ránu i tomu, ktož žaluje, i také rychtářovi, a pakli jsú byli rohové, jakož jsú býti jměli, tehdy on neukládá nic. A jestli bylo v tu chvíli, kdyžto on rohóv nenosil, ač činil li je tehdy škodu, to má súditi, jakož jest napřed psáno a za též právo, když škodné rohy má.

Má li člověk škodlivý kuoň a on to dobře, když naň vsedne, tehdy má kázati lidem odstúpiti a má ot lidí jeti. Neučiní li on toho, kterúž škodu kóň učiní, on musí upláceti, jako jest napřed pověděno. Kto naň škodu povede, tento sám třetí usvědčiti nebo sám druhý. Pakli tu žádný nebyl ale, ukaž to sám na svatých a buďto prázden. Kóň má též právo jako dobytče nebo jako zvieře.

Nenalezne li který rychtář svého základa na kterém zboží, že jest tak malé, tehdy má biřic kříž vstrčiti na vrata nebo na dóm a má jej tiem svoboditi a uvázati se v ně za čie dluhy nebo a čie viny. Tehdy mají přes šest neděl vypověděti, ač jehož jest, jeho nevyplatí, a mají lidem od toho platiti. A nedostane li se co na tom zboží, tehdy se tiehni na jiné, ač tu jest. Pakli jeho tu nenie, a co se nedostane, na tom má rychtář vinu mieti, ne ten, ješto jest žaloval. A příde li ten, jenž to děditi jměl, dřieve roka a dne a ulíčí to, že jest nevěděl dřieve roka a dne, by to zbožie chtěli prodati, a nebo ulíčí jinú svú potřebu nebo překazu, tehdy jemu jeho zbožie vyplatiti dáti mají. A rychtář má onoho, ješto kúpil, přinutiti, aby své penieze zase vzal, to jest v korytanských horách.

Žalujeta li dva na jednoho zbožie a povieta, že jim jest pán nebo jiný člověk k dědictví dal nebo k manství pójčil nebo zastavil, a příjdeta oba potom před súd a jeden die, že má jednoho zprávce a druhý druhého a oba povieta, že máta své zprávce, a to jest dědictvie anebo zástava nebo nábytek. A leží to v tom rychtářství, v němž