Matěj Václav Štajer

Matěj, Matthias, Matthias Venceslaus; Šteyer, Steyer, Stejer, Steier apod.

12° arch se dvěma signaturami

Jezuita Matěj Štajer (1630–1692, v latinských autografech doloženo Steyer i Stejer, v českém tisku postily Štajer (tak i Knihopis), Lexikon 2008 má heslo „Šteyer“) se zapsal do dějin českého mluvnictví dvakrát. Jednak byl editorem mluvnice svého řádového kolegy Jana Drachovia (DrachGram1660), jednak sám vydal příručku nadepsanou Výborně dobrý způsob…, běžně označovanou Žáček. Ani v jednom případě svou práci nepodepsal jménem, obě mluvnice vyšly anonymně. Žáček je česky psaný dialog mezi mistrem (učitelem) a žáčkem o českém pravopise (v jistém rozsahu i o tvarosloví), vtipně a pomocí názorných příkladů, přísloví a rčení traktující jednotlivá úskalí dobového pravopisu češtiny. Primárním cílem příručky — kromě pomoci autorům, skutečným „žáčkům“ a tiskařům — nejspíš bylo přesvědčit písaře, aby si osvojovali pravopis tisků. Vliv Štajerových jazykových zvyklostí ještě zesílil poté, co se stal editorem později opakovaně přetiskované postily, editorem kancionálu a spolupřekladatelem novozákonní i starozákonní části Svatováclavské bible (1677–1715; spolu s jezuitou Konstancem; srov. KonsLima1667; K01111.1; K01111.2). Byl tak prakticky nejvlivnějším z jazykových reflektorů českého 17. století.

Mluvnička je koncepčně podobná DrachGram1660 a KonsLima1667 v přístupu k deklinaci (5 typů podle zakončení genitivu singuláru) i konjugaci (3 tradiční typy). Výkladovým jazykem je čeština.

Sazba základního textu je provedena švabachem, sazba příkladových slov frakturou, do které je doplňováno švabachové »ł « (v repertoáru liter této fraktury chybělo). Pro latinská slova a latinské základy přejatých slov je užito obvyklé antikvy.

Analýza obsahu ŠtajerZpůsob1668 podle studie Koupil 2012:

uvedeno je [číslo tématu] — rozsah (folia) — rozsah (strany) — samotné téma

[1] — A2v až A4v — s. 1 až 6 — distribuce y ý i j ij;

[2] — A4v až B2r — s. 6 až 13 — distribuce l/ł;

[3] — B2r až B2v — s. 13 až 14 — distribuce variant litery b/; mistr problém bagatelizuje;

[4] — B2v až C1r — s. 14 až 23 — distribuce i/y po b d f/ff m n p t w;

[5] — C1r až C4r — s. 23 až 29 — úvod do deklinace a konjugace;

[6] — C4v až D4v — s. 29 až 42 — 5 deklinací substantiv;

[7] — D4v až E2v — s. 42 až 54 — deklinace adjektiv (i posesiv), pronomin a deverbativních adjektiv (z trpného příčestí) ;

[8] — E3r až F1r — s. 55 až 63 — 3 konjugace;

[9] — F1r až F3r — s. 63 až 67 — „participia“: tvoření a rodová distribuce přechodníků přítomných i minulých a trpná příčestí;

[10] — F3r až F5r — s. 67 až 71 — distribuce i/y v závěrečných slabikách slov;

[11] — F5r až H6v — s. 71 až 98 — litery ě č ď ň ř s̈ ť ž ſſ, proužky nad literami, kolečko nad ů;

[12] — H6v až I1r — s. 98 až 99 — apel na důležitost pravopisu;

[13] — I1r až I1v — s. 99 až 100 — distribuce velkých písmen a rozloučení;

[14] — I1v až I3r — s. 100 až 103 — přídavek, regule pro děti k memoraci;

[15] — I3v až I4v — s. [104] až [106] — errata ve formě dialogu;

Štajerova příručka znova ožila ještě na konci 18. století, kdy byla vydána v okruhu rytíře Jana Františka z Neuberka v podobě věrně napodobující tisk za života autorova (srov. ŠtajerZpůsob1781).

• Štejer, Matěj Václav. Žáček aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti. Ed. D. Nečas. Praha: Akropolis, 2001.
• Štajer, Matěj Václav. Výborně dobrý způsob, jak se má po česku psáti neb tisknouti (Žáček). Elektronická ed. Tomáše Havelky pořízená podle exempláře Knihovny Národního muzea, Praha, sign. 26 F 23 (ŠtajerZpůsob1781), s přihlédnutím k vydání z roku 1668, dostupná z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Jezuité Drachovius a Steyer gramatiky češtiny. Praha: KLP, 2012 [= Grammaticae Bohemicae 2], s. 299–379. Fotokopie výtisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 H 334994: <viz zde>
• Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. Fotokopie tisku Vědecké knihovny v Olomouci, sign. 32.279, dostupné z WWW: <viz zde>
• Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 14), dostupná z WWW: <viz zde>
• Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 8 K 115/adl. 1), dostupná z WWW: <viz zde>
• Štajer, Matěj. Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti, vytažený z České biblí, která na několik dílů rozdělena a vejklady po krajích položenými vysvětlena byvši, mezi nekatolickými jest u veliké vážnosti, ale pro kacířské bludy od katoliků ani čísti, ani chovati se nemá. Nicméně poněvadž (podlé všech zdání) nad jiné české knihy vlastněji, pěkněji a pilněji vytištěna byla, způsob jejího písma nemůže se než nad míru chváliti — a ten tuto se vykládá a hoden jest, aby všickni školní mistrové poručili svým učedlníkům jej míti, bedlivě čísti a podlé něho psáti se učiti. Praha, 1668. Fotokopie tisku ze soukromé sbírky dostupné z WWW: <viz zde>

• Bayerová, Naděžda. Gramatická terminologie předobrozenská. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979 [= Spisy Pedagogické fakulty v Ostravě 39], s. 116n. et passim.
• Koldová, Monika. Jezuitská tiskárna v Praze (1635–1773): na základě pramenů z Národního archivu = Sborník Národního muzea v Praze, řada C — literární historie, 2005, sv. 50, č. 1–4.
• Koupil, Ondřej. Jak prv psávali Čechové. Listy filologické, 2002, roč. 125, s. 310–320. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Psáti, neb tisknouti?: (Nám4, ŠtVýb1 a písaři). In Čornejová, M., Rychnovská, L., a Zemanová, J., (edd.). Dějiny českého pravopisu (do r. 1902): sborník příspěvků z mezinárodní konference Dějiny českého pravopisu (do r. 1902) 23.–25. září 2010, Brno, Česká republika. Brno: Host; Masarykova univerzita, 2010 (vyšlo 2011), s. 235–249.
• Koupil 2012: 79–108 (o autorovi).
• Koupil, Ondřej. Grammatykáři: jazyková a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015, s. 151–161.
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 55–56 (č. 17/07).
• Kroupa, Jiří K. M. W. Stejer v zrcadle Catalogi triennales II. Listy filologické, 1994, roč. 117, s. 316–318. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 765–768 (heslo Václava Petrboka), dostupné z WWW: <viz zde>
• Nečas, Daniel. Rozmlouvání mezi mistrem a žáčkem o psané češtině. In Štejer 2001: XXIII–XXXV.
• Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 1090–1091.
• Stich, Alexandr. Štejerův Žáček a jeho kulturní poslání. In Štejer 2001: VII–XX.
• Svatoš, Martin. Osobnost, život a dílo Matěje Václava Štejera T. J. v podání jezuitských pramenů. In Štejer 2001: CLI–CLXXVI.
• Svatováclavská bible: nedělní a sváteční čtení. Edd. O. Koupil a J. M. Havlík. Praha: Karolinum, 2017.
• Valášek, Martin. Barokní gramatikové, jejich úzus a postoje k jazyku. Nepublikovaná disertační práce UK FF Praha, ÚČJTK, 2005, kap. 3.
• Vasiljev, Ivo. K jazykové politice protireformace. Český lid, 1989, roč. 76, s. 172–179. Fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 898–902 (Tiskárna jezuitská /Praha/) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>