a kázal se jim vespolek pocelovati a učinil jim svatbu a hody velmi veliké, až přes sedm dní. A přikázal, aby diela žádný nedělal, donidž ta svatba stojí. I nazval Jozefa synem božím a Asenech dcerú najvyššieho.

I urodili sú se jim dva syny, dřéve nežli hladná léta přišla. Převzděl prvniemu Manases, a to se miení zapomenutie, a řka: „Zapomanúti mi kázal hospodin prací mých a domu otce mého.“ Druhému převzděv Efraim, ješto se miení zplozenie, a řka: „Ruosti kázal mi hospodin v zemi chudoby méj.“

Tehdy, když sedm let úrodných sebral Jozef obilé a když bieše hlad připadl po všie zemi podlé sna vykládanie, otevřel stodoly a súseky, prodával po zemi ejipské i také těm, ktož sú odjinud přijížděli kupovat z jiných krajin. Mezi nimi bratří svú poznav, ale od nich nejsa poznán, protivně mluvieše s nimi, špehéře je nazievajíce a všech špehéřuov utrpenie hodny. Najviece, jest li že by o Beniaminovi pravdu nepověděli, o němž se lekáše, boje se, by o něm také některé lsti neučinili. A když sú jej i s jinými dary přivedli, sám se jest s pláčem pronesl řečí i vezřením jim se ochotně okázal. Dav jim obilé i dary, přikázal, aby otce k němu přivedli. Tak Jákob, skrze viděnie od hospodina jsa posílen, bra se do Ejipta. Šel s šesti a s šedesáti člověky, a tak on s těmi a Jozef se dvěma synoma spolu bieše jich sedmdesáte. Již bieše Jákob ve stu a ve třidceti letech starosti své, když Jozef jeho před tvář Faraonovu přivedl a jemu zemi Jesen pastvenú Faraon dal s jeho čeledí ku přebývaní.

Tehda druhého hladného měsiece a dvamezcietmý den měsiece přišel Izrahel nebo Jákob do Ejipta se vším svým pokolením i bral se do krajiny Jesen. Uzřevši Asenech Jákoba, divila se jemu, že starost jeho byla jest krásna jakožto mladost: bieše hlava velmi biela jako sníh, brada na prsech jeho ležiece, oči jeho blýskotny, žíly, ramena a prsi silná, kolena, lýtky a nohy jako obrové. A pochválil jí u boze Jákob a poceloval jí a vrátili se po obědě Jozef a Asenech do domu svého a Lévi a Simeon s nimi.

A když uzře syn Faraonóv Asenech, v domu otce svého Faraona chodieci, zapálil se v kráse její, i mluvieše k Lévi a k Simeonovi, aby zabili Jozefa,