Ps30,10 Smiluj sě nade mnú, pane, neb sě mútím, zamúceno jest v hněvě oko mé, dušě má i břicho mé. Ps30,11 Neb jest zhynul v bolesti život mój a léta má ve lkaní. Znemocněla jest v chudobě moc má a kosti mé zamúceny jsú. Ps30,12 Nade všěcky nepřátely mé učiněn jsem ohyzdú súsědóm mým velmě a strach známým mým. Kteří sú viděli mě, ven sú utekli ote mne. Ps30,13 Zapomenutí dán jsem jakož mrtvý ot srdcě. Učiněn jsem jakožto osudie ztracené, Ps30,14 neb sem slyšal potupovánie mnohých přebývajících vókol. V tom, když sú sě sešli spolu proti mně, aby otjali duši mú, radili sú sě. Ps30,15 Ale já v tě úfal sem, pane, řekl sem: „Bóh mój ty jsi, Ps30,16 v rukú tvú dielové moji. Vytrhni mě z ruky nepřátel mých a od těch, kteříž mi sě protivie. Ps30,17 Osvěť tvář tvú nad sluhú tvým, spasena mě učiň v milosrdenství tvém. Ps30,18 Pane, ať nebudu pohaněn, nebť sem volal k tobě.“ Zastyďte sě nemilostiví a dovedeni buďte do pekla, Ps30,19 němí budete rtové lstiví, kteříž mluvie proti spravedlivému nepravost, v pýšě a v ohavě. Ps30,20 Kterak veliké množstvie sladkosti tvé, pane, kterúž si schoval těm, ješto sě bojie tebe! Dokonal si jim, kteříž úfají v tě, před obličejem synóv lidských. Ps30,21 Skryješ jě v skrýši tváři tvé ot zamúcenie lidí, obráníš jě v stánku ot protivenstvie jazykóv. Ps30,22 Požehnaný pán, neb jest divno učinil milosrdenstvie své nad mnú v městě ohrazeném. Ps30,23 Ale já sem řekl u vystúpení mysli mé: „Zavržen jsem od tváři očí tvých.“ Protož si uslyšal hlas modlitby mé, když sem volal k tobě. Ps30,24 Milujte pána, všickni světí jeho, nebť pravdy hledati bude pán a otplatí hojně těm, kteříž činie pýchu. Ps30,25 Zmužile čiňte a buď posilněno srdce vaše, všickni, kteříž úfáte v pána.
Ps31,1 Rozum Davida kajícieho (Když jemu bylo zjěveno otpuštěnie hřiechóv cizoložstvie a vraždy, vzdal tuto chválu. A tento jest druhý kající žalm. XXXI.). Blažení, jichž otpuštěny jsú nepravosti a jichžto přikryti jsú hřiechové. Ps31,2 Blažený muž, komuž jest nepočetl pán hřiechu ani jest v duchu jeho lest. Ps31,3 Že sem mlčal, zastaraly sú kosti mé, když sem volal cělý den. Ps31,4 Neb dnem i nocí obtiežena jest na mě ruka tvá, obrátil sem sě v psotě mé, když uviezá trn. Ps31,5 Hřiech mój znám sem učinil tobě a nespravedlnosti mé neskryl sem. Řekl sem: „Vyznávati sě budu proti sobě nespravedlnosti mé pánu,“ a tys otpustil nemilostivost hřiecha mého. Ps31,6 Za tu modliti sě bude k tobě každý svatý v čas potřebný. Ale však v potopě vod mnohých k němu sě nepřiblížie. Ps31,7 Ty jsi útočiště mé ot zámutku, kterýž jest obklíčil mě, útěcho má, vytrhni mě od těch, kteří sú mě obklíčili. Ps31,8 Rozum tobě dám a naučím tě v cestě té, kterúž budeš choditi, utvrdím nad tebú oči mé. Ps31,9 Neroďte býti jako kóň a mezek, v nichžto nenie rozumu. V ohlavi a v uzdě čelisti jich stáhni, kteříž sě nepřibližují k tobě. Ps31,10 Mnohá bičovánie hřiešného, ale ktož úfá v pána, milosrdenstvie [ho]text doplněný editorem obklíčí. Ps31,11 Veselte sě v pánu a radujte [sě]text doplněný editorem, spravedliví, a chvalte sě, všickni upřiemého srdcě.
Ps32,1 V skonání. Chvála Davidova (XXXII.). Radujte sě, spravedliví, v pánu, na upřiemé slušie chválenie. Ps32,2 Chvalte hospodina na húslech, na žaltáři o desěti strunách chvalte jeho. Ps32,3 Zpievajte jemu piesen novú, dobřě jeho chvalte v prokřikování. Ps32,4 Neb jest pravé slovo páně a všěcka diela jeho u vieře. Ps32,5 Milujeť milosrdenstvie i súd, milosrdenstvie páně plna jest země. Ps32,6 Slovem páně nebesa utvrzena jsú a duchem úst jeho všěcka moc jich. Ps32,7 Sbieraje jako v kožený měch vody morské, klada v poklady propasti. Ps32,8 Boj sě pána všěcka země a před ním pohněte sě všickni, kteříž bydlé na světě. Ps32,9 Neb jest on řekl, a učiněny jsú, on jest přikázal, a stvořeny jsú. Ps32,10 Pán rozptyluje rady pohanské a zamietá rady lidské a zamietá rady kniežětcie. Ps32,11 Ale rada páně zóstává na věky, myšlenie srdcě jeho v národu i národu. Ps32,12 Blažený lid, kteréhož jest pán bóh jeho, lid, který jest zvolil v dědictvie sobě. Ps32,13 S nebe sezřěl jest pán, viděl jest všěcky syny lidské. Ps32,14 Z připraveného přiebytka svého sezřěl jest na všěcky, kteříž bydlé na zemi, Ps32,15 kterýž jest slepil rozdielně srdcě jich, kterýž rozumie všěm skutkóm jich. Ps32,16 Nebývá spasen král skrzě mnohú moc a obr nebude spasen v množství síly své. Ps32,17 Falešný kóň k spašení, v hojnosti zajisté síly své nebudeť spasen. Ps32,18 Aj, oči páně nad těmi, kteříž sě jeho bojie, a v těch, kteříž úfají v milosrdenstvie jeho, Ps32,19 aby vytrhl od smrti dušě jich a aby krmil jě v hladu. Ps32,20 Dušě našě čeká pána, neb pomocník a obráncě náš jest. Ps32,21 Neb v něm veseliti sě bude srdce naše a ve jménu svatém jeho úfati budem. Ps32,22 Buď milosrdenstvie tvé, pane, nad námi, jakož sme úfali v tě.
Ps33,1 Chvála Davidova, když jest proměnil tvář svú před Abimelechem i nechal jest jeho a on odšel (žalm XXXIII.).
