svatyni, jenž si ty ostavil, přikázal ofěrovati tvému svatému božství tobě na pamět i nám na spasenie.

A proto proši tebe, milý hospodine, skrze tu svatú svátost tvého těla i tvé svaté krve, tajné i přikryté svatyně, ješto v svaté cierkvi obci přijímáme, jížto také budem zčištěni od našich hřiechóv i posvěceni na duši i máme skrze tu svátost účastnost i spolek tvého svatého božstvie. Daj mně tvé svaté šlechetnosti, jimiž bych byl naplněn s dobrým svědomím, tak mohl k tvému svatému oltáři přistúpiti, aby ta svatá nebeská svátost mně probyla na spasenie k věčnému životu. Nebo si ty řekl svými svatými i požehnanými usty: „Chléb, jenž já dám, jest mé tělo pro život tohoto světa. A ktož mě přijímá, ten bude živ pro mě a ten přebývá ve mně a já v něm. Já sem chléb živý, jenž jest s nebes stúpil, a ktož přijímá ten chléb, bude věčně živ.“ Ó najslazší a najsvětlejší chlebe, uzdrav dásni mého srdce i mé dušě, abych počil chut tvé veliké i nevýmluvné milosti.

Proši tvé svaté milosti, uzdrav mě ode všech neduhóv, abych kromě tebe nečil ižádné libosti ani sladkosti. Ó najsvětlejší chlebe, maje v sobě najvětší chut, libost i rozkoš, jenž ny veždy posiluješ i krmíš a sám v sobě nehyneš, mé srdce tebe tak požívaj, aby chut tvé nebeské sladkosti naplnila vnitřnost mé duše. Přijímá tě anděl plnými usty, přijímá tě putující člověk