[Tandariáš a Floribella]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 150v–175v. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

ve[166r]číslo strany rukopisuce: „Chceš to zdieti,

což koli já budu chtieti,

tehdy tě živa ostavi.“

[1085] On vece: „Jáť přísahaji,

že což mi kážeš kolivěk,

to vše chci učiniti vděk.“

Panic mu popře lhóty,

řka: „Zbav pannu té roboty

[1090] a sám buď robotný její.

To učiň, cožť kolivěk ději,

a jeď ke dvoru Artušovu,

zvěda pannu Floribellu,

poddajž se jie u vězenie

[1095] a pověz jí to znamenie,

řka: ‚Poslal mě pannic k tobě,

jenž nosí na helmě sobě

červenú pannu v zeleném poli,

aby ze mne učinila, což ráčíš koli,

[1100] leč mě živíš, leč zahubíš,

a neb mi co koli jiného učiníš.‘“

Ten pohan vše rozkázanie

splni, jide u vězenie,

všechno jí znamenie vylíči

[1105] a žalost jí v srdci obnovi,

když uslyše o svém milém,

že vždy k úsilí pochýlen.

Tuž na něm všeho ztázavši,

dobré bydlo jemu učinivši,

[1110] z vězenie jeho vypusti.

A Tandariáš tu by u pocti,

byv se pannami osm dní.

A ony nevědúc, co činiec z něho samy,

[…]text doplněný editorem[23]zde zřejmě část textu chybí

pannic[24]ve variantním rukopise KNM II.F.8 je „pášíc“: any nevědí, co samy pášíc vším veselím (Loriš 1903, s. 332) vším veselím.

[1115] Králová nazvala jej svým milým,

nadějíc se, by ji pojal.

A on pak odpuštěnie vzal

i jede zase do křesťanstvie,

vždy hledě dobro[166v]číslo strany rukopisudružstvie.

[1120] Že přijede[aq]přijede] prigiede k jedné řece,

jeda přes ni, nesta konce[25]sic! ve variantním rukopise KNM II.F.8 je „jeda přes ni na konci mosta“ (Loriš 1903, s. 333).

Tu mu se oř provali

a sobě jednu nohu zlomi,

nemože na něm dále jedti[26]sic!,

[1125] sedě[27]ve variantním rukopise KNM II.F.8 je „ssede“ (Loriš 1903, s. 333), nevěda sobě co zdieti,

až uslyše hlas panenský,

křičiec velmi veliký

a čím déle tiem blížejí.

K němu jeden bliz klusaje,

[1130] pannu za vlasy držieše

a bičem ji velmi tepieše.

Takž přijide až k němu,

vece Tandariáš jemu:

„Učiň pro všechny panny i panie,

[1135] odpust vinu[ar]vinu] winnu této panně.“

Čímž jeho viece prosieše,

tiem ji on viece tepieše,

řka: „Jest liť žel, pomsti toho.“

A on vece: „Nám nerovno,

[1140] ty jsi na koni a já pěš.“

Tento skoči s koně spěš

i vece: „Toť po tvé vóli.“

On vece: „Věz, žeť nikoli,

ač bohdá nebudeš mieti

[1145] této panny viec v tvém jetí.“

Takž toho ihned useda

a on se jemu na milost da

i poče tázati jeho:

„Coť jest učinila panna zlého,

[1150] že s ji bil tak nemilostivě?“

„Téžť panna povie tobě,

žeť sem jí zdávna slúžil

a svój život pro ni trudil

a ona ze mne svój klam.

[1155] Otec jejie přál mi jie sám,

jest králova urozenie

a já kralovic této země.

I nesl sem [167r]číslo strany rukopisuji sobě sám,

X
aqpřijede] prigiede
arvinu] winnu
23zde zřejmě část textu chybí
24ve variantním rukopise KNM II.F.8 je „pášíc“: any nevědí, co samy pášíc vším veselím (Loriš 1903, s. 332)
25sic! ve variantním rukopise KNM II.F.8 je „jeda přes ni na konci mosta“ (Loriš 1903, s. 333)
26sic!
27ve variantním rukopise KNM II.F.8 je „ssede“ (Loriš 1903, s. 333)
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).