[199v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcePs33,2 Chváliti budu pána po všě časy, vždycky chvála jeho v ustech mých. Ps33,3 V pánu chválena bude dušě [má]text doplněný editorem[191]má] mea lat., slyšte tiší a veseli buďte. Ps33,4 Velebte pána se mnú a povyšme jména jeho vespolek. Ps33,5 Hledal sem pána a uslyšal mě jest a ze všěch zámutkóv mých vysvobodil mě jest. Ps33,6 Přistupte k němu a osvěťte sě a tváři vašě nebudú pohaněny. Ps33,7 Tento chudý volal jest a pán uslyšal jest jej a ze všěch zámutkóv jeho spasil jest ho. Ps33,8 Vpúštie[192]Vpúštie] Immittet lat., Immittit var. anděl páně vókol bojících sě jeho a zprostí jě. Ps33,9 Okuste a vizte, žeť jest chutný pán, blažený muž, kterýž úfá veň. Ps33,10 Bojte sě pána, všickni světí jeho, neboť nenie nedostatku bojícím sě jeho. Ps33,11 Bohatí zepsěli sú a zlačněli sú, ale kteříž sě bojie[193]kteříž sě bojie] inquirentes lat. pána, nebudú umenšeni ve všem dobrém. Ps33,12 Poďte, synové, poslúchajte mne, bázni páně naučímť vás. Ps33,13 Který jest člověk, ješto chce životu, miluje dni viděti dobré? Ps33,14 Zbraň jazyku tvému ot zlého a rtové tvoji nemilujte[194]nemilujte] loquantur lat., srov. nemluvte BiblCist lsti. Ps33,15 Otvrať sě ot zlého a čiň dobré, hledaj pokoje a následuj jeho. Ps33,16 Oči páně na spravedlivé a uši jeho k prosbám jich. Ps33,17 Ale obličej páně na ty, kteříž činie zlé věci, aby zatratil z země pamět jich. Ps33,18 Volali sú spravedliví a pán uslyšal jest jě a ze všěch zámutkóv jich vysvobodil jě. Ps33,19 Blízko jest pán těm, kteří jsú zamúceného srdcě, a pokorné duchem spasí. Ps33,20 Mnozí zámutkové spravedlivých a ze všěch těch vysvobodí jě pán. Ps33,21 Ostřiehá pán všěch kostí jich, jedna z nich nebude potřěna. Ps33,22 Smrt hřiešných najhoršie, a kteří sú nenáviděli spravedlivého, shřěšie. Ps33,23 Vykúpí pán dušě slúh svých a neshřěšie všickni, kteříž úfají v něho.

Ps34,1 Chvála[195]Chvála] Ipsi lat. Davidova, v skonání[196]v skonání] navíc oproti lat. (XXXIIII.[197]XXXIIII.] navíc oproti lat.).[198]Chvála … XXXIIII.] v rkp. rubrikou Suď, pane, ty, kteřížť škodie mně, vybojuj ty, kteřížť bojě strojie proti mně. Ps34,2 Popadni oděnie a štít a povstaň na pomoc mně. Ps34,3 Vytrhni meč a opři proti nim, kteřížť sě protivie mně, řci duši mé: „Spasenie [tvé]text doplněný editorem[199]tvé] tua lat. já jsem.“ Ps34,4 Pohaněni buďte a zastyďte sě, kteříž hledají dušě mé. Odvráceni buďte zpět a pohaněni, kteříž myslé[200]kteříž myslé] cogitantes lat., qui cogitant var. o mně zlé věci. Ps34,5 Buďte jako prach před tváří větru a anděl páně pudě jě. Ps34,6 Buď cěsta jich tmy a plzkost a anděl páně stíhaje jě. Ps34,7 Neb sú darmo skryli záhubu osidla svého, nadarmoť sú haněli duši mú. Ps34,8 Přiď jemu osidlo, jehožť nevie, a jetie, kteréžť jest skryl, popadni jej a v osidlo upadni v ně. Ps34,9 Ale dušě má radovati sě bude v pánu a kochati sě bude z [b]označení sloupcespasenie svého. Ps34,10 Všěcky kosti mé dějí: „Pane, kto jest[201]jest] navíc oproti lat. roven tobě?“ Jenž vytrháš nedostatečného z ruky silnějších jeho, potřebného a chudého od těch, kteříž lapají[202]kteříž lapají] a diripientibus lat., a rapientibus var. jeho. Ps34,11 Vstavše svědci nepraví, kterých sem věcí nevěděl, tázáchu mne. Ps34,12 Odplacováchu mi zlé věci za dobré, jalovost dušě mé. Ps34,13 Ale já, když mútiechu mě, obláčiech sě v žíni. Ponižovách v postu dušě mé [a]text doplněný editorem[203]a] et lat. modlitba má v lóno mé sě obrátí. Ps34,14 Jakžto bližnieho[204]bližnieho] + et lat.,nemá var., jakžto bratra našeho, tak oblibovách, jakožto lkající a zamúcený, tak sě ponižovách. Ps34,15 A proti mně veselili sú sě a sešli sú sě, sebráni jsú na mě bičové, a nevěděl sem. Ps34,16 Rozptýleni jsú, aniž sú měli žělenie, pokúšěli sú mne, posmievali sú sě mně posmievaním, škřípěli sú na mě zuby svými. Ps34,17 Pane, kdy vzezříš? Navrať duši mú od zlosynstva jich, od lvóv jedinkú mú. Ps34,18 Vyznávati tě budu v sboru velikém, v lidu těžkém chváliti tě budu. Ps34,19 Neradujte sě nade mnú, kteříž sě protivie mně neprávě, kteříž sú mne nenáviděli darmo a mrdají očima. Ps34,20 Neb zajisté mně pokojně mluviechu, a v hněvu země mluviece, lsti mysléchu. Ps34,21 A rozšířili sú na mě usta svá, řekli sú: „Haha, haha, viděly sú oči naši.“ Ps34,22 Viděl si, hospodine, nemlč, pane, neotcházej ote mne. Ps34,23 Vstaň a přizři k súdu mému, bože mój, a pane mój, k při mé. Ps34,24 Suď mě podlé spravedlnosti tvé, pane bože mój, ať[205]ať] et lat., ut var. sě neradují nade mnú. Ps34,25 Ať nedějí v srdcích svých: „Haha, haha duši naší,“ aniž ať dějí: „Pozřeme[206]Pozřeme] Devoravimus lat. jej.“ Ps34,26 Zastyďte sě a zahanběte sě spolu, kteříž sě radují zlým věcem mým. Oblečeni buďte pohaněním a studem, kteříž zlostné věci[207]zlostné věci] magna lat., maligna var. mluvie na mě. Ps34,27 Radujte sě a veselte sě, kteříž chtie spravedlnosti mé, a řcěte vždy[208]vždy] připsáno jinou rukou na okraji: „Zveleben buď pán,“ kteříž chtějí pokoji sluhy jeho. Ps34,28 A jazyk mój přemýšleti bude spravedlnost tvú, cělý den chválu tvú.

Ps35,1 Za vítězstvie[209]Za vítězstvie] In finem lat., Pro victoria var. sluhy božieho. Chvála[210]Chvála] ipsi lat., psalmus var. Davidova (žalm XXXV.[211]žalm XXXV.] navíc oproti lat.).[212]Za vítězstvie … XXXV.] v rkp. rubrikou Ps35,2 Řekl jest nespravedlivý, aby shřěšil sám v sobě: „Nenie bázni božie před očima jeho.“ Ps35,3 Neb lstivě jest činil před obličejem jeho, aby nalezena byla nepravost jeho k nenávisti. Ps35,4 Slova úst jeho nepravost a lest, nechtěl jest srozuměti, aby dobřě činil. Ps35,5 Nepravost jest myslil na loži svém, stál jest při každé cěstě nedobré, a zlosti jest neměl v nenávisti. Ps35,6 Pane, v nebi milosrdenstvie tvé a pravda tvá až do oblakóv. Ps35,7 Spravedlivost tvá jako hory božie, súdové tvoji propast mnohá. Lidi i hovada spasíš, pa[200r]číslo strany rukopisune,