zvláštnie ctnost, kterúžto syn k nie jakžto k matce má, od něho bude uslyšena. Uslyšíť jistě syn matku, uslyšíť také i otec syna svého. Ostatně a posledně panna Maria nazvána bude archú zvlášče proto, neb jakož otcové stařie, když se jim zdálo, že by pána boha rozhněvali, ihned se utekli k arše, když pána krotiti chtěli, to před archú činili. A pakli proti nepřátelóm boj chtěli podjíti, tehda archu s sebú nesli. Takéž i my činiti máme, kolikrát pána boha svými hříchy rozhněváme, utecme se k arše, totiž ku panně Marii, a pakli se hřiechóv chcme pokáti a hněv božie ukrotiti, učiňme to před archú, to jest před pannú Marií, prosiece jie, ať ona nás se pánem bohem smieří. A jestliže boj jakého pokušenie neboli protivenstvie trpíme, nesme s sebú, totiž mějme na paměti, v našem srdci archu, totiž pannu Marii. A to nám také radí sv. Bernart řka: „Jestliže se vytrhne pohnutie jakého pokušenie, vzhlédni na hvězdu a nazývaj pannu Marii, neb jest velmi milostiva. A protož podlé rady sv. Bernarta i také jiných doktoruov, uložiece úplně naději svú v tu milostivú naši archu, v pannu Marii, vstanúce nahoru a pokleknúce nábožně a pokorně, prosmež jejie svatéj milosti, ať naše modlitby, ačkoli malé a nehodné, ráčí přijíti a ráčí nás omluviti k svému milému synu v těch věcech, což jsme jich hřešiece často páchali. A poněvadž