[53r]číslo strany rukopisujest snědla[yv]snědla] ſnydla dielo otcóv našich z našeho dědičstvie. Stáda jich a dobytek jich, syny a dcery jich jedla jest hanebnost. Jr3,25 Spáti budem v hanbě v našéj a přikryje ny šeřědstvie naše[yw]naše] naſſye. Neb hospodinu bohu našemu hřěšili smy my a otcové naši z našeho[yx]našeho] naſſyeho dědičstvie až do tohoto dne a neposlúchali smy hlasu hospodina boha našeho[yy]našeho] naſſyeho.
Jr4 Kapitola čtvrtá tu sě počíná
Jr4,1 Obrátíš li sě, izrahelský lide, ke mně obrať sě. Odneseš li úrazy tvé od mého obličějě, nebudeš pohnut Jr4,2 a přisahati budeš, praví hospodin, v pravdě a v súdě a v spravedlnosti a žehnati jej budú lidé, jeho budú chváliti. Jr4,3 Neb to praví hospodin muži judskému a bydlitelém jeruzalémským: Novo učiňte nám nové a nesějte na trní. Jr4,4 Obřězujte sě hospodinu a odneste obřiezky srdcí vašich, mužie judščí a bydliteli jeruzalémščí, aby snad nevyšlo[yz]nevyšlo] newyſſo jako oheň rozhněvánie mé a zažhlo sě a nebyl, kto by uhasil pro zlost myšlení vašich. Jr4,5 Zvěstujte v judském lidu a v jeruzalémském ohlaste! Mluvte a trubte trúbú v zemi, volajte silně a řcěte: Sbeřte sě a vejděme v města v uohrazená, Jr4,6 vzdvihněte znamenie v Sion, posilněte sě, neroďte státi, neb zlé já přivodím od puolnoci a potřěnie veliké. Jr4,7 Vyšel jest[103]přeškrtnuto: l lev z uodpočivadla z svého a lúpežník lidský sě povzdvihl. Vyšel jest z svého miesta, aby položil zemi tvú v púšči. Města tvá pohubena budú ostávajíc bez bydlitele. Jr4,8 Na to sě opašte žíněmi, nařiekajte a kvělte, neb sě jest neodvrátil hněv prchánie božieho od vás. Jr4,9 A stane sě, praví hospodin: Toho dne zahyne srdce[za]srdce] ſrdczye královo a srdce[zb]srdce] ſrdczye kniežat a podivie sě kněžie a proroci sě po zemi prostrú. Jr4,10 A řekl[zc]řekl] rzyekl sem: Běda, běda, běda, hospodine bože[zd]bože] bozye, zdali
