uči[332r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcenil bieše, a biechu velmi dobré. I stalo se jest večier a ráno, den šestý.

Kapitola II. o posvěcení sedmého dne, o ráji a o řekách z něho tekúcích, o uvedení Adama do ráje rozkoši a o udělání Evy z jeho kosti etc.cizojazyčný text

Protož dokonána sú nebesa i země i všecka okrasa jich. A doplnil jest buoh den sedmý dielo své, kteréž učinil bieše, a odpočinul jest den sedmý ode všeho diela, kteréž udělal bieše. I požehnal jest dni sedmému a posvětil jest jeho, nebo v něm odpočinul bieše od všelikého diela svého, kteréž to stvořil jest buoh, aby učinil.

Tato jsú pokolenie nebe i země, kdyžto stvořena jsú.

V den, kterýžto učinil jest pán buoh nebe a zemi, a všeliký prut pole prvé než vycházieše na zemi i všicku bylinu krajiny prvé než vzplodila se jest, nedštil zajisté bieše pán buoh na zemi a člověk nebieše, kterýžto dělal by zemi.[4]vyšinutí z větné vazby Ale studnice vycházieše z země, svlažujíci všecky věci na tváři země. Proto upuosobil jest pán buoh člověka z jílu země a vdechl jest v tvář jeho dýchanie života. A učiněn jest člověk v duši živú.

Štěpil bieše pak pán buoh ráj rozkoše od počátka, v němžto položil jest člověka, kteréhožto zpuosobil bieše. I vyvedl jest pán buoh z prsti země všeliké dřevo pěkné [k]text doplněný editorem vidění a k krmení chutné, i dřevo věděnie dobrého a zlého, dřevo také života v prostředku ráje. A po[b]označení sloupcetok vycházející vycházieše[b]vycházieše] wychazieſſie z miesta rozkoši a svlažování ráje, kterýžto odtud dělí se ve čtyři hlavy. Jméno jedné Fison[5]Fison: Phiſo {Ganges}marginální přípisek mladší rukou, on jest, kterýžto obcházie všicku zemi Emlat[6]Emlat: Emlath, kdežto rodí se zlato, a zlato země téj najlepšie jest. A tu nalézá se bdelium a kámen onichm[7]onichm: Onichin. A jméno řece druhé Gion {Nylus}marginální přípisek mladší rukou, ona jest, kterážto obcházie všicku zemi múřenínskú. Jméno pak řeky třetie Tygris, ta jde proti Asyrským[8]Asyrským: Aſſyrſkym. Řeka pak čtvrtá jestiť Eufrates. Proto vzal jest pán buoh člověka a položil jest jeho v ráji rozkoše, aby dělal a ostřiehal jeho. A přikázal jest jemu řka: „Ze všelikého dřeva ráje jez, ale s dřeva věděnie dobrého a zlého nejez. V kterýžkolivěk den zajisté jedl by z něho, smrtí umřeš.“

I řekl jest pán buoh: „Nenieť dobré člověku býti samému, učiňme jemu pomoc podobnú jemu.“ Protož zpuosobiv pán buoh všecky živočichy země a všecko létavé nebe, přivedl jest je k Adamovi, aby uzřel, kterak jmenoval by je. Všecko zajisté, kterakž jmenoval jest Adam duše živé, toť jest jméno jeho. Jmenoval jest Adam jmény svými všecka zvieřata a všecko létavé i všecky šelmy země. Adamovi pak nenalézáše se pomocník podobný jemu. Protož vpustil jest pán buoh dřiemanie v Adama, a když usnul bieše, vzal jest jednu z kostí jeho a naplnil jest masem za ní. I udělal jest pán