[67r]číslo strany rukopisuzprávně. Dědicové také neplatie lichvy ani hry, rukojemstvie mají dědicové platiti.

Ktož člověka jme a nevezme jej nic, ale tepe jej i raní ne do smrti ani do chromoty a on leží přes ten rok na tej ráně a umře, po tom roce počeli li jsú jeho dědicové žalobu neb on sám v tom roce, on musí zpráva otpoviedati jeho dětem a mají jim právo učiniti k němu jako pro vraždu. Pakli se jest s ním byl smieřil a muož to usvědčiti sedmi člověky, tehdy jest prázden proti dětem i proti rychtářovi.

Chce li pán, který by se jemu člověk porobil, aby jemu poroben byl, a ten člověk toho pří, nedálo li se jest to před súdem, tehdy nemá ijedné moci.

Chce li se také svobodný porobiti, to zapovědie jeho příbuzní dobře ot otce i od mateře, a když oni to jednú zapovědie, tehdy on nemuož se viece porobiti.

Nařkne li jeden člověk druhého že jest jeho porobený, s právem toho jej musí usvědčiti dvěma svědkoma člověkoma, ješto jsta jeho porobena, a nemá li těch, tehdy ulič tu svýma dvěma příbuznýma a sám třetí. Nařkne li jej jiný pán, že jest jeho a vieže se veň mocně, tehdy jej má ten pán obdržeti, ješto jest prvé nařekl sedmi člověkóv, ješto jsú toho člověka příbuzní otcem i mateří. Pakli móže ten člověk svú svobodu ukázati nebo že jinde na boží duom slušie šesti svých příbuzných, třmi ot otce a třmi od mateře, tehdy jest on v svých svědky otvedl a svú svobodu neb jiné své právo je obdržal.

Ktož z práva na kterého člověka jmá, ten lepšie právo na tom, než kto zprávy nejmá a má své svědky vésti, před tiem, ješto zprávy nejmá.