přito[210]číslo strany rukopisuvařiš ji svatým a výborným tvým. Ani, milý hospodine, daj jí škoditi poškvrně tělesnéj, aby za ni trpěla, těžko tebe strádajíci, ale daj vzíti prosby všech tvých svatých a milosrdenstvie svého velikého, aby odpuštěnie svým poškvrnám od tebe vzala a radost jměla tě poznajíci. É, přijmi ji, hospodine, ať upřiemo k tobě sě vrátí, jdúc z kraje našie temnosti. Vyšli proti ní své svaté anděly, ať odženú od nie všecka kniežata pekelná, a ukaž jí cestu k tobě. Poznaj, hospodine, své stvořenie, ješto j’ tvá moc svú múdrostí učinila, a dokonaj v něm svú dobrotu. Obvesel ji a zapomeň jí všech jejie[743]jejie] gyegye rkp. starých nepravostí, v nichž jest shýřila, leč křehkostí, leč nesmyslem.

Prošiť, milý hospodine, prošiť já, kakž kolivěk neduostojný, jakož tvój veliký milovník prosil za svú matku svatý Augustin řka: Již odleknu srdcem po bolesti, již sem poplakal své mateře malú chvilku, ješto j’ před mýma očima umřela byla, ješto j’ mne mnoho let plakala, abych já živ byl před očima tvýma. Prolévám přěd tebú, bože mój, již jiné slzy za tu sluhu tvú, ješto z skrušeného[744]z skrušeného] zkruſſeno rkp. duchu pocházějí, když znamenám nebezpečenstvie veliké dušě, ješto umierá v Adamovi, kakž kolivěk ona, jakž jest byla v Jezu Krista obživena, a ještě nejsúc s tělem rozdělena, tak jest živa byla, že tvé jmě chvále v jejie vieře i v skutciech jejie. Avšak nesmiem řéci, by od toho miesta, [212]číslo strany rukopisujakž ji svatým křstem znova [obmyl]text doplněný editorem[745]obmyl] doplněno podle návrhu opisu v A, viz pozn. č. 24, ižádné slovo nevyšlo z jejie[746]jejie] gyegye rkp. úst proti tvému přikázaní. A řečeno j’ pravdú syna tvého, die li kto bratru svému blázne, bude vinen ohně muk onoho světa[747]die li kto … světa] srov. Mt 5,22. A také psáno, že běda by i tomu bylo, ješto chvále život jeho, když by bez milosrdenstvie súdil, ale že nepřieliš krutě hlédáš hřiechóv, úfáme nalésti u tebe odpuštěnie svým závinám. A ktož tobě vyčítá své zaslúženie, coť vyčítá než tvé dary? Ó, by sě poznali lidé. A lidé, kteříž sě sveličijí, u boze sě sveličijí[748]sveličijí] ſwelygy rkp.. A tak já, živote mój, bože, mého srdce popustě málo, srdce svého, jejie dobrých skutkóv, pro něž radostně děkuji tobě.

Nynie za hřiechy své matky tebe proši, uslyš mě skrze lékařstvie