velmi pílně zachoval a podlé toho se vedl a život svój zpravoval, jehož toho však nemnoho na mladých lidech shledáno bývá. Byl jest také sv. Mikuláš milostivě a duostojně k svému biskupství volen. Neb jakož biskup toho města Mirree byl umřel, pak sebralo se několiko jiných biskupuov do toho města, chtiece o jiném biskupu pomysliti. I bieše mezi nimi jeden jako najstarší, jehož jiní biskupové byli poslušni. A když přikázal, aby se tři dni a tři noci pořád postili a modlili se milému bohu, aby ráčil zjeviti, kto by k tomu biskupství hodný byl, tehda třetí noci uslyši hlas, aby o jitřní hodině k kostelu šel a očekával tu u dveří kostelních, a který by najprv přišel k kostelu, jemuž by říkali Mikuláš, aby toho biskupem volili a posvětili. A když pak bylo o jitřnie hodině, přijide velmi tiše sv. Mikuláš, a biskup popadne ho a bude jej tázati, kterak jemu pravým jménem říkají. A tento pokorně odpovie biskupovi řka: „Mikuláš mé jméno jest.“ Tu pak uvedl ho do kostela i s jinými biskupy, s velikú radostí chválíce milého pána boha, i posvětili sú ho biskupem toho města jakožto bezděky příkladem milého Krista, jehož také jednú chtěli králem voliti, a Kristus nemiluje pýchy tohoto světa, i ušel jim sám na nějakú horu. Takéž svatý Mikuláš, jako bez svéj vuole připraven byl ku přijetí biskupstvie, nevšel v to biskupstvie