a v ní kamenie světlost [181r]číslo strany rukopisumnohá.
Karbunkulové tu biechu,
po všem se lese svítiechu.
[325] Nebylo nikdy temné noci ijedné,
by nesvítilo právě jako i ve dne.
Rubín v ní nejeden veliký
a v té hřitci pták všeliký.
A každý křičí, co má síly,
[330] řečí řkúc: „Pane milý,
tobě dána chvála i čest,
to vždy bylo, bude i jest.“
Činiechu svým křikem mnohú pýchu,
sediece v koruně na vrchu.
[335] Tomu se já za vše divi,
že zpieváchu jakožto živi.
Vždy sem se tomu divil,
že to Lavrin z kúzla činil,
i divno mi velmi toho,
[340] že tak uměl čáróv mnoho.
Jměl vešken štít pozlacený,
jehož neměl ižádný jiný,
a byl jest tvrd přieliš dosti,
jehož nemohl ižádný přemoci
[345] ani probósti kopiem
ani mečem ijeden.
Na štítě jměl levhart jeden,
jako by běžel prostřed lesa.
Když přijide, ten štít nesa,
[350] tak pyšně k zahradě teče,
svój štít na rámě[j]rámě] ramnie[6]slovo je zapsáno dohromady s předložkou „naramnie“ své[k]své] ſwie zvieže.
A když blízko zočista,
ihned se oba vztyčista,
i vece jeden k druhému,
[355] prvé Vítek knězi svému:
„Bohu poručme své štěstie!
Toť dá[181v]číslo strany rukopisuvám, Jetřiše, zvěstie,
že jakž sem jej koli uzřel,
by anjel byl, toť sem jměl,
[360] některý mocného ráje,
že oděnie tak drahé maje,
až se veškeren od zlata stkvěl,
však sám jediný jel.“
Kapitola jedenádstá
Jetřich vece: „Toho anjela vizi rád.
[365] Však dojdeme s ním práce[7]za tímto slovem škrtnuto slovo „wẛak“ snad.
Jáť tobě, Vítku, radím lépe.
Vstav helm na hlavu, ať se neklepe,
zdať bude náhlá příhoda,
by se nám nestala škoda.
[370] Budeš hotovějí tiem,
neb já to zajisté viem,
přijela sva v jeho luku,
žeť s ním budem mieti muku.
Nebť sú nám pravili jiní,
[375] že to všeckno s právem činí.“
Kapitola XII.
Lavrin tam učini hnánie,
dasta mu oba vítanie[8]v rukopise opraveno z původního „widieni tanie“, přičemž část „dieni“ je škrtnuta,
ta reky velikého rodu.
Ach, pohřiechu vezmete škodu.
[380] Lavrin z velikého hněvu vece,
potrhaje z nožnic svého meče:
„Ach, blázni, kto vás sem poslal jest?
Dáta za to život i čest,
že ste zahradu zrušili,
[385] své škapy v ruoži pustili.
Jáť jie střehu před člověkem každým,
protožť já se {s vámi}meziřádkový přípisek soudobou rukou svadím.
Kto jsú vám to {radili}meziřádkový přípisek soudobou rukou,
byste se se mnú svadili,
[390] proč sú sami [182r]číslo strany rukopisunepřijeli
