, s. 419424.

 

Substantiva jsou rozdělena do 11 deklinací (4 mužského rodu, 4 ženského a 3 středního). Kritériem rozdělení je po rodu především zakončení genitivu singuláru. Podvzory jsou vyčleňovány na základě zakončení nominativu singuláru a významnou roli hraje i životnost (u maskulin). U adjektiv vyčlenil Tomsa 6 skupin. V nauce o slovese se inspiroval rosovským (RosaGram1672) členěním sloves z hlediska vidu a opakovanosti pojmenovávaného děje. Zná 6 konjugací na základě zakončení infinitivu (uvádí i infinitiv na -t; konjugace vyčleňuje Tomsa stejně jako DolGram1746) a množství sloves nepravidelných, tj. nezařaditelných do systému.

V prozódii uvedl Tomsa oba systémy, jak časomíru, tak „rýmy“, a otiskl veršové příklady obou typů.

V mluvnici projevil Tomsa kromě znalosti předchozí gramatikografické tradice i pozoruhodný vhled do běžně mluveného jazyka své přítomnosti, uvádí hláskově rozlišená paradigmata (např. typu pěkný/pěknej) včetně stylistického, resp. sociokomunikačního odlišení (s. 183: „im gemeinen Leben“) — některé podněty tohoto druhu byly komentovány v mladších gramatikách.

 

Německý výkladový text je tištěn frakturou, příklady a jejich překlady švabachem; pro ojedinělá latinská slova je užito antikvy. Pozdější prosazovatel antikvy pro český knihtisk Tomsa použil v roce 1782 antikvu pro polštinu (tam to bylo běžné) a jiné slovanské jazyky, cyrilici pro církevní slovanštinu a ruštinu, hlaholici pro církevněslovanský překlad Písma apod.

Jazykyněmčina, čeština, latina
Primární literatura (digitální fotokopie)
  • Tomsa, Franz Johann. Böhmische Sprachlehre. Prag, 1782. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 G 26), dostupná z WWW: <viz zde>
  • Tomsa, Franz Johann. Böhmische Sprachlehre. Prag, 1782. Fotokopie tisku knihovny Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T III 6524, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura (o autorovi, díle a tiskárně)
  • Cuřín, František. Stručná charakteristika prvních obrozenských gramatik. In J. Porák (ed.). Starší české, slovenské a slovanské mluvnice. Praha: Univerzita Karlova, 1985 [= Práce z dějin slavistiky X], s. 191–198.
  • Fidlerová, Alena A. Jak mluvil (a psal) český venkovan na přelomu 18. a 19. století? Historie — otázky — problémy, 2017, roč. 9, č. 1, s. 48–65, dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Koblížek, Vladimír. František Jan Tomsa, představitel českého mluvnictví v počátcích národního obrození. In J. Tydlitát (ed.). František Martin Pelcl: sborník příspěvků z odborného semináře. Rychnov nad Kněžnou: Městský úřad; Gymnázium F. M. Pelcla; Státní okresní archiv, 2001, s. 92–101.
  • Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis, 2015, s. 81 (č. 18/16).
  • Kusáková, Lenka. 170 let od úmrtí F. J. Tomsy. Naše řeč, 1985, roč. 68, s. 108–110. Digitální forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 971–973 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Průcha, Jan. K hodnocení Tomsovy kodifikace spisovné češtiny. Slovo a slovesnost, 1963, roč. 24, s. 57–61. Digitální forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
  • Večerka, Radoslav. Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů (2. vydání). Linguistica online: electronic journal of the Department of Linguistics and Baltic Languages at Masaryk University, Czech Republic, 2008, s. v. Tomsa, František Jan. Elektronická forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
  • Víšková, Jarmila, a Jiří Sirotek. Zpracování českého tvarosloví u Dobrovského. In B. Havránek a J. Dolanský (edd.). Josef Dobrovský: 1753–1953: sborník studií k dvoustému výročí narození. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1953, s. 182–196.
  • Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 905–907 (Tiskárna normální školy) a 937–938 (Tomsa František Jan) — elektronická forma textů přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde> a <viz zde>
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).