syndereziscizojazyčný text slóve, třetie. Neb když vidíme stvořenie, zdali to nemáme jako posla, že stvořitel má milován býti? A tak die žaltář: Nebesa zvěstují chválu jeho; kdyžť jsú milé a libé stvořené věci, coť stvořitel nenie nad to? Protož dějí kniehy Job: Otěž skota a naučí tě, ptákuov z povětřie, a ukážíť; mluv k zemi, odpovieť, a povědieť ryby mořské. A tak die svatý Augustin: Aj, nebe i země i vše, což jest v tom všudy, volá ke mně, abych miloval tě, Hospodine! A svatý Bernart die: Obrať oči ke všemu, to vše, ješto aneb nám pohodú slúží, aneb sě nám protiví, nejsú jako ostrohy, ješto pudí nás, abychom běželi k Boží milosti? Druhý posel od Boha k nám jest Písmo. To nám Boha ukazuje, zove nás k němu, ponúká, rozochvuje k vóli jeho, ze zlého kárá; hrozí, chybíme li sě s Bohem, a slibuje mnoho dobrého, přijdem li k němu. A protož die svatý Pavel: Všelikéť písmo vdechnuté Bohem užitečno jest. Třetiem sem řekl poslem v přirození našem tu jiskerku, ješto die o ní svatý Jeronym: I co jest to, že pro každý zlý, šeredný účinek aneb sě stydíme aneb bojíme a vinu účinku zlého zarděním své tváři aneb zbleděním ukážeme? A i u malém pohřešení nechtěli bychom býti jiným ohlášeni. A když co dobře učiníme, veselo jest nám to. O tom poslu die svatý Bernart: Nemá omluvy člověk, nemiluje li Boha; neb volá k němu vnitř přirozená spravedlnost, že toho má se všeho srdce milovati, jemuž vie, že jest vším sebú dlužen. Nad to nade vše Božie vdechnutie často mieváme poslem k sobě, abychom k tomu, co jest libé Bohu, přistúpili. Neb jakož die svatý Bernart: Budu li vnitř v duchu napomenut, abych pomáhal spravedlnosti, rovnost držal, takovéto spasitedlné napomenutie zvěstuje mi blízké Božie příštie. A tak Pán Bóh šle k člověčí mysli své posly, vzbuzuje ji, aby z své vuole hnula sě k vuoli Božie a přistúpila. A když jest člověk najduostojnějšie stvořenie z stvořenie jiného, jakož v něm nic nenie