|
Autor | ||
Zkratka | DobBild1799 | |
Transkribovaný titul | Die Bildsamkeit der Slawischen Sprache, an der Bildung der Substantive und Adjektive in der Böhmischen Sprache dargestellt. | |
Transliterovaný titul | Die| Bildſamkeit| der| Slawiſchen Sprache,| an der| Bildung der Subſtantive und Adjektive| in der| Böhmiſchen Sprache| dargeſtellt. | |
Poznámka k titulu | jak uvádí Knihopis, existuje stejné vydání s titulním listem rozšířeným o informace o autorově členství v učených společnostech | |
Místo tisku | Praha (Prag) | |
Tiskař/nakladatel | Johann Herrl (In der Herrlischen Buchhandlung) | |
Vročení | 1799 | Vydání | první samostatné |
Exemplář | Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T III 2885b | |
Knihopis | K01974 | |
Formát | 4° | |
Rozsah | a4+1 b–h4 i2 = s. [1–2] — [I] — II–LXVIII | |
Charakteristika | První pokus o samostatné zpracování slovanského kmenosloví, které by obstálo před učeneckou komunitou konce 18. století, vydal Josef Dobrovský (1753–1829) pod názvem Abhandlung über die Ursprung und Bildung der slavischen, insbesondere der böhmischen Sprache poprvé jako úvod k Tomsovu slovníku (1791). Samostatné vydání tohoto německy psaného pojednání, inspirovaného německým evangelickým teologem a filologem Friedrichem Carlem Fuldou (Jakubec 1911: 223n.), se uskutečnilo v roce 1799. Bylo součástí příprav na vlastní Dobrovského zpracování celé mluvnice češtiny (DobLehr1809; DobLehr1819) — nauka o odvozování slov v češtině ostatně tvořívala už u předchůdců Dobrovského od 17. století (DrachGram1660) jejich pevnou součást.
Kniha, jejíž příkladový materiál je brán většinou z češtiny, je rozdělena na tyto části: — I. tvoření substantiv (Bildung der Substantive), s. [I] až XLIII; — II. tvoření adjektiv (Bildung der Adjective), s. XLIII až LVIII; — III. skládání jmen (Zusammensetzung der Nennwörter), s. LVIII až LXVIII. Závěrečná část, pojednávající o odvozování příponami a tvoření kompozit, se končí citátem z Johanna Christopha Adelunga (1732–1806), který má mladé spisovatele odradit od příliš horlivého tvoření nových složenin v češtině. Starší mluvnice (zvlášť RosaGram1672) považovaly otevřené, potenciálně nekonečné slovotvorné možnosti za jednu z největších předností češtiny; u Dobrovského zaznamenáváme příklon k pojetí, které nachází limity tvoření slov v dokladech z reálného jazykového úzu.
Německý text je tištěn frakturou, české příklady švabachem, latinská slova antikvou.
| |
Jazyky | němčina, čeština, latina | |
Primární literatura (digitální fotokopie) |
| |
Sekundární literatura (výběr příspěvků s odkazy na obsáhlou starší literaturu) |
| |
Autor popisu | Ondřej Koupil | |
Poslední aktualizace | 27. 9. 2021 |
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.25 |
|||
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |