ubezpečiti. Tím obyčejem také pán Kristus, knieže nebeské, velebí a chválí svatého Bartoloměje, rytieře svého, jak věrně se jeho nádržal a jak věrně jemu slúžil a ve všech věcech vždy jeho vuoli činil jest a naplnil. Protož pro takovú vieru nazývá ho pán buoh přietelem svým věrným, ale ne služebníkem. I jest velmi hodné a užitečné pána boha přietele míti. Jedno proto, že jest mocný a muož člověka obrániti ode všech jeho nepřátel vidomých i nevidomých. Druhé proto, že jest bohatý a ščedrý, muože člověka, ktož toho na něm zachová, obdařiti i nadati počasným i věčným bohatstvím a toho, komuž ráčí, ščedře uděluje a udává. Neb v písmě svatém shledáváme tři člověky svaté, kteréž pán buoh přátely svými nazýváše, k kterýmžto také tento svatý Bartoloměj podobně muož přirovnán býti. Jeden byl Abraham, druhý Mojžieš a třetie svatý Jan, křtitel boží. Neb jakož tito plnili přikázanie božie a činili jeho vuoli, takéž svatý Bartoloměj naplnil vuoli boží. O Abrahamovi také psáno máme, když jemu pán buoh řekl: „Abrahame, beř se dále s své země a od známosti své a jdi do země, kterúž ukáži tobě.“ Tudiež Abraham bieše poslušen pána boha a bral se do té země, kdež jemu pán buoh ukázal, a pak pro takové poslušenstvie nazval ho pán přietelem svým. Takéž