[142]číslo strany tiskuPror. 23ᵃ atd.; – part. sěden, ze sêd-: poſiedeny (pl. nom. masc.) Pass. 469; – subst. verb. sědenie: jako rozſyedenye zdi Pror. 22ᵃ. – Zaniklo, v nč. je za to sednouti.
skytu, skýsti. ze skyt-. Praes. skytu atd.; já skytu Jg. (z Bočk. exc.), wyſkyteſſ ſye nebezpečenství velikému ŠtítVyš. 110ᵇ, poſkyteſs pravice Ol. Job 14, 15, když poſkyte bóh toho Štít. uč. 137ᵇ, svět skyte nějaká pochotenstvie ŠtítMus. 4ᵇ, žádost toho ješto svět ſkyte ŠtítBud. 157, bóh ſkyte pomoc t. 160, kdež zkytu hrále AlxH. 8, 24, druzí ſkytu hrále AlxV. 2031, kterýž (dar) nám bohové ſkytu Troj. 64ᵃ. – Impt. skyť: udeří-li tě kto v líce, poſkyt jemu i druhého ŠtítOp. 170ᵃ, nekſyt mi se Baw. 35ᵃ. – Impf. skytiech: (druh) pod meč šíji skytieše Pass. 498, mnozí ſkytiechu veliké dary Otc. 386ᵇ. – Aor. skyt-, skýt-: jeden vyſkyte ruku ven protulit Ol. Gen. 38, 27 a Comest. 45ᵃ, Tristram poskyte jeho (pitie) také panně Trist. 89, oni húbu plnú octa poſkytu ústóm jeho obtulerunt EvZimn. 45. – Inf. skýsti: chtě sě v smrt poſkyſczi AlxBM. 4, 22, nemóž-li smilstva poſkyſty komu Štít. uč. 43ᵃ, když sě poče len z země zkysti Baw. 61. – Part. skyta: bych postúpil za sě zkyta přěd sě vás kterého AlxB. 1, 20, nám jest přiekazen svět, se všech stran ſkyta příčiny k rozličnému žádaní Štít. uč. 30ᵇ, stál ſkyta jemu ruku Otc. 249ᵇ; – skyten: čtyři (epištoly) sú poſkitene Lit. předml. k Pavl., pánu Kristovi žluč byla poſkytena Mand. 2ᵇ, když bylo poſkyteno zboží MudrC. 77ᵇ. – Stč. skytu atd. (nesložené) je významu durativního; časem zaniká a v nč. je nahrazeno iterativním skýtati, poskytovati. Durativní bylo tedy také na př. part. stč. skytl; v nč. je významu perfektivního, patříc k inf. skytnouti.
svád-, inf. sv́ajść (sic) BartD. 2. VIII (laš.), v. svadnúti v § 117.
šed-, z ched-, stupň. chod-. Z kořene tohoto, oslabeného v šьd-, jsou participia šel, -šen (novotvar), šed s novotvarem šev, a subst. verb. -štie. – Part. šel fem. šla atd., stsl. šьlъ m. šьd-lъ; tvar č. náležitý byl by šedl a je snad dochován v dokladech ojedinělých: kněz bieše šedl do města Kar. 19, proč s’ newſſedl Otc. 427ᵇ, ale jisto to není; pravidlem jest šel stč. i nč., šel BartD. 1, 55 (dol.) a j., šeɫ t. 2, 10 (kroměř.), šeu t. 1, 28 (záhor.), šoɫ t. 43 (hroz.) atd.; zdlouženo v šél a z toho změnami dalšími šiel, šíl, (zúž.), šil (zkrác.); doklady jsou tu hojné z doby minulé i z nářečí nynějších: poſſeel Jid. 34, póhon ſſeel t. j. sšél Rožmb. 22, ſſeel Zrc. 12ᵃ, aby ẛél HusPost. 192ᵃ, neſſiel VšehK. 14ᵃ, mnohý jda mimo mne před se šíl (rým: zježil) Star. Sklád. 5, 128 (z rkp. XV stol.); abych neſſél Ben. 1. Reg. 25, 33 a j., poſſél jest t. 14, 19 a j., odſſél t. Súdc. 1, 26 a j., przyſſél t. 1. Reg. 30, 21 a j., ſſeel t. Gen. 37, 30, wffeel t. 7, 13; wyſſél i ſſyel po krajinách t. Súdc. 5, 4, odſſyel t. Súdc. 9, 1, przeſſiel mijeſto t. 3, 26, rozſſyel ſe lid t. 3. Reg. 12, 16, vſſyel jest t. 1. Reg. 18, 11, wſſyél jest t. Tob. 5, 10, wyſſyél t. Súdc. 3, 24, ſſyél t. Deut. 19, 5, przyſſyél t. 32, 44, odſſyél t. Num. 23, 4 atd.; odſſél Háj. 73ᵃ; šéɫ BartD.
![[142]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00144.jpg){kind=link}