[307]číslo strany tiskut. j. pravieše sě ferebatur tamt. (v ČČMus. vytištěno pranoſe ze, nesprávně); – prſichodiech ŽKlem. 100, 2, pokorziech dušiu mú ŽWittb. 34, 13, myſlech AlxV. 863, dalech sě hluku Brig. 45; když (ty) wychodieſſe ŽWittb. 67, 8 když mi ty prospěch cinieſe Baw. 45ᵃ (praví člověk kolčavě); honieſe persequebatur ŽGloss. Deut. 30, Petr prawijeſſe Štít. ř. 14ᵃ, jehož zaloſtijeſſe t. 112ᵃ, kterýž proſyeſſe GestU.258, Sokrates chodyeſſe t. 119; diábel bydleeſſe Pass. 457, když se modleſſe GestU. 214, když to myſleſſe t. 94; (lotr Krista) proſeſſe Hod. 49ᵃ; (buoh) ſudiſſe EvOl. 38ᵃ, (had) bydliſſe GestU. 38, straka mluwiſſe t. 235, každý proſyſſe t. 217, král diwiſſe se Troj. 222ᵇ, Darius gezdijſſe Alxp. 54; (dva prorádcě) radyeſta zie AlxBM. 1, 3, když sama dva mluvyeſta DalC. 62, ona dva mlazšie prawijeſta Štít. ř. 72ᵃ, dywijeſta sě oba t. 76ᵇ, když spolu mluwieſſta GestU. 211, dva čápy hnyezdyeſſta GestBř. 6ᵇ, dva čápy hnyezdyſſta ſye GestU. 11; newierziechom ŠtítMus. 83ᵇ, kniežata proẛiechu Pass. 281, anděli noſiechu t. 341, (Čechové doby pozdějši) beze cti z vojny sě wratyechu DalC. 79, mnozí gezdyechu GestU. 99, (mistři) vczzyechu GestBř. 85ᵃ, všichni sě truchlechu Pass. 537 ti ješto sě weſſeleechu Pror. 17ᵃ, (mistři) vczichu t. j. učíchu GestM. 96 (71, stejné místo s vczzyechu GestBř. 85ᵃ).
O imperfektech mysliti-myšléch, hyzditi-hyždiech, sytiti-syciech, klestiti-kleštiech atp. v. § 26 č. 1.
137. Aorist prosich atd., psl. prosichь. Na př. priloſi t. j. priloži continuavit Greg.; (ježe bóg) ziblizni m. sblížni quod deus coniunxit Gloss.Jag. 73; – musich vstáti DalJ. 29 podle rkp. P, když tvój mlazší bieše nepřieteli uťal ucho, ty jej uzdrawy svým dotčením Štít. ř. 164ᵃ, (král) zamyzzli PilD., (král) wzmluwi t., že sě dvě hořě ſtupyſta Alb. 49ᵇ, mimopuſtichom praetermisimus Gloss.Jer., (dievky) všiu sílu ztratychu, hanbú sě viec newratychu DalC. 14, proſychu Ol. Ex. 12, 35 atd. – Odchylkou: když přijedechu, král takto k nim promluwie učiniv rukú mlčenie Troj. 31ᵃ a j.; v době úžení bývá zvratnou analogií ie místo í, a podle toho také místo i.
138. Tvaryjmenné.
a) Infinitiv prositi atd., psl. prositi. Na př. gaditi detestari Greg., ualiti t. j. valiti volvere tamt., ucrotiti t. j. ukrotiti domare GlossJag. 112; proſithi musímy rogare HomOp. 153ᵃ, proſithi t. 152ᵃ, cztijti Štít. ř. 46ᵃ atd., prositi, ctíti, -t Us., młátit i -ť BartD. 1, 76 (val.) a j.; młácic t. 42 (hroz.), młóćić t. 101 (laš.). – Stran délky ve ctíti atp. v § 31 č. 5. Místy bývá slabika kořenná zdloužena, proti krátké tvaru spisovného: cénit, hójit, hnójit BartD. 1, 8 (zlin.), młúvit, ḿénit (měniti) strójit, hónit, krmit t. 2, VIII (též), chódit, t. 85 (stjick.) a j. – O -t, dial. -ť a také -ci, -c atd. v. § 31 č. 2 a 3.
![[307]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00309.jpg){kind=link}