Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti

Matěj Václav Štajer. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha (Staré Město pražské), 1668. Vydání první.

Listování
Autor

Matěj Václav Štajer

Matěj, Matthias, Matthias Venceslaus; Šteyer, Steyer, Stejer, Steier apod.

ZkratkaŠtajerZpůsob1668
Transkribovaný titulVýborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti
Transliterovaný titulWýborně dobrý| Způſob| Yak ſe má dobře po Čeſku| pſáti/ neb tisknauti.| Wytažený z Cžeské Biblj / která| na několik Djłů rozdělena/ a wey-|kłady po kragjch połoženými wyſwětlena| bywſſi/ mezy Nekatolickými geſt v weliké| wážnoſti. Ale pro kacýřſké błudy od Ka-|toliků ani čjſti/ ani chowati ſe nemá. Nic| méně poněwadž (podlé wſſech zdánj) nad| giné Cžeſké Knihy właſtněgi/ pěkněgi/ a| pilněgi wytiſſtěna była/ Způſob gegjho| Pjſma nemůže ſe než nad mjru chwáliti/| a ten tuto ſe wykłádá/ a hoden geſt/ aby| wſſickni ſſkolnj Miſtrowé poručili ſwým| Včedlnjkům gey mjti/ bedliwě čjſti/| a podlé něho pſáti ſe| včiti
Uzuální titulŽáček
Místo tiskuPraha (Staré Město pražské)
Tiskař/nakladatelTiskárna jezuitská (impressí universitatis v koleji Soc. Jesu blíž Mostu)
Vročení1668
Vydáníprvní
Exemplářze soukromé sbírky
KnihopisK15948
Formát

12° arch se dvěma signaturami

RozsahA–I6 = s. [I–II] — 1–49 — 54–103 — [104–110(?)]
Poznámka: chyba v paginaci: po s. 49 (fol. E2r) následuje s. 54 (E2v); chyba v signování: fol. I3v je mylně signováno „Iii“
Charakteristika

Jezuita Matěj Štajer (1630–1692, v latinských autografech doloženo Steyer i Stejer, v českém tisku postily Štajer (tak i Knihopis), Lexikon 2008 má heslo „Šteyer“) se zapsal do dějin českého mluvnictví dvakrát. Jednak byl editorem mluvnice svého řádového kolegy Jana Drachovia (DrachGram1660), jednak sám vydal příručku nadepsanou Výborně dobrý způsob…, běžně označovanou Žáček. Ani v jednom případě svou práci nepodepsal jménem, obě mluvnice vyšly anonymně. Žáček je česky psaný dialog mezi mistrem (učitelem) a žáčkem o českém pravopise (v jistém rozsahu i o tvarosloví), vtipně a pomocí názorných příkladů, přísloví a rčení traktující jednotlivá úskalí dobového pravopisu češtiny. Primárním cílem příručky — kromě pomoci autorům, skutečným „žáčkům“ a tiskařům — nejspíš bylo přesvědčit písaře, aby si osvojovali pravopis tisků. Vliv Štajerových jazykových zvyklostí ještě zesílil poté, co se stal editorem později opakovaně přetiskované postily, editorem kancionálu a spolupřekladatelem novozákonní i starozákonní části Svatováclavské bible (1677–1715; spolu s jezuitou Konstancem; srov. KonsLima1667; K01111.1; K01111.2). Byl tak prakticky nejvlivnějším z jazykových reflektorů českého 17. století.

Mluvnička je koncepčně podobná DrachGram1660 a KonsLima1667 v přístupu k deklinaci (5 typů podle zakončení genitivu singuláru) i konjugaci (3 tradiční typy). Výkladovým jazykem je čeština.

 

Sazba základního textu je provedena švabachem, sazba příkladových slov frakturou, do které je doplňováno švabachové »ł « (v repertoáru liter této fraktury chybělo). Pro latinská slova a latinské základy přejatých slov je užito obvyklé antikvy.

 

Analýza obsahu ŠtajerZpůsob1668 podle studie Koupil 2012:

uvedeno je [číslo tématu] — rozsah (folia) — rozsah (strany) — samotné téma

[1] — A2vA4v — s. 1 až 6 — distribuce y ý i j ij;

[2] — A4vB2r — s. 6 až 13 — distribuce l/ł;

[3] — B2rB2v — s. 13 až 14 — distribuce variant litery b/; mistr problém bagatelizuje;

[4] — B2vC1r — s. 14 až 23 — distribuce i/y po b d f/ff m n p t w;

[5] — C1rC4r — s. 23 až 29 — úvod do deklinace a konjugace;

[6] — C4vD4v — s. 29 až 42 — 5 deklinací substantiv;

[7] — D4vE2v — s. 42 až 54 — deklinace adjektiv (i posesiv), pronomin a deverbativních adjektiv (z trpného příčestí) ;

[8] — E3rF1r — s. 55 až 63 — 3 konjugace;

[9] — F1rF3r — s. 63 až 67 — „participia“: tvoření a rodová distribuce přechodníků přítomných i minulých a trpná příčestí;

[10] — F3rF5r — s. 67 až 71 — distribuce i/y v závěrečných slabikách slov;

[11] — F5rH6v — s. 71 až 98 — litery ě č ď ň ř s̈ ť ž ſſ, proužky nad literami, kolečko nad ů;

[12] — H6vI1r — s. 98 až 99 — apel na důležitost pravopisu;

[13] — I1rI1v — s. 99 až 100 — distribuce velkých písmen a rozloučení;

[14] — I1vI3r — s. 100 až 103 — přídavek, regule pro děti k memoraci;

[15] — I3vI4v — s. [104] až [106] — errata ve formě dialogu;

 

Štajerova příručka znova ožila ještě na konci 18. století, kdy byla vydána v okruhu rytíře Jana Františka z Neuberka v podobě věrně napodobující tisk za života autorova (srov. ŠtajerZpůsob1781).

Jazykyčeština, latina
Primární literatura (edice a digitální fotokopie)
  • Štejer, Matěj Václav. Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti. Ed. D. Nečas. Praha: Akropolis, 2001.
  • Štajer, Matěj Václav. Výborně dobrý způsob, jak se má po česku psáti neb tisknouti (Žáček). Elektronická ed. Tomáše Havelky pořízená podle exempláře Knihovny Národního muzea, Praha, sign. 26 F 23 (ŠtajerZpůsob1781), s přihlédnutím k vydání z roku 1668, dostupná z WWW: <viz zde>
  • Koupil, Ondřej. Jezuité Drachovius a Steyer gramatiky češtiny. Praha: KLP, 2012 [= Grammaticae Bohemicae 2], s. 299–379.
  • Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. Fotokopie tisku Vědecké knihovny v Olomouci, sign. 32.279, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 14), dostupná z WWW: <viz zde>
  • Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 8 K 115/adl. 1), dostupná z WWW: <viz zde>
  • Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. Fotokopie tisku ze soukromé sbírky dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura (o autorovi, díle a tiskárně)
  • Bayerová, Naděžda. Gramatická terminologie předobrozenská. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979 [= Spisy Pedagogické fakulty v Ostravě 39], s. 116n. et passim.
  • Koldová, Monika. Jezuitská tiskárna v Praze (1635–1773): na základě pramenů z Národního archivu = Sborník Národního muzea v Praze, řada C — literární historie, 2005, sv. 50, č. 1–4.
  • Koupil, Ondřej. Jak prv psávali Čechové. Listy filologické, 2002, roč. 125, s. 310–320. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
  • Koupil, Ondřej. Psáti, neb tisknouti?: (Nám4, ŠtVýb1 a písaři). In Čornejová, M., Rychnovská, L., a Zemanová, J., (edd.). Dějiny českého pravopisu (do r. 1902): sborník příspěvků z mezinárodní konference Dějiny českého pravopisu (do r. 1902) 23.–25. září 2010, Brno, Česká republika. Brno: Host; Masarykova univerzita, 2010 (vyšlo 2011), s. 235–249.
  • Koupil 2012: 79–108 (o autorovi).
  • Koupil, Ondřej. Grammatykáři: jazyková a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015, s. 151–161.
  • Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis, 2015, s. 55–56 (č. 17/07).
  • Kroupa, Jiří K. M. W. Stejer v zrcadle Catalogi triennales II. Listy filologické, 1994, roč. 117, s. 316–318. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 765–768 (heslo Václava Petrboka), dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Nečas, Daniel. Rozmlouvání mezi mistrem a žáčkem o psané češtině. In Štejer 2001: XXIII–XXXV.
  • Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 1090–1091.
  • Stich, Alexandr. Štejerův Žáček a jeho kulturní poslání. In Štejer 2001: VII–XX.
  • Svatoš, Martin. Osobnost, život a dílo Matěje Václava Štejera T. J. v podání jezuitských pramenů. In Štejer 2001: CLI–CLXXVI.
  • Svatováclavská bible: nedělní a sváteční čtení. Edd. O. Koupil a J. M. Havlík. Praha: Karolinum, 2017.
  • Valášek, Martin. Barokní gramatikové, jejich úzus a postoje k jazyku. Nepublikovaná disertační práce UK FF Praha, ÚČJTK, 2005, kap. 3.
  • Vasiljev, Ivo. K jazykové politice protireformace. Český lid, 1989, roč. 76, s. 172–179. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
  • Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 898–902 (Tiskárna jezuitská /Praha/) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).