[Gesta Romanorum]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III E 48, 148 f. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

[31v]číslo strany rukopisuoči svému synu kázal vyvrci, slyštež mě: Oči syna mého sú oči moje. Protož oko pravé mně vyvržte a levé oko synu mému, ať se ten zákon naplní.“ A tak se stalo. A proto všecka obec jala se toho krále chváliti z jeho přílišné spravedlnosti.

Rozum té řeči

Najmilejší! Tento císař jest Pán náš Ježíš Kristus, jenž tento zákon ustavil, totižto ktožkoli poddáví pannu, totižto duši na svatém křtu obmytú, dvě oči má ztratiti, totižto vidění božské i všech svatých zvolených. Ale syn toho krále jest každý člověk křesťan, jenž skrze hřích duši poddáví. Protož potřebí jest, aby hodnú muku trpěl. Ale Kristus jakožto spravedlivý i milostivý otec chce tomu zákonu dosti učiniti; netoliko jedno oko, ale všecko tělo i duši svú dal za hříšného člověka. A protož musí každý také jedno oko své levé dáti, totižto všecky své zlé žádosti i těla svého rozkoši skrze zkrúšení, svatú zpověd, svaté pokání vyvrci. Nebo nepodobné jest, aniž to móž býti, by kto světské rozkoši upřímě šel do věčné radosti, poněvadž Kristus musil trpěti a tak vníti do své chvály.

[32r]číslo strany rukopisu

Čte se, že Alexander král Veliký v jeden čas k dvoru krále indského nebo Indí, řečeného Poorus, v osobě rytíře sprostného přijel, aby spatřil moc a velebnost jeho. Tedy král Porus mně, by byl Anchigonus, rytíř Velikého Alexandra, počestně jej přijal i přikázal, aby jej ctili nad jiné. Ale Alexander po každé krmi přinesené mísy stříbrné pozlacené těm podstolím, ješto předeň slúžichu, tajně a kradmo sobě zachováváše a v svém lóně kryjíše, jako by jeho byly. Ale když byl obžalován před králem z toho, i přiveden takto odpověděl: „Ó, pane a králi! Aj, já slýchav přílišnú pověst i velebnost o tobě nad pověst i velebnost krále Alexandra, v rytířstvu i v ztravě, já sprostný rytíř k tobě sem přijel, abych jakožto většímu tobě slúžil, ale ne jemu. Protož obyčej jest i právo na dvoře Alexandrově, že každý rytíř, u jeho stolu jsa, všecka orudí zlatá i stříbrná, kteráž k němu s krměmi přinesena budú, sobě jako svá vlastní zachovává. A já vida tě ne menšího, ale větčího, týž obyčej u tvého dvoru chtěl sem zachovati.“

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 20 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).