rozhněvav se náčitě, i pošle tisíce oděncóv, aby svatého Bartoloměje jali a přivedli ho předeň. A když ho přivedli, i řekl jemu král Astrages: „Ty lis ten, jenžs převrátil bratra mého?“ Odpovie jemu apoštol řka: „Jáť sem bratra tvého nepřevrátil, ale obrátil.“ Vece jemu Astrages: „Jakožs ty zjednal a kázal bratru mému, aby on opustil bratra svého a tvého boha následoval, takéžť já zjednám, že boha svého zapřieti musíš a mého boha následovati.“ Odpovie jemu svatý Bartoloměj: „Králi, toho boha, jehož prvé bratr tvój následoval, toho sem já svázal a svázaného ukázal, a aby modly porušil a zlúpil, k tomu sem ho přinutil. A protož, králi, jestliže ty též bohu mému učiniti muožeš, hotov sem já modly tvé následovati a jim se klaněti. A pakli já mocí boha svého tvé bohy zetru a zkazím, uvěř, králi, v boha mého.“ A netáhne svatý Bartoloměj této řeči dokonati, přijde králi poselstvie, že buoh jeho Valdach spadl s slúpa, na kterémž byl postaven, a na kusy se zetřel. Slyšev to král, že se jeho bohovi taková věc přihodila, náčitě se rozhněva a velikými hněvy rúcho, kteréž na sobě měl, bude dráti. A ihned svatého Bartoloměje káže kyji bíti a tak ubitého káže zaživa odřieti a jeho svatú hlavu jemu stieti káže. A v tom umře a skona svój život svatý. Tu pak křesťané vzemše jeho svaté tělo, poctivě pochovali. Ale král Astrages a ti biskupové, jenž svatého Bartoloměje tak umučili, od čertuov zdáveni jsúce zemřeli sú hanebnú