[130] ohleda[178r]číslo strany rukopisuti,
by mi bylo na tom život dáti.“
Vece: „Mám li kterého tovaryše,
svého druha i své říše,
ješto by tam se mnú jel
[135] a také v tu zahradu vjel?“
Tehdy vece Vítek Vilantóv:
„Já sem s tebú jeti hotov
k té ruoži, milý pane mój,
chci býti tovaryš tvój.
[140] A jakž já v tu zahradu skočím,
vždyť tam svým mečem potočím.
Pyšně v tu zahradu vkroči,
všechno kořenie svým ořem sbláti,
i stlači mu tu zahradu,
[145] nechajžť přijdu v hroznú svádu.“
Kapitola třetie
Tam jidechu ty hrdiny,
chtiece zvěděti ty noviny.
Jeden byl berúnský kněz,
druhý byl Vítek, to věz.
[150] A když ta udatná reky
z dobré vóle, ne bezděky,
přijiedesta pod jednu horu
podlé najkrašieho boru[f]boru] zboru
(ten bieše širok mil snad pěti),
[155] tu se jima uda jeti.
Když ty hrdiny zvihlasné
přijedú u potazy[4]sic! E. Petrů opravil znění rukopisu na „pod lazy“; Marečková, D. – Petrů, E. (eds.): Rytířské srdce majíce. Praha 1984, s. 201 krásné,
tu uzřechu tu zahradu,
v niež jim jmieti hroznú svádu,
[160] v niež biechu taká vrata,
od kamenie i od zlata
ryzím zlatem spojována,
jakož práva toho pána.
Tu pak Lavrin z své hrdosti
[165] obvá[178v]číslo strany rukopisuzal kořenie dosti
od kamenie i od zlata,
jemuž nebyla přieplata,
od tak drahého kamenie,
nedostáváť mi se pravenie.
[170] Kto by to všecko pověděl,
co by tu byl pýchy viděl.
Zapomenul by všie žalosti,
vida se v té veliké radosti,
co v té zahradě bieše.
[175] Tak silně kořenie vonieše,
tak se silně ruože stkvěla,
pro niž sú oni práci měla.
Kapitola čtvrtá
Tehdy Jetřich Berúnský povědě:
„Vítku, kde jsme, jáť nevědě,
[180] ač sem se již tu stavil,
o němž nám jest Hilbrant pravil.
Jáť se velmi bojím toho,
žeť budem mieti práce mnoho.
Kořenie svietí pravú mocí
[185] též ve dne jakožto v noci.
Vidě, že té zahrady vrátný hájí,
jehož všickni za reka mají.“
Tehdy Vítek Vilantóv povědě:
„Ač by jie čert střiehl, toho nevědě.“
[190] Vece ten tak výborný rek:
„Jedno ač by jie střiehl zmek.
Nechajž, mám velikú práci,
jáť mu té pýchy vždy ukráci,
ješto mnoho na tu zahradu vyložil,
[195] tu svú pýchu přieliš um[179r]číslo strany rukopisunožil.
