Is13,1 Břiemě babylonské, ježto[dh]ježto] gyezto jest viděl Isaiáš, syn Amos. Is13,2 Na hořě mračnéj vzdvihněte znamenie a povyšte hlas. Vzdvihněte ruku a vejdú v bránu vévody. Is13,3 Já sem přikázal posvěceným mým a pozval sem silných v hněvě v mém, jížto sě radují v chvále v méj. Is13,4 Hlas množstvie na horách jako lidí ústavných. Hlas zvuku králóv, lidí sebraných. Hospodin všech zástupuov přikázal řitieřstvu vojenskému, Is13,5 přichozijícím z země z dalekéj od vrchu nebes; hospodin a orudie unáhlenie jeho, aby zatratil všicku zemi. Is13,6 Kvělte, bliz jest den[10]přeškrtnuto: geſt boží, jako pohubenie ot hospodina příde. Is13,7 A protož všelicie ruce sě opustíta a všeliké srdce člověčie potuchne Is13,8 a potřěno bude. Hryzenie a bolesti držěti budú a jako poroditedlnicě bude jě boleti. Každý k bližniemu k svému diviti sě bude tváři sežžené obličejě[di]obličejě] oblyczegy jich. Is13,9 Aj toť den boží příde ukrutný a unáhlenie plný a hněvu a prchánie ku činění země púští a hřiešné jejie[dj]jejie] gyegye zahladiti z země. Is13,10 Neb hvězdy nebeské a bleskot jich nerozprostrú světla svého. Zatmilo sě jest slunce v svém vzeščí a měsiec nebude sě svietiti v světle v svém. Is13,11 A navščievím na svět zlé věci a proti nepravým nepravost a přěstati káži pýšě nevěrných a hrdost silných ponížím. Is13,12 Dražší muž bude zlata a člověk čistého ryzieho zlata. Is13,13 Nadto nebe zamúti a pohne sě země s svého miesta pro rozhněvánie boha všech zástupuov a pro den hněvu prchánie jeho Is13,14 a budú jako srna utiekajíce a jako ovce a nebude, kto by sebral. Každý k lidu k svému sě obrátí a všickni do země do své utekú. Is13,15 Všeliký, ktož nalezen bude, zabit bude a všeliký, ktož přijde, od mečě sejde. Is13,16 Mládenci jich zbiti budú přěd