Autor | anonym | |
Zkratka | Prin | |
Transkribovaný titul | Prima principia lingvae Bohemicae | |
Transliterovaný titul | PRIMA| PRINCIPIA| LINGVÆ| BOHEMICÆ | |
Místo tisku | Praha (Praga) | |
Tiskař/nakladatel | Tiskárna jezuitská (typis Universitatis Carolo-Ferdinandeae in Collegio Societatis Jesu ad S. Clementem) | |
Vročení | b. d. [2. polovina 17. století] | Vydání | první |
Exemplář | Strahovská knihovna (knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově), Praha, sign. AC XII 85 | |
Knihopis | K14365 | |
Formát | 12° | |
Rozsah | A–B12 Poznámka: bez paginace | |
Poznámka k tisku | vročení neuvedeno, 2. polovina 17. století | |
Charakteristika | Nenápadná mluvnice češtiny z 2. poloviny 17. století, připomínající názvem základní jezuitské gramatiky latiny Emmanuela Alvara (srov. AlvPrin1598), kterou vydala jezuitská akademická tiskárna na Starém Městě pražském. Anonymní autor dvanácterky uveden není. Josef Vintr (Vintr 2010) uvažuje o jezuitovi Štajerovi (srov. ŠtajerZpůsob1678), ale obsah spisu je natolik kompilovaný a „komunální“ (loci communes mluvnic češtiny z jezuitského prostředí), že bez dalších důkazů lze jen spekulovat. Textové shody můžem vysvětlit buď jako autorské opakování, nebo jako kompilaci zdroje někým jiným. Latinský výklad přibližuje základy českého tvarosloví. V 18. století byl pořízen přetisk této mluvnice (Prin1783).
Nejprve se probírá abeceda, skloňování „členu“ tento a osobních a přivlastňovacích zájmen (fol. A1v až A4v). Substantiva jsou rozčleněna do pěti drachoviovských deklinací (DrachGram1660) podle zakončení genitivu singuláru (fol. A4v). Většina vzorů je stejná jako v Štajerově mluvničce (ŠtajerZpůsob1668). Slovesa jsou představena pomocí tří známých konjugací (fol. A11r až B7r). Vzory pro časování sloves jsou stejné jako v Čechořečnosti V. J. Rosy (RosaGram1672).
Obvyklá datace („1678?“) je konvenční, vychází nejspíš z Dobrovského „etwa 1678“. Stručná mluvnička nebývá hodnocena špatně: její redukční přístup (na malém prostoru podat jen to základní) nakonec paradoxně vyhověl požadavkům pozdější doby na omezení variantnosti, v které naopak třeba Rosa hledal přednost.
Pro české příklady použila tiskárna frakturu dvou stupňů, výjimečně (jako na fol. A2r) švabach; latinský text byl vytištěn obvyklou antikvou a polokurzivou. | |
Jazyky | latina, čeština | |
Primární literatura (digitální kopie) |
| |
Sekundární literatura |
| |
Autor popisu | Ondřej Koupil | |
Poslední aktualizace | 28. 9. 2021 |
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 9 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.25 |
|||
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |