[470]číslo strany rukopisuneb břicha tvého, v dobrém […]text doplněný editorem úmyslu obět jest dobře; to jsú slova svaté Elžběty, neb k ní přišla Matka Božie k svaté Elžbětě, tu, kdež anděl jest skonal to pozdravenie, svatá Elžběta počala řkúc: Požehnaná ty mezi ženami, i požehnaný plod břicha tvého. Ó, jistě i nad ženyť jest požehnána, pannú jsúc, vždy tak výborný plod poroditi tak divným činem, o němž die prorok: I kto vypraví porod jeho? Ale divným řádem řekla jest to svatá Elžběta: Požehnaná, a pak potom: I požehnaný plod břicha tvého, jako by nevěděla, že ona má od svého plodu požehnánie, ne plod jejie od nie. Větší jest plod jejie, nežli ona; ne plod svat svatostí jejie, ale ona svatostí plodu svého. A však předešlo jest ji bylo i jiné prvé požehnánie, aby čísta byla plna milosti z toho že jest vždy s ní Bóh byl; a kdyby ji bylo nepředešlo, že by nebyla tak čísta, tak pokorna od své mladosti, ten velebný plod požehnaný nebyl by snad plod jejie, aby vzal tělo z nečisté krve. Neb ač i to mohl podlé svého mohutství, však jest slušné a hodné to bylo, aby ovšem z čisté krve bylo to tělo tak čistého. Protož svatá Elžběta rozuměla jest, že jakož slunce v svém kruhu v sobě světlejšie jest, než v těch paprslciech, ješto jdú od něho, tak tvuoj plod nad tě. A tak ji mateří nazývala pána svého, ale v té srdečné radosti vidúc svú přietelnici, ješto jest ji znala u veliké šlechetnosti a proto srdečně milovala, netbala řádu. Uzřevši ji tak velikú milostí darovanú, řekla i diviec sě i u vděčnosti z toho Hospodinu: Požehnaná ty v ženách. A pak jako po poprslciech k slunci přišedši, od něhož to osviecenie, řekla: I požehnaný plod břicha tvého. A kto muož neřku vypraviti, ale obmysliti požehnánie plodu toho? Neb ten plod jest požehnánie přinesl všemu světu, smrt zrušil, život opravil, cěstě k spasenie naučil, posilu dává na té cestě a jest Bóh navěky požehnaný, Jezus Kristus, jenž kraluje s Otcem i s Du[471]číslo strany rukopisuchem