Pašije mistra Jana Husi
Znamenaje, že mnozí mnohé věci a položenie o smrti slavné paměti mistra Jana Husi psali jsú jinak, nežli sě jest při něm dálo a stalo, ačkoli druzí snad dobrým úmyslem sú spisovali, ale že sú běhu a položenie cělého neviděli, protož, na mnohých miestech přidávajíce a druhde ujímajíce, jinak, než sě jest dálo a stalo, změnili sú, i zdálo mi sě užitečné z náramných a ustavičných proseb mnohých milovníkóv pravdy, chtěli by na památku budúcím toliko o smrti jeho, což sě je tu znamenitějšieho dálo, položiti, aby jeho nepřietelé, jenž ještě po smrti jeho zle o něm mluvie, usta svá stulili, a ti, jenž jemu přějí, jistotu stálosti a setrvánie jeho zvědúce v tak velikých nesnáziech, aby chválili boha a, života svého polepšiece, statečně i s životy svými pravdě, kterúž sú z zákona božieho od něho slýchali, slúžiti uměli.
Věztež tehda, od narozenie syna božieho po tisíci po čtyřech stech patnádctého, když jest ten sbor konstanský po jetí mistra Jana Husi v žalářích, v nichž jest držán byl, a zvláště u mnichóv kazatelóv, z náramného nabádanie mistra Štěpána Páleče, jemuž jest mistr Jan Hus byl mnoho dobrého učinil, a Michala, někdy faráře z Smradař, a tudiež mnoho jiných Čechóv, úhlavných nepřátel mistra Husi, rozličnými artikuli křivých svědkóv jeho trápil a rozličně
