Jan Nejedlý

Johann; Negedly, Neyedly

8°

Třetí vydání německy psané mluvnice univerzitního profesora češtiny Jana Nejedlého (1776–1834) vyšlo se změněným názvem ve vysokém nákladu sedmi tisíc výtisků. Srov. jiná vydání: NejGram1804 (mluvnice) a NejGram1805 (cvičebnice); NejGram1809; NejLehr1830.

V tomto třetím vydání, s pozměněným titulem, je původní praktický díl sloučen s výkladovým — výklady se střídají s cvičeními. Kniha je rozdělena do čtyř oddílů (Abschnitt):

— 1. [bez názvu, o hláskách a slovním přízvuku], s. [1] až 14;

— 2. o pravopisu, s. 15 až 28;

— 3. o slovních druzích a jejich ohýbání, s. 29 až 283;

— 4. o syntaxi, s. 284 až 317.

Následují příloha o prozódii (s. 318 až 322), německo-česká konverzace (s. 323 až 342) a cvičné texty k čtení a překládání (s. 343 až 366).

Nejedlý i v tomto vydání zdůrazňuje, že klasických kvalit dosáhla čeština podle jeho názoru během zlatého věku v 16. století; to se týká i pravopisu, který někteří novotáři (einige Neuerer) bezdůvodně mění (s. II až III). V dobovém sporu o analogickou úpravu tradičního pravopisu (srov. DobLehr1809, HankaPrav1817 a DobLehr1819) se právě Jan Nejedlý stal konzervativním obráncem staršího psaní („ypsilonistou“), umožňujícího bezproblémový čtenářský přístup i k tiskům z 16. století (srov. Lisický 1898: 329n.), podobně jako Jiří Palkovič. Je příznačné, že Nejedlý vyměnil ve vydání z roku 1821 na s. [367] odkaz na Tomsův slovník z prvního vydání za odkaz na dvoudílný česko-německo-slovenský slovník Palkovičův (1820–1821; K06753). Na s. 22 a 23 k tomuto tématu přičiňuje poznámku a (co se týče obtížnosti osvojení, oprávněně) vidí v analogickém psaní jota/ypsilon po <s>/<ſ> a <z> komplikaci beztak obtížného systému.

Výklad vznikl úpravou textu starších vydání.

Pro sazbu německého výkladu bylo užito fraktury, česká slova a texty jsou vysázeny tradičním švabachem, latinské termíny a občasné překlady jsou tištěny antikvou.

• Negedly, Johann. Practische Böhmische Grammatik für Deutsche. Prag, 1821. Fotokopie tisku Bayerische Staatsbibliothek, München, sign. L. rel. 696, dostupné z WWW: <viz zde>
• Negedly, Johann. Practische Böhmische Grammatik für Deutsche. Prag, 1821. eKniha Google (fotokopie tisku Bayerische Staatsbibliothek, München, sign. L. rel. 696), dostupná z WWW: <viz zde>
• Negedly, Johann. Practische Böhmische Grammatik für Deutsche. Prag, 1821. Fotokopie tisku knihovny Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., sign. T II 133c, dostupné z WWW: <viz zde>

• Jakubec, Jan. Jan Nejedlý. In J. Hanuš aj. Literatura česká devatenáctého století. Díl první: od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. Praha: J. Laichter, 1911, s. 541–568. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, sign. 54 G 6177/Díl 1.2.vyd., přístupné z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 98 (č. 19/09).
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 3/I: M–O; 3/II: P–Ř. Red. J. Opelík. Praha: Academia, 2000, s. 456–459 (heslo Mojmíra Otruby), dostupné z WWW: <viz zde>
• Lisický, Alois. Spor o i a y. Časopis Musea království Českého, 1898, roč. 72, s. 308–332 a 454–493. Fotokopie výtisku Knihovny Národního muzea, Praha, sign. Z 10 D 9, dostupné z WWW: <viz zde>
• Rybička, Antonín. Přední křisitelé národa českého: boje a usilování o právo jazyka českého začátkem přítomného století 1. Praha: F. Šimáček, 1883, s. 88–166. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, sign. 54 E 8147, dostupné z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 1020 (Widtmann Kašpar) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>