[65] tepruv bych jej za reka jměl.
Dokud se s ním nesmie sníti,
dotud jeho za hrdinu nechci mieti.“
Tak mluviechu mezi sebú,
až Jetřich přijede[b]přijede] prigiede v tu dobu.
Kapitola II.
[70] Jetřich vece: „Hilbrante, mistře mój!
Copak miení divného smiech tvój?
Tu řeč, co s nynie pověděl,
to bych rád zajisté zvěděl,
proč si mi nepravil toho,
[75] však s byl u mne časóv mnoho.“
Poče knieže tresktati svého,
„Poslúchajž“, vece, „slova mého.
Kto chce múdrým mužem slúti,
nechajž řeči před se[1]za tímto slovem omylem znovu zaznamenáno „pṙed ſe“ plúti,
[80] až zvie, kterak konec jest,
tak bude mieti chválu i čest.
Blázen jest, ktož prázdnú řeč mluví,
ano jeho k tomu ižádný netrudí.
Však máš ještě dosti času,
[85] přijdeš vždy ke zlému kvasu.
Viem jednoho muže malého,
ten jest činil divóv velmi mnoho,
mnohý jest s ním došel túhy,
jest jedno tři piedi dlúhý.
[90] Tomu mnoho příhod známo
v zemi, v lesiech, v horách tamo.
Toť já jistě pravím vám,
v tom je vítězství dobře znám,
že on nejednomu reku na lúce
[95] často usekl [177v]číslo strany rukopisunohy a ruce.
Ktož jest přijel na tu lúku,
každému uťali nohu a ruku,
levú nohu a ruku pravú,
dosáhl jemu živého rohu.
[100] Ješto třikrát větší byl, než on jest,
tomu odjal chválu i čest.
Laurina[2]sic! jmenují toho muže,
divoké jemu země[c]země] žemie slúžie
a piedimužíkové jmenovaní
[105] všickni sú mu v službu poddáni.
I takto ti lidé malí,
ješto sú v divokém skalí,
obr se jeho každý bojí,
tu, kdež tyrelské[d]tyrelské] turelſke jedle[e]jedle] giedlo stojí.
[110] Učinil jednu krásnú zahradu.
chtě v ní jmieti s každým svádu.
A kudyž zed jměla jíti,
tu obvlekl hedbábnú nití.
Na ten úmysl to učinil,
[115] zda by se kto ubezpečil,
chtě tam vjíti, tu nit zrušil,
ihned by jeho okusil.
Jakž by brzo pomstil toho,
učinil by mu smutku mnoho.
[120] Kto by nit přetrhna vjel v tu lúku,
uťal by mu nohu i ruku
bezděky, bez jeho vóle,
ktož by koli vtrhl v to pole.“
Když Hilbrant svú řeč dokona,
[125] Jetřich hněvy jako vstona,
vece: „Jest on tak chválen král,
leč buď bliz, leč podál,
musím k té zahradě jedti[3]sic!,
by mi bylo škodu vzieti.
[130] Musím tu ruoži ohleda[178r]číslo strany rukopisuti,
