Prvé jest vyšel syn boží, aby nás vykúpil svú svatú smrtí, jako Izák byl vyšel na pole, aby myslil o svých lidech, a tu vyšed na rozhranie, dal sě ukřižovati a ruce a noze hřebíky přibiti a ztáhl svoje ruce k bohu otci prosě za ny, za hřiešné lidi. Jako Aaron biskup vzem kadidlnići, točiž tělesenstvie, stojí dnes na kříži mezi svými, točiž na povětřie, mezi anjely a mezi mrtvými, točiž hřiešnými, a prosí za ny a řka: „Otče milý, odpusť jim jich hřiechy.“ A tak jest odvrátil od nás vešken hněv boží, také jest ztáhl svojě ruce k své milé matce, aby ji utěšil a politoval jejie žalosti, také jest ztáhl ruce k nám, hřiešným, aby nás objal dnes svú milostí jako milý otec náš. Protož utecme sě dnes k nemu a prosme jeho, aby nám odpustil našě hřiechy.
O druhém znamenajte, že umučenie jeho bylo velmě hanebné, že sú jej jeli jako lotra, pověšen na kříži jako jiný lotr mezi dvěma lotroma, a to vše pro naše spasenie. Tu bit u sochy jako zlý člověk, a žádné zlosti nikdy neučiniv. Klamali jím jako bláznem, uplván byl jako malomocný, ukřižován jako vražedlník, nebo sě Židé radiechu o nem a řkúce: „Setneme li jemu hlavu nebo užžeme li jej, brzo jej ta muka mine a čstně umře. Ale pověsme jej na odiv všemu světu a učiníme jemu hanebnú smrt a zlostnú a bolestnú, nebo čímž jest člověk rozkošnější a lepšieho rodu, tiem věcší bolest má. A tak syn boží byl čistého těla. Protož věcší bolest měl, nežli žádný svatý. Opět jeho bolest byla věcší, že na všech údech byla, od pát až do vrchu hlavy nebylo na nem zdravého miesta. Nebo najprvé jemu bili hlavu a trnovú korunu na ni zbili až do mozku, že jedni praviechu, by byla duše v hlavě, a tudy chtiechu z neho duši spieše vyhnati, aby třetí den z mrtvých nevstal. Druzí praviechu, by byla duše v srdci, a protož jemu kopím srdce proklachu. Třetí praviechu, by byla duše ve krvi, a proto jemu probichu hřebíky obě ruce a obě noze, aby z neho všichnu krev vytočili, že jeho svaté tělo bylo všechno uschlo na svatém kříži proto, aby nám odpuščeni byli naši hřieši, kteréž sme učinili, svú hlavú a svým srdcem mysléce, a svýma rukama a nohama. Opět sú jej mučili u pěti smyslech, aby naše hřiechy shladil, čsož sme sě dopustili pěti smysly, jakož Eva shřešila v slyšení, když jest hada poslúchala. Takéž proto syn boží slyšal zlá slova, ano jemu Židé lají a klamají jím a porúhají sě jemu a diáblem jej nazývajíc.
Druhé jest Eva shřešila viděním, když požádala jablek zapověděných od samého boha, proto syn boží měl zavázané oči rúškú, a to vše pro ni. Také Eva shřešila byla vóní, když jest jablko voněla, protož syn boží trpěl jest uplvánie a chrchotiny smrduté a na smrdutém miestě byl ukřižován. Také Eva shřešila dotčením, když jest ruku ztáhla k diáblu, ješto jie jablka podával, protož král nebeský roztáhl své ruce na kříži. Také Eva shřešila byla u pokušení, když jest jablka okusila,
