[213]číslo strany rukopisuran našich, ješto jest na dřěvě pnělo, a již na tvý pravici sedě, zástojí za ny, vidě, hospodine, že j’ milosrdně činila a z srdce odpustila dluh svým dlužníkóm. Odpustiž jí i ty dluhy jejie, ač jest v které upadla po obmytí svatého křtu. Odpusť, hospodine, odpusť, prošiť, nevstupuj s ní v súd, nechť přemóže tvé milosrdenstvie súd, neb tvé řeči jsú pravé. A slíbil jsi milosrdenstvie milosrdným, a aby byli, tys jim to dal, jenž jsi milosrden, nad kýmž sě smiluješ a milosrdenstvie ukážeš, komuž budeš milosrden. A naději sě, žes to již učinil, což tebe proši. Ale žádanie mých úst přijmi, hospodine, neb ona, když přišel den rozlúčenie jejie[749]jejie] gyegye rkp., nemyslila, aby tělo jejie[750]jejie] gyegye rkp. bylo hrdě při[214]číslo strany rukopisukryto ani hrdého pohřebu žádala ani tbala, by v rovu svých otcóv ležala, nic toho nám nepřikázala. Ale jen by pamět jejie při oltáři tvém byla, toho žádala, jemuž jest, ijednoho dne nechybiec, slúžila, neb jest věděla, že tu podávají oběti svaté. Již jest zhlazeno zapsánie, ješto j’ i protivné[751]protivné] protyne rkp. nám bylo, již jest přemožen nepřietel, jenž počítaje hřiechy našě, nic nenalezne v tom, v němž sme živi. A kto jemu móž vrátiti krev nevinnú? Kto móž navrátiti to, za něž nás jest vykúpil, k níž výplatě naší v té svátosti oltáře tvého tvá sluha přivázala j’ duši svú svazkem své viery, nikde jie neodtrhni[752]neodtrhni] nodtrhny rkp. od tvé obrany. Nezasazij sě jí ani mocí ani lstí ten lev a drak. Aniž ona [215]číslo strany rukopisuodpovie, by nic dlužna nebyla, aby nebyla přěmožena, a tiem jie neodřal chytrý žalobce. Ale odpovie, že j’ jí odpuštěn dluh jejie[753]jejie] gyegye rkp., i od toho, jemuž ijeden nevrátí toho, co j’ on za ny dal, a nejsa dlužen. A protož buď v pokoji i svým mužem, dřéve něhožs aniš po něm viec jest ijednoho nepojímala.

Takež já, milý hospodine, ač nestatečný a hřiešný, však tebe proši, v tvé úfajě milosrdenstvie. Neb vědě, žes ne ty řekl toho, ale slepý onen, by buoh neuslyšal hřiešných. Protož proši, aby smiloval sě nad tohoto duší[754]duší] za tímto slovem v základním rkp. přímo v textu rubrikou vsuvka: takež řci jako dřéve, jenž jest snad obmeškajě živ byl než ta šlechetná žena, matka svatého Augustina. A protož viece jí třeba tvé milosti. A kakž kolivěk jest ve mnohém vinna tobě, však tvým