načas muož [206v]číslo strany rukopisutajná býti,
[2030] však jedva někdy vyjde najevo,
lest pronikne, vzejde právo.
Takéž se sta králi tomu,
nevěděl, což jest jměl v domu
od rozličného zlata,
[2035] lidí mnoho, přieliš plata
i předrahého kamenie,
o němž netřeba pravenie.
V ničemž neměl nedostatka,
pro nevěru radost krátká.
[2040] A to se sta jemu,
Lavrinkovi malitkému,
neb kto se na dvě věci tiehne,
ten často jedné nedosiehne.
Takéž on, maje čest nemalú,
[2045] chtěl jim odjieti jich chválu.
To se jemu zle[ba]zle] zlie odplati,
pro něž zbožie i čest ztrati.
Jakž jej jechu v tu dobu,
nesa jej pryč s hory s sebú
[2050] do Berúna, ctného města.
Tu tato řeč mluvenie přesta,
a tak jesti konec tomu.
A tak jest konec o Berúnském Jetřichovi.
