[468]číslo strany rukopisusvatá čístě panenstvie zachovavši, dala jest plod požehnaný z plnosti v ní Božie milosti. A když jest tak mnoho daróv nade všecky jměla z Božie milosti a byla jest ve všech svých věcech smierně, silně, spravedlivě múdrá, ve všem múdře, silně spravedlivě smierná, ve všem silně, smierně, múdře spravedlivá, ve všem spravedlivě, múdře, smierně silná, dobře jest jí řekl anděl: milosti plná.
A přičinil řka: Hospodin s tebú. Neb kto by tak pln byl daruov Božie milosti, aby s ním nebyl Hospodin? Ó, dievko svatá, jak jest převýborně s tebú Hospodin, jinak než s námi, jinak než s anděly; ani jest kdy byl, ani bude tak s kterým svatým, jako jest s tebú! Za velikú věc mají to andělé sobě, že tak jest Bóh s nimi, že sě držie vuole a jsú vuole Božie služebníci. Ale i nadto jest s dievkú svatú; neb i synem jejie ráčil býti. A tak s ní jest jako s matkú plné pocti. A ona tu velebnost, ješto jí andělé slúžie, svobodně nazývá synem. Který by to z andělóv mohl řéci Bohu, jako ona synu: Co jsi nám učinil, že jsme žalostiec hledali tebe? A vieceť praví čtenie řka: I bieše poddán jim. Bóh lidem poddán, a pak lidé nechtie býti Bohu poddáni a držeti zpósob jeho, mlazší a menší aby byli v svých starších poslušenství a v svých vyšších. A ktož pod svým vyšším býti nechce, ktož by chtěl býti nad jinými ne podlé zřiezenie Božieho, ten, že má Boha nad sebú, protiví sobě. Ale ať nezajdu z úmysla dále, navrátím sě a pravím: Bóh, jemuž andělé slúžie, jemuž jsú poddány moci všecky, byl poddán, poslúchal matky a Jozefa jako otce. A tak jinak byl s dievkú svatú, než s anděly; jinak, než kdy byl neb bude s kterými svatými. Aj, jakť jest s ní vždy byl Hospodin! Najprvé s ní tak byl, že jest ji učistil, posvětil dřieve, než se jest narodila, donidž byla v své matky břichu. A potom ji tak ostřiehal, že i najmenší hřiech jie nepoprznil, a svázal v ní podnět hřiechu. A pak, když počala synem, tak v ní pohasil ten podnět hřiechu, že jest nemohla i hřešiti. Neb
