[Sbírka kázání založených na legendách]

Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. G 10, č. 456, 195 fol. Editoři Janosik-Bielski, Marek, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

[50r]číslo strany rukopisu

Svatá Háta, božie služebnice, divně v těle i v duši krásná byla. Jiežto zazřev siličské země súdce, kázal ji před se přivésti i jal se s ní sladce mluviti, aby se pohanským modlám klaněla a jemu povolila. A když svatá Háta jemu nepovolila, ani se chtěla modlám jich klaněti, tehdy ten nestydatý súdce dal ji jednéj nestydatéj ženě, jiežto jméno bylo Eufrodozia. A ta měla devět dcer nestydatých a nepoctivých, aby ji, jakž by mohly, na pohanskú vieru obrátily. A když ji počechu, mnohými řečmi mluviece, slibovati veliké dary od toho kniežete vzíti, obrátí li se k jeho bohóm, svatá Háta jim odpověděvši vece: „Ó, vy hubené, co vy mi radíte! Však má mysl jest v mém milém pánu Jezukristovi potvrzena. Ale vaše slova jako vietr jsú. A mne z mého ustavičenství pohnúti nemohú.“ A to řekši svatá Háta, plakáše srdečně, žádajíci svú krev pro Jezukrista proliti. A uzřevši to ta zlá Eufrodozia, že ji nemuože nikterak přemluviti, Kvincencianovi súdci takto vece: „Snáze by tvrdý kámen obměkčil, než tuto dievku obrátil od křesťanské viery!“ Uslyšav to Kvincianus, kázal ji před se přivésti. I otáza jí řka: „Dievko, pověz mi, kterého jsi stavu.“ Jemužto ona odpovědě řkúci: [50v]číslo strany rukopisu„Jsem znamenitého a vysokého rodu.“ K niežto vece Kvincianus: „Když jsi znamenitého rodu, proč sobě tak hanebně činíš?“ K němužto ona vece: „Neb sem služebnice Jezukristova, onť mne jest naučil pokornú býti.“ K niežto Kvincianus vece: „Vol sobě, které chceš: nebo se našim bohóm modl, nebo tě káži mukami hroznými mučiti.“ K němužto svatá Háta vece: „Jakož jest byla Jovis bohyně tvá, tak i ty buď, jako jest byl Jupiter.“ Z toho se rozhněvav Kvincianus, kázal ji políčkovati a řka: „Neslušieť tobě tak protivné řeči mluviti proti súdci!“ K tomu svatá Háta vece: „Nebojím se toho, nebo mi jest to divno do tebe, že jsa muž smyslný a múdrý, již opět nemúdře sobě činíš, že vzýváš své bohy němé, anoť nic zpomoci nemohú.“ K tomu Kvinicianus: „Nepotřebie mi jest tvých slov přílišných! Protož nebo se našim bohóm modl, nebo tě káži mnohými mukami mučiti.“ K němužto svatá Háta vece: „Nebojím se toho! Nebo pustíš[fe]pustíš] puſtieſs li na mne zvieřata, já pojmenuji pána Jezukrista, a oni opitomějí všichna. Pakli mě v oheň uvržeš, anjelé mě nebeskú rosú obvlažie. A pakli mě raniti kážeš, mám ducha svatého, s jehožto pomocí všecky tvé rány i muky potupím.“ Tehda Kvincianus kázal ji v žalář vsaditi. A když bylo nazajtřie,

X
fepustíš] puſtieſs
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).