Tepe li žid křesťana nebo učiní co jiného nepravého, popravie nad ním jako nad křesťanem. Pakli bude žid přieti a to jsú viděli židové i křesťané, tehdy mají nejméně jednoho žida k svědectví mieti. Pakli nebylo židuov při tom, tehdy to dobře usvědčie sprostnými křesťany, to jest opět jedno právo, ktož nad jedním židem hrdost učiní. Zabie li také křesťan žida, popravie nad ním, jako by křesťana zabil. To jest proto ustaveno, že je jest král v svój mier přijal. A zapří li křesťan, toho jej musie usvědčiti křesťany, neb každého žida přísaha nenie platná ani muož jíti proti křesťanovi. A pakli chce křesťan, žid musí s ním sedati. Tehdy da židóm Vespazianus opět lepšie právo, to jím obdrže Jozeph, kdyžto učini jeho syna zdráva ot veliké nemoci. Kúpí li žid kradené nebo lúpené zbožie jako křesťan a čehož on potom zapří, toho jej mají přesvědčiti jako křesťana, a pójčí li žid na kradené neb na lúpené zbožie a příde li onen, jakož právo jest, on jemu musí jeho zbožie vrátiti s právem, ale již oni lepšie právo vykúpili jsú, a to sú jim králové dalo proti právu, že oni pójčie na kradené neb na lúpené zbožie, ale však to má činiti za krásného dne před svými dveřmi a zevné cestě. A příde li ten potom, jehož zbožie jest, musí jemu jeho jistinu dáti, ale lichvy nic. Pójčí li on tajně na to, on je musí tajně vrátiti darmo. A die li žid, že jest před svými dveřmi na cestě na ot pójčil zevně, to má učiniti a usvědčiti dvěma židoma k sobě. Pakli těch nemá, ale vezmi jednoho žida a jednoho křesťana. A přijme li žid kalich nebo co jiného, ješto ke mši slušie, a jest ukradeno neb oblúpeno a příjdú, potom on musí darmo vrátiti. A slyší li on, ano toho ptají a zatají to a naleznú potom to v jeho moci a mají jej potom oběsiti proto, jako zlodějě, to jest proto ustaveno, že což ke mši slušie, že jest toho viece čést svěcena od biskupa. Pakli on má těch věcí, svod toho má vzíti. Žida nemá ijeden