Vyhledávání (skrýt)

Sepsání ctnostného života svatého poustevníka a opata Vendelína…

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. BY II 68, 75 s. Editoři Boček, Miroslav, Černá, Alena M. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<1–45–78–1011–1314–1617–1920–2223–25>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

pomo[11]číslo strany rukopisucí hojný pramen vyvedl. Ta studánka, aneb raději studnice, ještě nynějšího času nedaleko od města Svatý Vendelín řečeného čtyrhranatě kamenem ohražená jest a nazývá se studnice svatýho Vendelína, kterážto každoročně v křížovou ponděli při procesí od pána faráře posvěcená a skoro každodenně od mnohých za odvrácení všelikého lidem i hovadům škodlivého zlého navštivená bývá. Mímo toho u ty studnice, kdežto nyní kaple a poustevnícký stánek stojí, svatý Vendelín zase svou hůl do země vstrčil, která rusti počala a v veliký habrový strom vzešla. Ten se vzdycky strom svatého Vendelína nazýval, dlouho stál a před málo létma teprva zešel. Aby pak ten veliký služebník boží své modlení a pobožné rozjímání tím lépej vykonávati mohl, se[12]číslo strany rukopisuslal Bůh anjela, jenž by na místě jeho ovce pasl, a není pochybnosti, že svatý Vendelín toho spanilého anjela častějc očitě vidival a s ním oustně rozmlouval. Čte se taky v starožitných kníhách, že se mu sám Kristus Pán zjevoval a k jeho největšímu potěšení s ním laskavě jednával. Jak dlouho ale to předivné zjevení trvalo, o tom se tam zmínka neděje, nýbrž jenom se vypísuje, na jaký spůsob ten veliký zázrak konečně vyjeven byl, totižto: Pán jeho jedenkrát s jedným svým služebníkem v přičině jistého řízení do Štrasburku odjel a vraceje se oblíbil sobě cestu skrze tu pustinu, kde svatý Vendelín bez jeho vědomi ovce pásl. Když pak blízko k tomu místu přijel, uzřel své stádo před sebou a řekl k služebníku: „Mně se tento pastýř náš Vendelín bý[13]číslo strany rukopisuti zdá, neb on mu velmi tuze podobný jest.“ Služebník odpověděl: „Kterak by sem náš Vendelín přijíti mohl? Poněvádž to velmi daleko od Trieru jest.“ Však když tam potom zeman dojel a svého pastýře poznal, velice se rozhněval, náramně ho klel a spolu řekl: „Bezbožný Vendelíne! Copak jsi blázen? Nebo jsi se dokona zstekl, že mi ovce tak daleko ženeš? Zdaliž okolo Trieru důstatečné paství není, že do této hrozné pustiny stádo zaháníš?“ Svatý Vendelín řekl: „Milý pane, nehněvejte se tak přilišně. Nebo já znamenám, že tato pastva lépe ovcim k duhu jde nežli okolo Trieru.“ „Což se nemám hněvati“ (dí zeman), „když jsem sobě mnoho hosti pozval a k večeru jednoho skopce zabiti musím?“ „Nestarejte se,“ odpověděl svatý Vendelín, „pro to, můj pane. Neb já chci časně s stá[14]číslo strany rukopisudem

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).