[8v]číslo strany rukopisu[B4v]číslo strany tiskuOdpověděl ten mužík: „Tepruov, pane, měl se se mnú potkati[bb]potkati] podkati, ale prchl mi v stranu do lesa.“ A kupec: „Prosím tebe, milý mužíku, podrž mi koně, nebo sem já tu svědom, shledáš, žeť mi neujde.“ I běžel do lesa. A ten mužík přivedl koník k tomu kři, kde bylo břemíčko, i vloživ břemíčko na luk, jel jest pryč, a ten kupec, nahledav se, šel jest pro kuoň, i nenalezl ani koně, ani mužíka, i porozuměl jest, že by ten byl z nebe, i vrátil se domuov. Řekla jest žena k muži: „Pane milý, kterak se vám zvedlo?“ Odpověděl muž: „Dobře. Tys poslala svému muži nebožci Erhartovi potřeby a já, nechtíc, aby do nebe pěšky šel, i přidal sem mu kuoň, aby jezdecky jel a taky aby Erhart, muž tvuoj, měl se mezi dobrými lidmi na čem projeti. Nu, milá ženo, nemějž mi za zlé a já tobě také.“

Itemcizojazyčný text kdy je v neděli neb v svátek, přikazujem vám, abyšte doma nebývali, a to pro dlužníky, neb v svátky nejvíc upomínají, ale ty dny vezmúc kuši (ručnice sú zapověděli), děte do lesa na myslivost neb[bc]neb] ueb do vsi do Malesic na pivo.

Itemcizojazyčný text pod milostí přikazujem, abyšte mnoho peněz nemívali, neb mnozí vedlí peněz hrdlo vážie. Vidíte, milí bratři, kterak z našeho cechu máte bezpečnost a klejt na cestě, že vám netřeba žádné braně, ano kdy máte toliko huol v rukou pro psí, nebojte se žádného. Neb lúpežnící každého z našeho cechu od daleka poznají řkúc: „Stůjte a nehýbajte, nebtě to náš.“ Pak nechajť bohatý sám – aha, nepůjde, leč má s sebú několiko střelcuov neb provodníkuov, a ještě nepůjde tak směle jako z nás jeden. Také z našeho cechu bezpečně lehne a bude spáti, týš v domu i v jizbě, též v hnoji, též v marštali, též na poli, a spí bezpečně. Ale bohatý, maje sklep po třími zámky, ještě s kahancem bude hleděti pod lože a okolo truhel, hledaje, jestli že j’ se kto dal zavříti.

Jakož se jest přihodilo okolo nás. Byl jeden sedlák, velmi peněžitý a sic nábožný, dobrý i pokojný. Když jest zvěděl jeho pán, nemoha proti němu najíti příčiny, kterak by mu je moh pobrati, i poslal po toho sedláka a mluvil k němu hrozně, kterak by měl proti němu, pánu svýmu vlastnímu, přechovávati lidi ty, kteříto proti němu složili piklík, aby ho zamordovali. Ten sedlák dobrý, nevěda o ničemž, vymlúval se, že vinen nýnie. Pán jeho kázal vsaditi a hladem mořiti. Tedy sedlák prosil pána, aby ho