zetřel jest je a vzal tuk z nich a popad, poče z nich čarovati nad ní, maže to tukem z kořenie. A to činieše skrze diábelské stroje, aby oklamal krále Filipa skrze sen, a stalo se jest. A protož té noci zevi se králi Filipovi Amon buoh ve snách leže s Olympiadú, jeho ženú. A po skutku jako by viděl břicho zašívati a prstenem zapečetiti. A v tom prstenu bieše kámen, na němžto bieše ryta hlava lvová a běh sluneční a meč ostrý, i vece k ní: Ženo, počela jsi obránci svého. A procítiv ze sna Filip, zavola k sobě hadače i povědě jemu sen. Odpovědě hadač: Filipe, ne od člověka, ale od boha počela jest chot tvá, neb hlava lvová, běh slunečný, meč ostrý takto se vykládá, že ten, jenž se z nie má naroditi, sáhne až do vschodu slunečného a mečem porobí sobě všecky krajiny i národy.
Kapitola III.
Ale v ta doby král Filip bojoval jest i svítězil, nebo v tom boji zevil se jemu drak, jenž chodieše před ním a jeho nepřátely porážéše před obličejem jeho. A když král Filip vráti se do Macedonie, střete jeho Olympias a pocelovala jest jeho. A vzhled na ni Filip i vece k ní: Komus se dala oklamati, Olympias? Pravíť, shřešila jsi i nezhřešila, neb jsi násilé od boha trpěla. Ale jáť sem to všecko, což se nad tebú dálo, viděl, protož ote mne i ote všech jiných nebudeš jmieti ižádného porokovánie.
Kapitola IV.
Jeden den hodováše král Filip s svými kniežaty a s Olympiadú, ženú svú. Tehdy Anaktanabus, oblek se v zpósobu drakovú a jda skrze sieň hodujících, tak velice sipieše, že všickni hodovníci velikým strachem byli jsú omámeni a zamúceni. A přiblíživ se k Olympiadě, položil na jejiem lóně hlavu svú a poceloval jest ji. Uzřev to Filip, i vece k Olympiadě: Toběť pravím i všem hodovníkóm, tohoto draka viděl sem v boji v tu chvíli, když sem potřel své ukrutné nepřátely.
