duše a tělo, najnižšie jestiť svátost. Božstvie proto jest najvyššie, neb nemá počátka ani konce a jest najlepšie dobrota, nad níž nemóž lepšie pomyšlena býti. Duše a tělo Kristovo jest nižšie, neb to počátek má, ač konce mieti nebude, a to vyznáváme u vieře řiekajíce: Počal se jest duchem svatým, a to v životě Panny Marie. Svátost jestiť najnižšie, neb jest počátek vzala a konec mieti bude, jakož níže uslyšíš. O kalichu takto věř a vyznávaj a jiné takéž uč: Věřím, že jest tu božstvie najvyššie věc, duše a krev Kristova nižšie a svátost najnižšie. Ale že snad mnozí nevědie, co jest to svátost božieho těla a krve, taktoť sv. Augustin praví, že zpósob chleba neb vína, kterýž oko tělesné viděti móž a vidí, toť jest svátost, jakožto bělost, okrúhlost, velikost neb malost oplatka a chut a v kalichu vína črvenost neb bělost, kyselost neb sladkost, toť vše slove svátost. Neb pod těmi věcmi vidomými a hmotnými jsú věci nevidomé, tociš celý a pravý Kristus, jenž jest bóh a člověk pravý, ale již oslavený a nesmrtedlný a nehmotný. Avšak jakož již jest řečeno, svátost božieho těla neb krve jest tu najnižšie, neb má počátek a konec vezme. Počátek jest vzala u veliký čtvrtek od pána Krista a před tiem jest týmž obyčejem nikdy nebyla, konec vezme v súdný den, neb po súdném dni nebudem svátosti těla božieho a jeho krve mieti ani potřebovati, neb již boha uzříme tváří v tvář a tak, jakož jest. Najnižšie slove také proto, neb ji oko tělesné vidí. Kněz ji láme na oltáři a jie se dotýká, ale okem tělesným božstvie nevidí, ani těla Kristova, neb jest již oslavené a krásné, ani duše jeho, ale vieru vidí a silně věřiti má a neústupně, že jest tu pravý bóh a člověk a tak celý Kristus i pod zpósobem chleba, i pod zpósobem vína. Z této řeči nauč se, křesťane, kdyžť kněz zdvihá svátost těla božieho aneb jeho krve a ty klekneš a modliti se budeš, pomniž, že neklekáš ani modlíš se tej svátosti, aniž toho činiti máš, neb jest věc nevěčná a bohemť nenie ta svátost. Ale to klekánie a modlenie přidávati máš pánu